\chyph % použijte csplain % Máte možnost to přeznačkovat do LaTeXu (např. \begtt -> \begin{verbatim} % a \endtt -> \end{verbatim}, \kap text -> \section{text} atd. % Za nejproblémovější v přeznačkování považuji: "text" -> \verb"text" % Přimlovám se raději k tomu to ponechat tak. Mám podle mého názoru % pěknější loga TeX, LaTeX a CSTeX. Můžete rozbalit metriky % a virtuální fonty k Charteru (přiložený charter8z.zip) do % pracovního adresáře a zpracovat csplainem na instalaci TeXu, % která obsahuje OFS. Před spuštěním dvips je pak potřeba doplnit % do psfonts.map čtyři řádky uvedené v souboru mapfile. Můžete mě také % informovat o tom, na kterých stránkách se dokument bude ve sborníku % nacházet, já opravím údaj \firstpage, zplainuji to, zdvipsuji a % pošlu obratem zpátky. \newcount\firstpage \firstpage=95 \newcount\numpages \numpages=9 \input ofs [ffonts] \setfonts [Charter/10pt] %\fontusage \showfonts \end %\detailfontmessages \fontdef\tt [CMTypewriter/] \def\small {\setfonts[/9]\setmath[//]} \hsize=12,2cm \vsize=19,3cm \hoffset=63pt \voffset=43pt \parindent=14pt \lineskiplimit=-10pt \raggedbottom \exhyphenpenalty=10000 \widowpenalty=10000 \clubpenalty=10000 \showboxdepth=10 \showboxbreadth=50 \def\starthead{\global\headline= {\small \ifodd\pageno \hfil \thetitul \headspace \the\pageno \else \the\pageno \headspace \theauthor \hfil \fi}} \headline={\hfil\starthead} \def\headspace{\hskip3em\relax} \def\makeheadline{\vbox to0pt{\vskip-25pt \line{\vbox to8.5pt{}\the\headline}\vss}\nointerlineskip} \footline={\setfonts[/7]\setmath[//]\baselineskip=9pt \vbox{\hbox{\copytext}\hbox{\copykonvoj}}\hfil \global\footline={}} \def\lastpage{\advance\firstpage by\numpages \advance\firstpage by-1 \the\firstpage} \def\copytext{Jan Kasprzak, Petr Sojka (editoři): \SLT~2002 -- sborník semináře o~Linuxu a \TeX{}u, str. \the\firstpage--\lastpage, 2002.} \def\copykonvoj{\copyright~Konvoj, CSTUG, CZLUG 2002} \newcount\subnum \def\kap #1\par{\advance\subnum by1 \removelastskip \vskip17pt plus2pt minus1pt\noindent{\setfonts[/12]\bf \ifnum\subnum>1 \the\subnum\enspace\enspace\fi \let\CS=\bCS #1}% \par\nobreak\vskip11pt plus2pt minus1pt \everypar{\setbox0=\lastbox \everypar={}}} \def\reference {\subnum=-1 \kap Reference\par \small\baselineskip=11pt} \def\bib{\par\advance\subnum by1 \leftskip=\parindent \noindent\llap{\the\subnum.\enspace}\ignorespaces} \def\titul #1 \par{\def\thetitul{#1}\pageno=\firstpage \centerline{\setfonts[/14.4]\bf \let\CS=\bCS \let\boldsy=\bboldsy #1}\vskip20pt\relax} \def\autor #1 \par{\def\theauthor{#1} \centerline{#1}\vskip10pt\relax} \def\institut #1 \par{\centerline{\small #1}} \def\email #1 \par{\centerline{\small Email: \tt #1}\vskip20pt\relax} \def\abstrakt #1\par{\bgroup \small \baselineskip=11pt \leftskip=3em \rightskip=3em \noindent{\bf Abstrakt:}\enspace #1\par \egroup\bigskip} \def\url#1{{\tt#1}} \font\mflogo=logo10 % METAFONT logo \font\boldsy=cmbsy10 at12pt % Tučné \CS, \AMS. \font\bboldsy=cmbsy10 scaled\magstep2 % Tučné \CS v titulu \def\CS{$\cal C\kern-.1667em\lower.5ex\hbox{$\cal S$}\kern-.075em $} \def\bCS{{\boldsy C\kern-.1667em\lower.5ex\hbox{S}\kern-.04em}} \def\CSTeX{\CS\TeX} \def\CSTUG{\CS TUG} \def\CSfont{\CS\kern.1em font} \def\csplain{\CS\kern.1em