\appendix E. Ukázky z formátování této knížky %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% \def\begall{\medskip\bgroup\offinterlineskip \topskip=4pt \hrule\vrules\nobreak\setverb \parskip=0pt \everypar{\vadjust{\penalty100}\hbox to0pt{\kern-\parindent \hbox to\hsize{\vrule\strut\hfil\vrule}\hss}} \def\par{\endgraf\leavevmode} \catcode`\"=12 \obeylines\reducebaseline \startverb} {\catcode`\|=0 \catcode`\\=12 |gdef|startverb#1\endall{% |eightt#1|endgraf|nobreak|vrules|hrule|egroup|medskip}} Při formátování této knížky byl vstupní text rozdělen podle kapitol do jednotlivých souborů {\tt t1.tex} až {\tt t12.tex}. \TeX{} přitom zpracovával jeden hlavní soubor {\tt t.tex}, ze kterého se jednotlivé \uv{kapitoly} volaly příkazem "\input". V~době psaní jedné konkrétní kapitoly byly ostatní příkazy "\input" zakryté procentem, aby se autor mohl zaměřit na zpracování jediné kapitoly. V~hlavním souboru {\tt t.tex} jsou soustředěna veškerá makra potřebná pro formátování této knížky. Výjimku tvoří jistá specializovaná makra řešící nějaký efekt, který se vyskytuje v~jediné kapitole. Taková makra jsou zařazena uvnitř kapitoly do místa, kde se efekt řeší. Nejprve si ukážeme, jak je psán text jednotlivých kapitol. Například začátek souboru {\tt t1.tex} vypadá takto: %------------------------------------------------------------------------ \begall \quotation By preparing a manuscript in \TeX\ format, you will be telling a computer exactly how the manuscript is to be transformed into pages whose typographic quality is comparable to that of the worlds finest printers; yet you won't need to do much more work than would be involved if you were simply typing the manuscript on a ordinary typewriter.\\ Donald Ervin Knuth: The \TeX book. \title Začínáme %%%%%%%%%%%%%%% Kdesi daleko v~Americe žije pán, který patří mezi zakladatele počítačových věd. Jmenuje se Donald Knuth a je profesorem na Stanfordské univerzitě. Velmi známá a dodnes nepřekonaná je jeho učebnice programování {\it The Art of Computer Programming\/} [\ncite{Knuth:ACP73-1}, \ncite{Knuth:ACP69-2}, \ncite{Knuth:ACP73-3}], na jejíž dalších dílech pan profesor stále pracuje. První díly této učebnice vyšly před více než dvaceti lety. Tehdy pan profesor nebyl zcela spokojen s~kvalitou a rychlostí sazby svých knih a rozhodl se udělat počítačový program, který by umožnil provést sazbu na počítači. Traduje se, že tak vznikl program \TeX{}% \footnote{Slovo \TeX{} se čte řecky $\scriptstyle\tau\epsilon\chi$, tedy nikoli \uv{teks} ale \uv{tech}.} -- program na elektronickou sazbu. \endall %------------------------------------------------------------------------- Pro vytvoření citátu v~záhlaví byl použit příkaz "\quotation" a pro titul kapitoly příkaz "\title". % Dále pro odkaz na literaturu byl použit příkaz "\ncite" a pro vytvoření poznámky pod čarou příkaz "\footnote"\lb{footnote}. Nyní si ukážeme ještě část textu, ve kterém se vyskytuje často používané \uv{verbatim}\lb{verb} prostředí, uzavřené do rámečku. Například úvod odstavce 6.1 byl zapsán v~souboru {\tt t6.tex} následovně: %----------------------------------------------------------------------- \begall \sec Zavedení nového fontu %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% Chceme-li použít nějaký nestandardní font, který není definován ve formátu, můžeme použít primitivní příkaz "\font". Ukážeme si to na příkladu. Tento