\quotation By preparing a manuscript in \TeX\ format, you will be telling a computer exactly how the manuscript is to be transformed into pages whose typographic quality is comparable to that of the worlds finest printers; yet you won't need to do much more work than would be involved if you were simply typing the manuscript on a ordinary typewriter.\\ Donald Ervin Knuth: The \TeX book. \title Začínáme %%%%%%%%%%%%%%% Kdesi daleko v~Americe žije pán, který patří mezi zakladatele počítačových věd. Jmenuje se Donald Knuth\lb{knuth} a je profesorem na Stanfordské univerzitě. Velmi známá a dodnes nepřekonaná je jeho učebnice programování {\it The Art of Computer Programming\/} [\ncite{Knuth:ACP73-1}, \ncite{Knuth:ACP69-2}, \ncite{Knuth:ACP73-3}], na jejíž dalších dílech pan profesor stále pracuje. První díly této učebnice vyšly před více než dvaceti lety. Tehdy pan profesor nebyl zcela spokojen s~kvalitou a rychlostí sazby svých knih a rozhodl se udělat počítačový program, který by umožnil provést sazbu na počítači. Traduje se, že tak vznikl program \TeX{}% \footnote{Slovo \TeX{} se čte řecky $\tau\epsilon\chi$, tedy nikoli \uv{teks} ale \uv{tech}.}~-- program na elektronickou sazbu. Pan profesor věnoval více než deset let života vývoji tohoto počítačového systému a celou svou práci dal k~dispozici veřejnosti zdarma. Jedná se o~program v~mnoha ohledech ojedinělý. Mezi jeho nejsilnější stránky patří stabilita a nezávislost na zařízení. Je to program, který je implementován v~rozličných vzájemně se velmi lišících výpočetních systémech. D.~Knuth shrnul svou práci o~elektronické sazbě do pětidílné monografie {\it Computers \& Typesetting} [\ncite{Knuth:ct-a} až \ncite{Knuth:ct-e}]. Protože se jedná o~program velmi komplikovaný, je potřeba alespoň v~začátcích mít někoho, kdo nám při startu do hlubin možností tohoto programu pomůže. Takovým pomocníkem může být i tato knížka. Při odhalování tajemství \TeX{}u určitě rádi přijmeme pozvání na malou \uv{virtuální návštěvu}. Zajdeme na kus řeči za svým dávným přítelem Ferdou, který už má s~\TeX{}em jisté zkušenosti třeba na počítačích s~operačním systémem Linux\lb{linux}% \footnote{Linux je kvalitní operační systém UNIXového typu, který je možné získat včetně zdrojových textů zdarma. Viz {\tt http://www.linux.cz}.}. Ferda nás jistě rád pozve ke svému počítači, aby nám ukázal, jak se s~\TeX{}em pracuje. Stojíme (nebo sedíme) u~jeho přístroje a díváme se mu přes rameno, co kutí. Ferda nám předvede, jak připravit v~\TeX{}u dopis. %V~počítači je připravena dávka, která startuje systém \TeX\ a která se %například jmenuje {\tt tex.bat}\lb{bat}. O~další podrobnosti se zatím nebudeme %zajímat. Poté, co Ferda napíše v~DOSu příkaz "tex dopis.tex", %% proběhne v~počítači jistá inicializace \TeX u~a %na obrazovce se objeví \uv{menu}, které nabízí několik možností, co budeme %dělat se souborem {\tt dopis.tex}. % %První položka, která nás v~\uv{menu} bude zajímat, má název {\tt Edit}. %Ferda zvolí právě tuto položku, což způsobí vyvolání nějakého ASCII editoru %pro soubor "dopis.tex". Zde záleží na Ferdovi, jaký editor si pořídí %nebo jaký se mu líbí. Editor není přímou součástí \TeX u~a každý uživatel %si nakonfiguruje takový editor, který mu nejvíce vyhovuje. Nejprve Ferda otevře nějaký textový editor. Záleží pouze na Ferdovi, jaký editor si pořídí nebo jaký se mu líbí. Editor není přímou součástí \TeX{}u a každý uživatel si nakonfiguruje takový editor, který mu nejvíce vyhovuje. V~editoru napíše Ferda následující text. \goodbreak \begtt Vážení telefonní ústředníci! ~ V~důsledku vaší "úpravy cen" jsem se rozhodl odhlásit telefon, na který jsem předtím mnoho let zoufale čekal. Věřím, že kromě vás i případní konkurenti