plain} \let\CSplain=\csplain \def\mf{{\mflogo META}\-{\mflogo FONT}} \def\mp{{\mflogo META}\-{\mflogo POST}} \def\LaTeX{L\kern-.2em\raise.45ex\hbox{\setfonts[/mag.7] A}\kern-.05em\TeX} \def\twoe{$2_{\textstyle\varepsilon}$} \def\LaTeXe{\LaTeX\thinspace\twoe} \def\bLaTeX{L\kern-.3em\raise.5ex\hbox{\sevenbf A}\kern-.12em\TeX} \def\cslatex{\CS\kern.05em\LaTeX} \let\CSLaTeX=\cslatex \def\twoe{$2_{\textstyle\varepsilon}$} \def\LaTeXe{\LaTeX\thinspace\twoe} \def\AMS{$\cal A\kern-.166em\lower.5ex\hbox{$\cal M$}\kern-.075em S$} \def\bAMS{{\boldsy A\kern-.166em\lower.5ex\hbox{M}\kern-.075em S}} \def\ps{Post\-Script} \def\SLT{S\kern-0.025em\lower.5ex\hbox{L}\kern-.2emT} \def\DOS{\hbox{DOS}} %% Definice verbatim prostředí %% !verb. \catcode`\"=13 \def"{\hbox\bgroup\let"=\egroup\setverb\tt} \def\setverb{\def\do##1{\catcode`##1=12}\dospecials\obeyspaces} \def\begtt{\medskip\bgroup \nobreak\setverb \parskip=0pt %\parindent=0pt \catcode`\"=12\catcode`\~=13 \obeylines \startverb} {\catcode`\|=0 \catcode`\\=12 |gdef|startverb#1\endtt{% |tt#1|nobreak|egroup|medskip|scannexttoken}} {\obeyspaces\gdef {\ }} \long\def\scannexttoken#1{\ifx#1\par\else\noindent#1\fi} \def\citeref #1 #2 {\expandafter\def\csname cit:#1\endcsname{#2}} \citeref cstexftp 1 \citeref parpozn 2 \citeref cstexman 3 \citeref t1accent 4 \citeref a2ac 5 \citeref lhotka 6 \citeref mnu 7 \def\cite#1{\expandafter\ifx \csname cit:#1\endcsname\relax \message{Warning: cite{#1} is not defined}[??]% \else [\csname cit:#1\endcsname]\fi} %------------------------------------------------------------------------- \titul \CSTeX{} -- historie, současný stav a budoucnost %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% \autor Petr Olšák \institut Elektrotechnická fakulta ČVUT, Praha \email olsak@math.feld.cvut.cz \abstrakt \CSTeX{} je podpora češtiny a slovenštiny v~\TeX{}u a sestává ze tří základních pilířů: \CSfont{}y, \CSplain{} a \CSLaTeX. V~přednášce bych se pozastavil podrobněji u~každého z~nich, zavzpomínal na to, co se kolem vývoje jednotlivých balíků odehrálo, upozornil na současné novinky a pokusil se odhadnout budoucí vývoj. \kap Počátky \CSTeX{}u %--------------------- Záznam o~počátcích počeštění \TeX{}u lze najít v~článku Ladislava Lhotky~\cite{lhotka}. Autor zde píše, že se na podzim roku 1988 sešel s~Petrem Novákem a dohodli se, že udělají české osmibitové fonty (v~\mf{}u) a vzory dělení slov. Nejprve to vypadalo tak, že Láďa Lhotka udělá fonty a Petr Novák vzory dělení, ale pak to dopadlo přesně naopak. Doslechl jsem se také, že v~době, kdy ještě neexistoval \TeX{} ve verzi~3 (do roku 1989), Petr Novák vymyslel nějaké finty, při níž bylo možno dosáhnout českých akcentovaných znaků pomocí ligatur v~\TeX{}ových metrikách. Po vzniku \CSTUG{}u (konec roku 1990) se iniciativy nad rozšiřováním a zvelebováním české a slovenské podpory pro \TeX{} ujal Olin Ulrych. V~té době se tento projekt začal nazývat $\cal C\kern-.15em\lower.2ex\hbox{$\cal S$}$~\TeX, později \CSTeX. Olin zapracoval Lhotkovy vzory dělení a Novákovy fonty, přidal nějaká udělátka na úrovni preprocesoru a programy manipulující s~"dvi". První distribuce byly postaveny na PC\TeX{}u, pak SB\TeX{}u. V~roce 1992 přešel \CSTeX{} kopletně na em\TeX{}ovou distribuci pro \DOS. Já jsem tehdy