příklad je třeba brát jako experimentální text; v~žádném případě ne jako návod na to, jak by měly vypadat tištěné dokumenty. \begtt \font\tucny=csssbx10 \font\vysoky=csdunh10 ~ Tady píšu písmem základního řezu (Roman), \it zde jsem použil kurzívu, definovanou ve formátu (příkaz it), \vysoky nyní píšu vysokým písmem, Které Vynikne U~Písmen Velké Abecedy, \tucny teď používám polotučné písmo bez patek \rm a nakonec zase základní řez. \bye \endtt \noindent Výsledek po zpracování dopadne takto: \medskip\hrule \line{\vrule\hss\vbox{\narrower\medskip \font\tucny=csssbx10 \font\vysoky=csdunh10 Tady píšu písmem základního řezu (Roman), \it zde jsem použil kurzívu, definovanou ve formátu (příkaz~it), \vysoky nyní píšu vysokým písmem, Které Vynikne U~Písmen Velké Abecedy, \tucny teď používám polotučné písmo bez patek \rm a nakonec zase základní řez. \medskip}\hss\vrule} \hrule\medskip \endall %--------------------------------------------------------------------- Pro \uv{verbatim} prostředí byly použity dvojice příkazů "\begtt" a "\endtt". Uvnitř tohoto prostředí je aktivní jen znak {\tt\char126}, který udělá mezeru. Automatické doplňování vlnek za předložky by totiž způsobilo, že se vlnky v~tomto prostředí vytisknou a to by čtenáře zbytečně rušilo. Navíc nám tento znak pomůže vytvořit v~textu prázdný řádek. Všimneme si, že fonty, které jsou použity na jediném místě v~dokumentu, jsou zavedeny až na místě a nikoli v~hlavním souboru {\tt t.tex}. Nyní si ukážeme obsah hlavního souboru {\tt t.tex}. V~komentářích je stručně řečeno, co které makro řeší. Je třeba přiznat, že makra jsou často jednoúčelová. Byla napsána pro formátování této knížky. Například nikde se nepracuje s~nadpisem delším než jeden řádek. Berme proto následující ukázku jen jako jedno z~možných rozšíření formátu plain\TeX{}, které si neklade za cíl být obecně použitelné. Ukázka dokumentuje, že toto rozšíření může být relativně přehledné a nemusí být příliš rozsáhlé. Přitom jsou zde zahrnuta makra pro automatickou tvorbu obsahu, referencí a makra pro verbatim prostředí. {\catcode`\!=13 \def!#1.{\lb{#1}\char`\!#1.} \expandafter\begall\input t } Všimneme si, že v~makrech pro titulky kapitol a sekcí byla snaha dodržet řádkový rejstřík.\lb{radky} Bohužel tento typografický ideál není v~této knize dotažen do důsledku, protože často vkládané ukázky zdrojových textů jsou sázeny osmibodovým písmem se zúženým řádkováním. Raději jsme dodrželi požadavek na stejné mezery nad a pod ukázkou, než bychom se pouštěli do vyrovnávání těchto mezer tak, aby další text byl znovu v řádkovém rejstříku bez ohledu na počet řádků ukázky. Také v~některých dodatcích by požadavek na dodržení řádkového rejstříku působil komplikace. Kdybychom sázeli beletrii, pak je dodržení řádkového rejstříku podstatně snazší. Nakonec z~ukázek hotových knížek, kam dáváme tuto zakázku tisknout, jsem pochopil, že snaha po dodržení řádkového rejstříku pravděpodobně nebude mít cenu, protože knihař nebude s~takovou přesností vázat jednotlivé stránky k~sobě. Nyní se podrobněji podíváme na makra, která nějakým způsobem pracují s~pomocnými soubory. Především se vytváří pomocný soubor pro obsah {\tt t.toc}\lb{toc} (je-li přítomen příkaz "\maketoc") a soubor referencí {\tt t.cit} (je-li přítomen příkaz "\makecit"). Pomocný soubor {\tt t.toc} se načítá v~místě příkazu "\heretoc" a vytvoří se obsah. Poté se při zpracování