zdárně pokračují v~budování nových linek a že přijde den, kdy si budu moci vybrat z~nabídky více firem. ~ Chtěl bych v~této souvislosti upozornit na to, že v~normálně fungujících státech je běžné, že zákazník telekomunikačních služeb má více možností než jen dvě: platit podle rozhodnutí monopolu anebo nemít telefon. ~ Příjemnou zábavu při čtení podobně laděných dopisů přeje ~ Ferdinand Mravenec \bye \endtt \def\povel#1{\leavevmode\lower3.9pt\hbox{\vbox{ \hrule\hbox{\vrule\strut\ {\tt#1} \vrule}\hrule}}\kern1.5pt} Poté Ferda ukončí práci v~editoru a soubor {\tt dopis.tex} uloží na disk. Je možné, že editor obsahuje nabídku s~alternativami, co dále se s~textem může dělat. V~nabídce bychom mohli najít třeba položku s~názvem {\tt TeX}. Také je možné spustit \TeX{} z~příkazové řádky v~jiném Linuxovém terminálu povelem~\povel{csplain dopis.tex}. Vložením uvedeného povelu se rozeběhne vlastní program \TeX{} (se základním formátem csplain, který popíšeme podrobněji v~dalších kapitolách). Vstupním souborem \TeX{}u je {\tt dopis.tex}. Program vypíše na obrazovku hlášení o~své činnosti, kterému zpočátku nemusíme rozumět. V~tuto chvíli je zajímavá jen informace v~hranatých závorkách: {\tt [1]}. Ta říká, že \TeX\ vytvořil jednu stránku dokumentu s~pořadovým číslem~1. Máme-li rozsáhlejší dokument a pomalejší počítač, většinou při zpracování \TeX{}em pozorujeme, jak přibývají \uv{zalomené} stránky právě podle hranatých závorek s~čísly. \TeX\ \uv{vysází} text do odstavců a stránek podle údajů, které přečte ze vstupního souboru, a vytvoří výstupní soubor {\tt dopis.dvi}\lb{dvi}, v~němž jsou uloženy všechny metrické informace o~umístění jednotlivých písmen na stránkách. Tento výsledek si nyní můžeme prohlédnout dalším programem, který se vyvolá z~nabídky nebo z~příkazového řádku. Ferda použil povel~\povel{xdvi dopis}, což spustí program {\tt xdvi}\lb{xdvi}, který zobrazí výstup \TeX{}u na obrazovce v~X~Window Systemu.\lb{xwin} Prohlížeč zobrazí na obrazovce výsledek práce \TeX{}u v~čitelné podobě tak, jak to bude vypadat na tiskárně. \medskip\hrule \line{\vrule\hss\vbox{\narrower\medskip Vážení telefonní ústředníci! V~důsledku vaší ''úpravy cen'' jsem se rozhodl odhlásit telefon, na který jsem předtím mnoho let zoufale čekal. Věřím, že kromě vás i případní konkurenti zdárně pokračují v~budování nových linek a že přijde den, kdy si budu moci vybrat z~nabídky více firem. Chtěl bych v~této souvislosti upozornit na to, že v~normálně fungujících státech je běžné, že zákazník telekomunikačních služeb má více možností než jen dvě: platit podle rozhodnutí monopolu anebo nemít telefon. Příjemnou zábavu při čtení podobně laděných dopisů přeje Ferdinand Mravenec \medskip}\hss\vrule} \hrule\medskip Vidíme, že \TeX\ rozdělil vstupní text na odstavce\lb{odstavec}, přičemž oddělovačem mezi odstavci je ve vstupním souboru prázdný řádek. Každý odstavec má zcela nově \uv{zalomené} řádky~-- konce řádků ve vstupním souboru vesměs neodpovídají konečnému výsledku. Kromě toho si všimneme, že ačkoli Ferda před svým jménem udělal více mezer, \TeX\ tuto skutečnost vůbec nerespektoval. Při prohlížení výstupu na obrazovce Ferda prohlásil, že se mu to tak nelíbí. Chtěl by tomu dát nějakou lepší formu. Ve vstupním textu zatím uvedl pouze dva druhy speciálních formátovacích příkazů \TeX u. Jedním z~nich jsou prázdné řádky (příkaz pro ukončení odstavce) a druhým je příkaz "\bye"\lb{bye}. Tímto slůvkem se Ferda neloučí s~telefonními ústředníky, ale s~\TeX em. Přesněji~-- \TeX\ \uv{zalomí} poslední (zde jedinou) stránku dokumentu a ukončí svou činnost. Jak dále uvidíme, většinou se formátovací příkazy od běžného textu liší právě znakem \frqq"\"\flqq{} před názvem příkazu. Aby dopis vypadal