udělal program pro konfiguraci nabídek, který spolupracoval s~\DOS{}ovými dávkami~\cite{mnu}. Členům sdružení jsme v~letech 1993 a 1994 začali rozesílat disketové balíky s~em\TeX{}em a s~českou a slovenskou podporou~-- \CSTeX. V~té době většina členů používala DOS, takže em\TeX{} pro DOS byl pro ně vyhovující. V~dnešní době uživatelé pracují s~nejrůznějšími operačními systémy a s~různými distribucemi \TeX{}u pro tyto systémy. Z~toho důvodu se v~tomto textu přidržíme jen užšího významu slova \CSTeX, definovaného takto: {\it \CSTeX{} je sada \TeX{}ových maker, fontů, vzorů dělení slov a doplňujícího software pro podporu české a slovenské sazby v~\TeX{}u. Je vytvořen tak, aby mohl být použit na libovolné \TeX{}ové distribuci na libovolném operačním systému. } V~roce 1996 jsem napsal {\it Pár poznámek k~novému \CSTeX{}u\/}~\cite{parpozn}. Tento dokument má z~dnešního pohledu poněkud zastaralý název, protože software z~roku~1996 dnes sotva můžeme považovat za nový. Nicméně zde čtenář může najít podrobnou historickou poznámku mapující léta 1992--1996. Už v~tomto textu z~roku 1996 se~snažím vymezit pojem \CSTeX{} poněkud šířeji, než jen em\TeX{}ová distribuce obohacená o~podporu češtiny a slovenštiny. Vymezil jsem ho ovšem až moc široko: pořád jsem za \CSTeX{} považoval kompletní fungující distribuci \TeX{}u s~českou a slovenskou podporou, i když pro blíže nespecifikovaný operační systém. Na základě vymezení pojmu \CSTeX{} z~roku 1996 začaly vznikat ve ftp adresáři \CSTeX{}u~\cite{cstexftp} podadresáře označené podle operačního systému či distribuce \TeX{}u (např. {\tt emtex}, {\tt web2c}), které měly ambici nabídnout kompletní \TeX{}ovou distribuci včetně české a slovenské podpory. Bohužel, udržovat všechny nabízené distribuce v~akuálním stavu se nedalo při jednom muži zvládnout, a proto obsahy těchto adresářů velmi rychle zastarávaly. V~roce 2002 jsem se při psaní nového {\it Manuálu k~\CSTeX{}u\/}~\cite{cstexman} znovu zamyslel nad obsahem pojmu \CSTeX{} a pokusil jsem se jej vymezit poněkud opatrněji -- stejně, jak je uvedeno zde. Značná část textu v~tomto příspěvku pro konferenci \SLT~2002 je převzata právě z~\cite{cstexman}. Nově vymezený pojem \CSTeX{} se zhruba shoduje s~tzv.~{\it jádrem \CSTeX{}u}, což je slovní spojení použité už v~roce 1996 v~\cite{parpozn}. Jádro \CSTeX{}u (nově tedy \CSTeX{}) nabízím správcům jednotlivých \TeX{}ových distribucí k~zařazení. Pro tyto účely jsem vytvořil nově na ftp adresáři \CSTeX{}u adresář {\tt base}, který obsahuje tary \CSTeX{}u k~zařazení do různých \TeX{}ových distribucí. Vzdávám se tedy původní myšlenky udržovat kopie \TeX{}ových distribucí na ftp adresáři \CSTeX{}u v~akuálním stavu. \CSTeX{} i v~tomto užším smyslu dělím na část povinnou (required) a nepovinnou (recomended). Povinná část musí být kompletně instalovaná v~\TeX{}ové distribuci, aby se o~ní mohlo říci, že \uv{obsahuje \CSTeX}. Při vzájemné výměně dokumentů \uv{psaných v~\CSTeX{}u} je totiž otázka, zda distribuce obsahuje \CSTeX{}, důležitá. Povinná část obsahuje \TeX{}ová makra, vzory dělení a fonty, které nejsou závislé na operačním systému ani na distribuci \TeX{}u. Dají se tedy relativně snadno implementovat do jakékoli \TeX{}ové distribuce. Nepovinná část obsahuje další doprovodný