jednotlivých kapitol aktualizuje. Soubor {\tt t.cit} se načítá v~místě příkazu "\makecit". \uv{Vědomosti} z~tohoto souboru jsou k~dispozici příkazům "\cite", které jsou použity v~místě, kde se odkazujeme na literaturu. Při zpracování dodatku~D se soubor {\tt t.cit} aktualizuje. Ukážeme si zpracování seznamu literatury\lb{bibmac}. Seznam literatury je uložen v~souboru {\tt cites.tex}, přičemž tento soubor je vytvořen Bib\TeX{}em. Vstupem pro Bib\TeX{} je soubor {\tt cites.aux}, který má tento obsah: %----------------------------------------------------------------------- \begall \bibdata{bulletin,ruzne,master,tugboat} \bibstyle{is-pl-cz} \citation{Abrahams:TI90} \citation{Appelt:TF88} \citation{Borde:TE92} \citation{Borde:MTE93} \citation{Clark:PTP92} \citation{Doob:TS193} ... atd. další příkazy \citation \endall %------------------------------------------------------------------------- Vidíme, že hlavní část seznamu literatury byla generována ze standardní databáze {\tt master} a {\tt tugboat} dostupné na síti. Pro účely této knížky byla pořízena databáze {\tt bulletin} a {\tt ruzne}. Dále byl upraven stylový soubor {\tt is-plain.bst} pro české citace na {\tt is-pl-cz.bst}. Výstupní soubor po zpracování Bib\TeX{}em vypadal takto: %------------------------------------------------------------------------- \begall \input bibnames.sty \input path.sty \hyphenation{Kath-ryn Ker-n-i-ghan Krom-mes Lar-ra-bee Pat-rick Port-able Post-Script Pren-tice Rich-ard Ro-bert Richt-er Sha-mos Spring-er The-o-dore Uz-ga-lis} \input tugboat.def \begin{thebibliography}{100} \bibitem{Adobe:docstruct-spec} {Adobe PostScript Developer Support Group}. \newblock {Document Structuring Conventions} specification, version 2.1. \newblock Technical Report PN LPS5001, {Adobe Systems Incorporated}, 1585 Charleston Road, P.~O. Box 7900, Mountain View, CA 94039-7900, USA, Tel: (415) 961-4400, January 16 1989. \newblock Dostupné elektronicky z~\path|ps-file-server@adobe.com| pomocí e-mailu, příkaz {\tt send Documents \path|struct.ps.Zba|}. Na požadavek {\tt send Index} dojde kompletní rejsřík serveru. \bibitem{Adobe:epsf-spec} {Adobe PostScript Developer Support Group}. \newblock {Encapsulated PostScript Files} specification version 2.0. \newblock Technical Report PN LPS5002, Adobe Systems Incorporated, viz \cite{Adobe:docstruct-spec}, June 5 1989. \newblock Dostupné elektronicky jako~\cite{Adobe:docstruct-spec} v~souboru {\tt EPSF.ps.Zba}. ... atd. další položky \bibitem \end{thebibliography} \endall %------------------------------------------------------------------------------ Abychom nenačítali soubory deklarované zde na začátku pomocí "\input" a abychom ignorovali \LaTeX{}ovské ozdoby typu "\begin{thebibliography}", bylo potřeba v~souboru {\tt ap-d.tex} nejprve provést předefinování příkazu "\input" a dalších a pak teprve načíst soubor {\tt cites.tex}. Soubor {\tt ap-d.tex} z~těchto důvodů vypadá trošku komplikovaně: %------------------------------------------------------------------------- \begall \appendix D. Literatura %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% V tomto dodatku je poměrně rozsáhlý soubor citací o \TeX{}u. Na většinu těchto titulů jsme odkazovali v jednotlivých kapitolách v odstavci \uv{náměty na další čtení}. Tam jsou tedy tituly seřazeny tematicky, zatímco zde je máme abecedně. \begingroup \hbadness=1500 \let\oriinput=\input % Uvnitř souboru cites.tex ignorujeme \input \def\input#1 {} \def\begin#1#2{} \def\end#1{} \def\noopsort#1{} \let\oricite=\cite \def\cite#1{\if[#1\let\next=\removeparam \else\oricite{#1}\let\next=\relax\fi \next} \def\removeparam#1]#2{\oricite{#2}} \parindent=0pt \leftskip=2em \def\bibitem#1{% \advance\numcite by 1 \immediate\write\cit{\string\bibcite{#1}{\the\numcite}} \indent\llap{[\the\numcite]\enspace}\ignorespaces} \def\newblock{\penalty-100\space} \let\em=\it \parskip=\medskipamount \let\METAFONT=\mf \let\MF=\mf % Značky pro loga vypadají odlišně. \def\path|#1|{{\tt #1}} \def\FWEB{{\tt FWEB}} \def\WEB{{\tt WEB}} \let\AMSTEX=\AMSTeX \let\AmSTeX=\AMSTeX \def\Dash{---} \def\emdash{---} \def\PiCTeX{PiC\TeX} \def\PiC{PiC} \def\BaSiX{BaSiX} \let\sf=\relax \let\eightrm=\relax \oriinput cites \endgroup \endall %------------------------------------------------------------------------ Nakonec si předvedeme ukázky z~textu v~tomto dodatku~E. Bylo definováno nové \uv{verbatim} prostředí "\begall" -- "\endall", které navíc přepisuje prázdné řádky a znak {\tt\char126} nechává jako obyčejný. Začátek souboru {\tt app-e.tex} vypadá tedy takto: {\catcode`\|=0 \catcode`\\=12 |gdef|startverb#1\endtt{% |eightt#1|nobreak|vrules|hrule|egroup|medskip}} %----------------------------------------------------------------------- \begtt \appendix E. Ukázky z formátování této knížky %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% ~ \def\begall{\medskip\bgroup\offinterlineskip \topskip=4pt \hrule\vrules\nobreak\setverb \parskip=0pt \everypar{\vadjust{\penalty100}\hbox to0pt{\kern-\parindent \hbox to\hsize{\vrule\strut\hfil\vrule}\hss}} \def\par{\endgraf\leavevmode} \catcode`\"=12 \obeylines\reducebaseline \startverb} {\catcode`\|=0 \catcode`\\=12 |gdef|startverb#1\endall{% |eightt#1|endgraf|nobreak|vrules|hrule|egroup|medskip}} ~ Při formátování této knížky byl vstupní text rozdělen podle ... atd. \endtt %------------------------------------------------------------------ Ukázka obsahu souboru {\tt t.tex} byla do textu dodatku zavedena následovně: %------------------------------------------------------------------- \begtt Přitom jsou zde zahrnuta makra pro automatickou tvorbu obsahu, referencí a makra pro verbatim prostředí. ~ {\catcode`\!=13 \def!#1.{\lb{#1}\char`\!#1.} \expandafter\begall\input t } ~ Všimneme si, že v~makrech pro titulky kapitol a sekcí byla snaha ... atd. \endtt %------------------------------------------------------------------- Samozřejmě v~souboru {\tt t.tex} musí být za příkazem "\bye" uvedena ještě sekvence "\endall". Trik s~"\expandafter" se používá pro načtení souboru ve \uv{verbatim}\lb{verb} tvaru (například listingy programů). Vykřičník je nastaven jako aktivní znak, protože potřebujeme do listingu odkazovat. Například v rejstříku je u hesla \uv{uvozovky} odkaz na stránky:~\pg{uv}. Tento seznam stránek byl vytvořen příkazem "\pg{uv}". Tam, kde mluvíme o~uvozovkách, máme v~textu příkazy "\lb{uv}". Jedná se o~značky pro křížové odkazy. Abychom mohli odkazovat na i~stranu, kde je výpis souboru {\tt t.tex}, je potřeba do tohoto souboru psát místo "\lb" něco jiného. Ve verbatim prostředí by totiž sekvence "\lb" neměla žádný efekt~-- pouze by se obkreslila do výstupu. Píšeme tedy místo příkazu "\lb{uv}" text {\tt !uv.} a činíme tak v oblasti komentáře, aby text neměl žádný vliv při prvním čtení souboru {\tt t.tex}.