lépe, přidá Ferda do vstupního textu souboru některé další příkazy. Vrátí se proto do textového editoru a doplní do vstupního souboru další údaje. Prohlížeč výstupu \TeX{}u může Ferda ponechat ve vedlejším okénku a nemusí jej zavírat. Postupně začne Ferda řešit před našimi zraky tyto formátovací požadavky: \subpar Posunout podpis doprava. %------------------------------- Řádek se svým jménem obohatí Ferda o~příkaz "\rightline", který zajistí, že text napsaný za ním ve složených závorkách bude vypsán na pravou zarážku. Dále před svým jménem použije přepínač písma "\it", který způsobí, že bude podpis vysázen kurzívou\lb{kurziva} ("it" je zkratka pro {\it italic\/}). Řádek s~podpisem je tedy ve vstupním souboru opraven takto: \medskip\indent "\rightline{\it Ferdinand Mravenec}" \subpar Přidat datum dopisu. %--------------------------- To provede Ferda například přidáním řádku \medskip\indent "\rightline{V Praze dne \today}" \medskip \noindent Příkaz "\rightline" už známe. Nový je příkaz "\today", který zajistí vysázení textu s~aktuálním datem. Zde ale pozor! Toto není standardní příkaz \TeX u. Takové příkazy připravují pro uživatele lidé, kteří umějí v~\TeX{}u programovat. Připravují pro ně různé tzv.~{\it styly}\lb{sty}, které nastavují \TeX\ do jistých režimů. Například jiný styl bude pro psaní dopisu a jiný při sestavování nějaké technické dokumentace. Další styly definují užitečné příkazy. Tak zrovna příkaz "\today" je definován v~souboru {\tt czech.sty}, který umožňuje \TeX{}u hovořit českým jazykem. Přesněji řečeno, datum bude vysázeno česky, zapne se algoritmus dělení slov podle českého jazyka a aktivuje se plno dalších užitečných věcí (podrobněji jsou vlastnosti souboru {\tt czech.sty} popsány v~kapitole páté). V~okamžiku použití příkazu "\today" už musí \TeX\ tento příkaz znát. Proto je třeba před jeho použitím (nejlépe někde na začátku dokumentu) vložit povel pro načtení souboru {\tt czech.sty}\lb{czechsty}: \medskip\indent "\input czech.sty" \medskip\noindent Programátoři takový příkaz určitě znají (většinou ho nazývají {\tt include}). Příkaz způsobí, že \TeX\ přesměruje svůj vstup na specifikovaný soubor a po jeho načtení pokračuje ve čtení dalších řádků hlavního vstupního souboru. \subpar Oslovení napsat výrazně. %------------------------------- Celé oslovení uzavře Ferda do složených závorek (\TeX{} je interpretuje jako začátek a konec jisté skupiny) a vloží na začátek skupiny přepínač písma "\bf"\lb{bfit}. Tento přepínač způsobí, že text ve skupině bude sázen polotučně ("bf" je zkratka pro {\bf bold face}). Oslovení tedy po Ferdových opravách dopadlo takto: \medskip\indent "{\bf Vážení telefonní ústředníci!}" \subpar Mezi oslovením a prvním odstavcem vynechat trochu místa. %--------------------------------------------------------------- Za oslovení vloží Ferda příkaz "\vskip 0.9cm", který vytvoří vertikální mezeru požadovaných rozměrů. \subpar Uvozovky. %---------------- Text \uv{úpravu cen} má Ferda uzavřený do uvozovek. Vidíme, že \TeX\ vysázel uvozovky zcela špatně (''~''). V~české sazbě mají uvozovky vypadat takto:~(\uv{\hbox{~}}). Ve formátu csplain, který byl pro tento dopis použit, je definován příkaz "\uv"\lb{uv}. Ten způsobí výstup českých uvozovek. Píšeme tedy "\uv{úpravy cen}". \subpar List nemá být dole opatřen číslem strany. %------------------------------------------------ Někam na začátek dokumentu Ferda vloží příkaz "\nopagenumbers", který potlačí tisk čísla strany. \subpar Vložit vertikální mezeru před rozloučením. %------------------------------------------------- Analogicky, jako v~případě mezery za oslovením Ferda vloží na příslušné místo příkaz "\vskip 0.6". Všimněme si, že Ferda udělal chybu~-- zapomněl napsat jednotku, v~níž je zapsán délkový parametr. Zatím mu to neprozrazujme a čekejme, co se stane dál. \subpar Implicitní písmo se pro dopisy nehodí. %--------------------------------------------- Použitý základní formát csplain implicitně pracuje s~různými variantami písma z~rodiny tzv.