software, jako například {\tt csindex} (varianta programu {\tt makeindex}) nebo program~{\tt vlna} na doplňování vlnek za předložkami. Povinná část \CSTeX{}u sestává ze tří základních pilířů: \CSfont{}y, \csplain{} a \CSLaTeX. \CSfont{}y jsou konzervativním rozšířením Knuthových Computer Modern fontů, \csplain{} je konzervativním rozšířením Knuthova formátu plain a konečně \cslatex{} je jistou modifikací běžně používaného formátu \LaTeX. Do povinné části \CSTeX{}u je ještě zahrnuta podpora použití základních 35 PostScriptových fontů v~češtině a slovenštině prostřednictvím virtuálních fontů. O~historii, současném stavu a budoucnosti jednotlivých pilířů si povíme podrobněji v~následujících kapitolách. \kap \CSfont{}y %------------- Tvary akcentů \CSfont{}ů byly vytvořeny a implementovány v~jazyce \mf{}u Petrem Novákem ve spolupráci s~českými výtvarníky někdy na začátku 90.~let. Autor přenechal \CSfont{}y \CSTUG{}u, který s~nimi může libovolně nakládat. \mf{}ový kód byl pak v~letech 1992--1993 dále upraven Karlem Horákem. Karel se inspiroval z~\mf{}ových zdrojů pro fonty vytvořené v~Polsku. Zapracoval tam možnost nastavení kódování fontu a vytvořil makra umožňující mít všechny hlavní {\tt mf} soubory se stejným dvouřádkovým obsahem. Na schůzce tvůrců \CSTeX{}u na FEL v~roce 1993 bylo rozhodnuto, že \CSfont{}y budou mít kódování podle ISO~8859-2. Později, při implementaci \CSTeX{}u do UNIXo\-vých distribucí nepodporujících změny xord/xchr vektorů se ukázalo, že to bylo velmi prozíravé rozhodnutí. V~roce 1993 jsem převzal údržbu \CSfont{}ů do svých rukou. Udělal jsem jen velmi drobné změny. Poslední 28.~9.~1996. Pak jsem vývoj \CSfont{}ů zmrazil podobným způsobem, jako Knuth přestal měnit CM~fonty. Prioritním požadavkem je, aby dokument opírající se o~\CSfont{}y byl od roku 1996 formátován naprosto stejně dnes i kdykoli v~budoucnu. Aby byl tento požadavek splněn, není tedy možné zasáhnout do rozměrů znaků, kernů a ligaturních tabulek. V~roce 1996 jsem do \CSfont{}ů přidal virtuální fonty podporující náhradu Computer Modern fonty a naopak. V~roce 1998 se podařilo dohodnout s~autorem te\TeX{}u Thomassem Esserem, aby zařadil do své distribuce \CSfont{}y a celý \CSTeX. Od této chvíle obsahují distribuce odvozené z~te\TeX{}u implicitně kompletní \CSTeX. V~roce 1998 jsem také pro potřeby výstupu do formátu PDF vytvořil variantu \CSfont{}ů, tentokrát ve formátu PostScript Type1. Vyšel jsem z~BaKoMa Type1 implementace CM~fontů a vytvořil jsem si program {\tt t1accent}~\cite{t1accent}, který k~písmenkům přidával akcenty podle vzorových PostScriptových tahů generovaných z~původních \CSfont{}ů \mp{}em. Na mnoha místech jsem byl nucen přistoupit k~mikrotypografickým kompromisům~-- v~drobnostech se kresby některých znaků \CSfont{}ů z~Type1 liší od svých originálních \mf{}ových protějšků. Proto jsem distribuci Type1 \CSfont{}ů označil jako \uv{alpha} a do komentáře jsem dal důrazné varování, že tyto fonty je možné používat na vlastní riziko. Z~toho důvodu jsem také ponechal implicitní konfiguraci programu {\tt dvips} tak, aby program používal léty osvědčený výstup z~\mf{}u, tedy bitmapy formátu {\tt pk}. Type1 \CSfont{}y byly původně konfigurovány výhradně pro pdf\TeX. Rozhodnutí ponechat {\tt