~\CS-fontů, což je statická antikva (původně písmo Computer Modern). Takové písmo se spíše hodí do technických dokumentů, ale v~dopisech vypadá příliš studeně. Ferda proto napíše úplně na začátek dokumentu ještě jeden "\input", kterým zavede soubor \hbox{\tt cpalatin.tex}. Díky němu bude celý dopis vysázen v~písmu Palatino. Přepínače "\bf" a "\it" budou přepínat do variant písma Palatino, zatímco jinak by přepínaly mezi variantami~\CS-fontů. Mimoto může Ferda použít soubory {\tt ctimes.tex}, {\tt cbookman.tex}, {\tt chelvet.tex}, {\tt cavantga.tex} a {\tt cncent.tex}, které zapínají sazbu v~písmech Times-Roman, Bookman, Helvetica, Avantgarde a NewCentury. Písmeno {\tt c} na začátku názvu souborů znamená, že se jedná o počeštěné verze těchto písem. \medskip Po opravách uloží Ferda vstupní soubor {\tt dopis.tex} na disk a znovu vyvolá program \TeX. Ten při čtení souboru {\tt dopis.tex} objeví syntaktickou chybu. Na obrazovce se vypíše následující chybové hlášení\lb{texerr}. \begtt !Illegal unit of measure (pt inserted) P ř l.20 Př íjemnou zábavu při čtení urgencí jednotlivých žádostí o~tel... ? \endtt \noindent \TeX\ zde praví, že je zvolena nesprávná metrická jednotka s~názvem "Př". Jsou to totiž první dvě písmena za chybně zadaným příkazem "\vskip". Navíc je patrné, že k~nehodě došlo na řádku 20. Tento řádek je na obrazovce vypsán a v~místě chyby \uv{roztržen} na dva. Otazník na obrazovce vyzývá Ferdu, aby něco učinil. Ten na to chvíli nechápavě kouká a záhy zvolá: \uv{Aha! Zapomněl jsem napsat jednotku u~příkazu {\tt \char`\\vskip}.} Tato situace nám určitě silně připomíná ladění programu pod nějakým kompilátorem. Pokud Ferda na otazník odpoví klávesou "Enter", \TeX\ si chybu opraví po svém. Zde dosadí za neznámou jednotku tiskařský bod \uv{"pt"}, který je asi třicetkrát menší než centimetr. Tuto jednotku asi Ferda neměl na mysli, a proto se výstup \TeX{}u bude lišit od původního záměru autora. Na otazník může Ferda odpovědět také znakem "x", kterým ukončí předčasně práci \TeX u. Potom Ferda ve svém vstupním textu chybu opraví. V~tuto chvíli je dobré upozornit na to, že existují editory, které zobrazí ve svém okénku nejen soubor "dopis.tex", ale v~jiném místě též hlášení \TeX{}u o~chybách, které je uloženo v~souboru "dopis.log". Navíc tyto editory dokážou posunovat kurzor postupně na všechny výskyty chyb v~dokumentu (je-li jich více), takže to vypadá podobně jako ladění programu v~prostředí Borland~C. Ve vedlejším okénku navíc může být permanentně spuštěn prohlížeč výsledného {\tt dvi}, který automaticky aktualizuje zobrazení podle výsledku z~posledního úspěšného běhu \TeX{}u. Určitou představu o~možném pracovním prostředí může čtenář získat z~obrázku na staně~\pg{ukazka}. %\medskip Opravený soubor vypadá následovně: \goodbreak \begtt \input cpalatin.tex \input czech.sty \nopagenumbers ~ \rightline{V Praze dne \today} ~ {\bf Vážení telefonní ústředníci!} ~ \vskip 0.9cm V~důsledku vaší \uv{úpravy cen} jsem se rozhodl odhlásit telefon, na který jsem předtím mnoho let zoufale čekal. Věřím, že kromě vás i případní konkurenti zdárně pokračují v~budování nových linek a že přijde den, kdy si budu moci vybrat z~nabídky více firem. ~ Chtěl bych v~této souvislosti upozornit na to, že v~normálně fungujících státech je běžné, že zákazník telekomunikačních služeb má více možností než jen dvě: platit podle rozhodnutí monopolu anebo nemít telefon. ~ \vskip 0.6cm Příjemnou zábavu při čtení podobně laděných dopisů přeje ~ \rightline{\it Ferdinand Mravenec} \bye \endtt \noindent a výsledek po zpracování \TeX em:\lb{ustred} %\let\ferdarm=\tenrm \font\ferdarm=pplr8z %\let\ferdabf=\tenbf \font\ferdabf=pplb8z %\let\ferdait=\tenit \font\ferdait=pplri8z \medskip\hrule \line{\vrule\hss\vbox{\narrower\medskip \ferdarm \hfill{V Praze dne 1. prosince 1998} {\ferdabf Vážení telefonní ústředníci!