dvips} pracovat implicitně s~bitmapami naráželo na problémy. Neustále dokola se uživaté ptali, jak je možné, že výstup z~pdf\TeX{}u je dobrý, ale při cestě {\tt dvips}~-- {\tt ps2pdf} dostávají roztřesená písmenka. Byl jsem uondán velmi častým odpovídáním na tuto otázku a vysvětlováním, jak použít {\tt dvips} s~jinou než výchozí konfigurací. Ani jsem se tedy nakonec nezlobil, když v~roce 2001 autor te\TeX{}u rozhodl, že bude \CSfont{}y pro {\tt dvips} implicitně konfigurovat ve verzi Type1. Asi ty mikrotypografické kompromisy ani tak moc nevadí, zatímco roztřesená písmenka v~PDF a neznalost použití jiné než výchozí konfigurace {\tt dvips} způsobovala oheň na střeše. V~současné době existují volně dostupné nástroje, jako například {\tt textrace} opírající se o~{\tt autotrace}. Tyto nástroje umožní převést \mf{}ový font do Type1 \uv{obtahováním bitmap} skoro automaticky. Vyzkoušel jsem to na \CSfont{}ech a s~výsledkem jsem nebyl vůbec spokojen: výsledné {\tt pfb} soubory byly asi pětkrát větší než ty moje \uv{ručně} vyrobené a z~BaKoma fontů odvozené. Proto jsem zatím alpha verzi Type1 formátu \CSfont{}ů z~roku 1988 neopustil. Do budoucna bych velmi rád do \CSfont{}ů přidal znak euro a paragraf. Taková změna by byla zpětně kompatibilní, takže bych se jí nebránil. \mf{}ové zdroje pro paragraf ověřené na všech \CSfont{}ech už několik let mám, ale nezveřejnil jsem je. \mf{}ové zdroje znaku euro by se snadno daly převzít z~jiného \mf{}ového fontu. Největší potíž je ovšem v~tom, že s~uvedením nové verze \CSfont{}ů dnes nestačí zveřejnit jen \mf{}ové zdroje a metriky, ale je třeba mít okamžitě s~tím konzistentní Type1 varianty fontů. Do manuální práce na nové verzi Type1 varianty \CSfont{}ů se mi ale moc nechce. Je to nevděčná a rozsáhlá práce: {\tt pfb} souborů je v~balíčku 57 a každý je třeba disassemblovat, v~editoru přidat nové znaky a znovu převést na {\tt pfb}. Přitom s~automatickými nástroji, jak jsem uvedl před chvílí, nejsem spokojen. \kap Podpora základních 35 \ps{}ových fontů %--------------------------------------- Tato podpora je zahrnuta do balíčku "cspsfonts.tar.gz" a má méně bohatou historii než \CSfont{}y. Balíček začal vznikat v~září roku 1994. Tehdy jsem zjistil, že popisy kompozitů v~"AFM" metrice pomocí řádků "CC" jsou správně převáděny programem "afm2tfm" na odpovídající kompozity ve vytvářeném virtuálním fontu. Problém byl jen v~tom, že originální "AFM" metriky od Adobe neobsahovaly popisy všech kompozitů potřených pro český a slovenský jazyk. Z~toho důvodu jsem si vytvořil program "a2ac"~\cite{a2ac}, který na základě přehledné tabulky kompozity do "AFM" metrik doplnil a současně doplnil kerningové informace pro nově vytvářené znaky. Za použití tohoto programu pak vznikla sada metrik a virtuálních fontů s~písmenem~"c" na začátku (např. "cptmr"). V~roce 1996 pak uveřejnil pan Wagner nové metriky generované stejným způsobem, ovšem opravil několik estetických nedostatků a navíc metriky nazval podle doporučení Karla Berryho ("8z" a "8t" na konci). Od té doby jsou v~balíčku "cspsfonts.tar.gz" obsaženy metriky pana Wagnera. Česká a slovenská abeceda je v~těchto metrikách kódována stejně, jako v~\CSfont{}ech, tj. podle ISO-8859-2. Právě tomuto kódování odpovídá koncovka~"8z". Konečně v~roce 1999 jsem musel po konzultaci s~Karlem Berrym metriky pro rodinu Courier přejmenovat z~původního "*8t" na nynější "*8u", protože názvy s~"8t" na konci nám kolidovaly s~názvy stejných fontů v~kódování podle Corku. To je zatím poslední změna v~tomto balíčku. Do budoucna zvažuji rozšířit balíček "cspsfonts.tar" o~další metriky a virtuální fonty~"*.8z" k~volně šířeným Type1 \ps{}ovým fontům. První na řadě může být font Charter, kterým je vytvořen tento sborník. Neuvědomil jsem si, že se tento font stal volně šířeným -- mám ho totiž už léta kopuený. Takže metriky kódování "*8z" už mám dávno hotové, jen zatím nebyly nikde zveřejněny. \kap \csplain{} %-------------- \csplain{} vznikl v~roce 1992 jako jednoduché a minimální rozšíření Knuthova \hbox{plainu} používající \CSfont{}y a akceptující 8bitový vstup. Jeho vytvoření bylo motivováno zařazením do em\TeX{}ové distribuce, která se připravovala k~rozesílání členům \CS{}TUGu. \csplain{} se opíral a stále opírá o~starší makra {\tt hyphen.lan} a {\tt plaina4.tex}, která už měl Olin Ulrych vytvořena dříve. \csplain{} v~době svého vzniku načítal české vzory dělení, která vytvořil Láďa Lhotka heuristicky bez použití slovníků a programu "patgen". Já jsem pro \csplain{} vytvořil "csplain.ini" a makro "csfonts.tex" umožňující při generování formátu číst přímo Knuthovo makro "plain.tex", a přitom natáhnout místo CMfontů \CSfont{}y. V~roce 1995 byly vzory dělení slov Ládi Lhotky vyměněny za nové české vzory dělení od Pavla Ševečka, který na to použil slovník a "patgen". V~rámci své firmy tyto vzory dělení prodává komerčním firmám pro potřeby DTP programů, jako byly Ventura, Pagemaker nebo Quark. Dnes jsou tyto vzory dělení také například ve Wordu. Aby Pavel Ševeček odlišil volně šířené vzory dělení pro \CSTUG{} od komerčně šířených, volně šířené vzory dělení mírně modifikoval. Tvrdí se, že běžný uživatel nepozná rozdíl v~kvalitě vzorů dělení komerčních a volně šířených. Ševečkovy vzory dělení slov jsou výrazně kvalitnější než původní Lhotkovy, a proto jsme u~těchto vzorů dělení zůstali. Opuštěním Lhotkových vzorů dělení došlo k~poslední změně v~\csplain{}u, která může způsobit zpětnou nekompatibilitu v~českém dokumentu: tj. dokumenty vytvořené v~\csplain{}u před rokem 1995 mohly dopadnout jinak než dnes, protože některá slova mohla být rozdělena jinak. Od této doby je \csplain{} fixován a stabilní podobně jako Knuthův plain. Protože jsem autorem názvu \csplain{}, souborů "csplain.ini", "csfonts.tex" a množství dokumentace k~\csplain{}u a protože jej od jeho vzniku udržuji, rozhodl jsem se přísně dbát na zpětnou kompatibilitu. Změny do \csplain{}u dělám jen takové, které jsou opravdu nezbytné. To se stává jednou za několik let (viz historické poznámky v~{\tt csplain.ini}). Změny dělám tak, že pouze přidám další nejnutnější makra, ale stávající makra a jejich význam nechávám nezměněna. Uživatelům \csplain{}u ručím, že jejich dokumenty napsané v~\csplain{}u a opírající se o~neměnné fonty (např. \CSfont{}y nebo base 35 PostScriptové fonty, metriky z~\CSTeX{}u), budou i v~budoucnu \csplain{}em formátovány naprosto stejně, jako dnes. Abych mohl takovou záruku uživatelům poskytnout, není \csplain{} zveřejněn pod GNU GPL, ale jedná se o~licenci velmi podobnou Knuthově. Přesné znění licence je uvedeno na konci souboru {\tt csplain.ini}. Zhruba řečeno, jedná se o~\uv{patent na název}. \csplain{} můžete svobodně distribuovat, používat a měnit, ale pokud jej změníte, nesmíte jej dále distribuovat pod názvem \csplain{}. Změny v~\csplain{}u může dělat jen tzv.