} \vskip 0.9cm V~důsledku vaší \uv{úpravy cen} jsem se rozhodl odhlásit telefon, na který jsem předtím mnoho let zoufale čekal. Věřím, že kromě vás i případní konkurenti zdárně pokračují v~budování nových linek a že přijde den, kdy si budu moci vybrat z~nabídky více firem. Chtěl bych v~této souvislosti upozornit na to, že v~normálně fungujících státech je běžné, že zákazník telekomunikačních služeb má více možností než jen dvě: platit podle rozhodnutí monopolu anebo nemít telefon. \vskip 0.6cm Příjemnou zábavu při čtení podobně laděných dopisů přeje \hfill{\ferdait Ferdinand Mravenec}\medskip }\hss\vrule} \hrule\medskip Poznamenejme, že ukázka se od skutečnosti bude trošku lišit. Implicitně je voleno tiskové zrcadlo pro stranu A4, tj. šířka jednotlivých řádků je poněkud větší. \TeX{} tedy zalomí řádky na jiných místech a odstavce budou vypadat jinak. Samozřejmě, že rozměr zrcadla můžeme rovněž zapsat zcela přesně do dokumentu pomocí jistých parametrů, které jsou v~této knize uvedeny na straně~\pg{nastavenizrcadla}. %Ferda nyní vybere z~\uv{menu} položku "Print", která %spustí program, jehož jediným úkolem je vytisknout výsledek činnosti \TeX{}u na %tiskárně. %My se s~Ferdou loučíme a plni dojmů odcházíme. \citeinfo %%%%%%%%% Pro první seznámení s~\TeX{}em je velmi dobrá knížka Michaela Dooba {\it Jemný úvod do \TeX{}u\/}~\cite{Doob:GIT-cz}, která vyšla jako překlad anglického originálu {\it A~Gentle Introduction to \TeX\/}~\cite{Doob:GIT}. Originální text i překlad je v~elektronické podobě volně k dispozici v~mezinárodní počítačové síti. %Autor myslí na začínající \TeX{}isty i ve své další práci %{\it Starting from~1\/}~\cite{Doob:TS193}. Ve veřejné síti najdete též 22\,stránkový textík \uv{na jeden večer} {\it První setkání s~\TeX{}em\/}~\cite{Olsak:prvni}, který jsem napsal pro své studenty. Mnoho knížek pro začátečníky se opírá o~nejčastěji používané \TeX{}ovské makro \LaTeX, o~němž se stručně zmíníme v~kapitole třetí (str.~\pg{latex}). Pro uživatele, který se nechce zabývat intenzívně sazbou, ale chce občas něco napsat, je makro \LaTeX{} dobrý nástroj. {\it Ne příliš stručný úvod do systému \LaTeX\twoe\/}~\cite{Partl:lshort} je asi stostránkový úvodní manuál k~\LaTeX{}u a může být dobrým startem do světa \TeX{}u. Český překlad od Michala Kočera je součástí počeštěné distribuce \TeX{}u. Každý si jej může zpracovat \TeX{}em a vytisknout. %Mezi \uv{čtení na jeden večer} patří i knížka %{\it Úvod do systému \itLaTeX\/}~\cite{Pala:LaTeX}. Na různých vysokých školách vycházejí skripta o~\TeX{}u v~rámci předmětů, které se nějakým způsobem dotýkají elektronické sazby a \TeX{}u. V~Brně na VŠ zemědělské vyšla skripta J.~Rybičky {\it Systémy pro počítačovou sazbu\/}~\cite{Rybicka:sazba-92} a {\it Zpracování textů počítačem\/}~\cite{Rybicka:texty-92}. Autor též napsal samostatnou knížku o~\LaTeX{}u~\cite{Rybicka:LaTeXz}. V~Praze byla k~mání dnes už starší skripta FEL ČVUT {\it Sázecí systém \itLaTeX\/}~\cite{Bily:LaTeX}. Souběžně s~prvním vydáním této knížky vyšla v~Americe kniha Normana Walshe {\it Making \TeX{} Work\/}~\cite{Walsh:MTW}. Když jsem měl možnost jeho knížku později prolistovat, překvapilo mě, jak hodně se členění informací v~Normanově a mojí knížce shoduje. Přitom jsme v~době, kdy knížky vznikaly, vzájemně o~sobě vůbec něvěděli.