~\uv{současný administrátor \CSTeX{}u}, což jsem zatím stále já. Pokud bych v~budoucnu toto břímě někomu předal, pak určitě jen takovému člověku, který má na budoucnost \csplain{}u stejný názor, jako já. \csplain{} i nadále považuji za minimální rozšíření Knuthova plainu a nikdy do něj nepřidám žádné složitější makro vylepšující uživatelský komfort (jako například "eplain" nebo OFS). Zastávám názor, že uživatel plainu a \csplain{}u chce mít všechna makra pod svou vlastní kontrolou a raději si je udělá sám, než aby spoléhal na hotová, ale méně stabilní, řešení. Uživatel plainu/\csplain{}u si vytváří vlastní stále znovu používaná makra, která mu musí fungovat ve všech i budoucích verzích \csplain{}u. Proto se snažím \csplain{} pokud možno neměnit. Lákavá je například změna definice uvozovek v~\csplain{}u jednoduše na \begtt \long\def\uv#1{\clqq#1\crqq} \endtt % aby fungoval automatický kerning s~oběma stranami uvozovek. Tuto změnu ale nikdy v~\csplain{}u neudělám, protože není zpětně kompatibilní se stávajícím řešením a v~některých dokumentech by uvnitř "\uv" přestaly fungovat verbatim konstrukce. Raději budu psát do omrzení do dokumentace, že taková jednoduchá definice je asi lepší, než ta z~\csplain{}u, a že si ji každý může zařadit do svých maker. Změnu v~\csplain{}u z~"" považuji za asi největší, kterou jsem byl ochoten udělat. Tehdy jsem zařadil do \csplain{}u alternativní kódování Cork, které samozřejmě není a nikdy nebude v~\csplain{}u implicitní. Implicitní nadále zůstává kódování podle ISO-8859-2, tedy podle \CSfont{}ů. K~přidání podpory Corku mě motivovala skutečnost, že se kolem mě pohybovalo mnoho uživatelů plainu, kteří rádi používají fonty v~tomto alternativním kódování. Svým krokem jsem jim umožnil používat \csplain{}, takže si nemusejí vytvářet své vlastní formáty. Jsem si vědom problému s~touto změnou spojeném: do em\TeX{}u (binárky "tex.exe" i "tex386.exe") se ani po změně paměťových parametrů pomocí přepínačů nevejde pět vzorů dělení slov (angličtina, čeština v~ISO-8859-2 a v~Corku a slovenština v~ISO-8859-2 a v~Cokru). V~této distribuci je možno formát vygenerovat jen binárkou "htex386.exe". Proto zůstává podpora kódování podle Corku v~\csplain{}u jako nepovinná, tj. nelze očekávat, že ji všichni uživatelé \CSTeX{}u budou mít. Také se dá tato podpora vypnout pomocí "\let\Cork=\relax" před zavedením souboru "csplain.ini". Možná už tušíte, proč jsem čekal až do roku 2000 s~přidáním takového rozšíření. Usoudil jsem, že na prahu nového tisíciletí už snad em\TeX{}ovou distribuci moc lidí nepoužívá. Pokud jde o~budoucnost \csplain{}u, pak nepředpokládám žádné výrazné změny a vždy budu nekompromisně dodržovat zpětnou kompatibilitu. Jediná věc, která by mohla kompatibilitu ohrozit, je zavedení kvalitnějších slovenských vzorů dělení slov. Věřím, že slovenští kolegové raději přejdou na kvalitnější vzory dělení slov, než aby lpěli na absolutní zpětné kompatibilitě s~ne příliš kvalitními vzory dělení. Otázka pouze zůstává, kdo nové slovenské vzory dělení udělá\dots \kap \cslatex{} %-------------- \cslatex{} vytvořil zhruba v~roce 1992 Jiří Zlatuška. Od něj pochází myšlenka načtení vzorů dělení stejného jazyka v~různých kódováních a předefinování \LaTeX{}ového makra "\DeclareFontEncoding". Na své soukromé implementaci \TeX{}u tehdy provozoval mimo jiné fonty kódované v~KOI-8, takže přepínání vnitřního kódování \LaTeX{}u si vlastně udělal pro svoje potřeby. Jiří Zlatuška je pravděpodobně také autorem maker "\splithyphens" a "\standardhyphens", která zapínají a vypínají inteligenci znaku~"-". Veškerá makra napsal dobře dokumentovaná pro použití v~systému "docstrip". Svou práci zveřejnil pod licencí GPL mimo jiné podle jeho slov proto, že pokud to bude někoho zajímat, tak to může dále udržovat a zvelebovat podle svých vlastních představ. On sám se kvůli své zaneprázněnosti v~jiné oblasti tímto problémem později zřejmě nezabýval. Po schůzce tvůrců \CSTeX{}u v~roce 1993 převzal starost o~\cslatex{} podle dohody Zdeněk Wagner, který vytvořil definice kódování "IL2". Vytvořil také pro \cslatex{} definiční soubory "fd" jednak pro \CSfont{}y a jednak pro PostScriptové fonty (balíček "cspsfonts.tar.gz"). V~té době byl ještě \cslatex{}u implementován pro verzi \LaTeX{}u~2.09. V~em\TeX{}ové distribuci \CSTeX{}u je stále tato implementace obsažena ("cslt209.zip" v~adresáři "emtex"). Součástí dnešního \CSTeX{}u ("cslatex.tar.gz" v~adresáři "base") už podpora této staré verze \LaTeX{}u není. Ačkoli možnost načíst vzory dělení jednoho jazyka ve více kódováních dal \cslatex{}u už Jiří Zlatuška, byla tato možnost až do roku 1999 implicitně v~souboru "hyphen.cfg" vypnuta a \cslatex{} bez editace tohoto souboru pracoval jen v~kódování \CSfont{}ů. Důvod už jsem zmínil v~kapitole o~\csplain{}u: v~em\TeX{}ové distribuci se pět vzorů dělení do paměti binárek "tex.exe" a "tex386.exe" prostě nevešlo. Soubor "czech.sty" má asi podstatně delší historii než \cslatex{}. Pochází z~dílny Olina Ulricha. který se zřejmě inspiroval podobným stylovým souborem pro německý jazyk. Olin rovněž vytvořil makra "\csprimeson" a "\csprimesoff". Zdeněk Wagner pak převzal Olinův stylový soubor a upravil jej pro provoz v~\cslatex{}u. Slovenskou část včetně vzorů dělení slov vytvořila Janka Chlebíková. Soubor "slovak.sty" je přesnou kopií souboru "czech.sty" s~vyjímkou slovensky špecifických částí. V~duchu licence GPL převzal zhruba v~roce 1997 údržbu \cslatex{}u Jaroslav \hbox{Šnajdr}. Udělal několik úprav stylových souborů "czech.sty" a "slovak.sty" včetně přechodu na novou definici uvozovek, uvnitř jejichž argumentu nefungují verbatim konstrukce. Tím kuriózně způsobil, že \cslatex{}em od této doby nejde bez chyb formátovat český překlad úvodu do \LaTeX{}u, který je pod názvem balíčku "csuvodlat.tar.gz" součástí dokumentace \CSTeX{}u. Je to názorná ukázka toho, co může způsobit změna kódu, která nerespektuje zpětnou kompatibilitu. Pan Šnajdr rovněž napsal "html" dokumentaci k~\cslatex{}u, která popisuje instalaci \cslatex{}u ze zdrojových souborů použitím docstripu. Použijete-li ale balíček "cslatex.tar.gz", pak nemusíte docstrip aplikovat, protože vedle zdrojových souborů jsou tam už přítomny i všechny soubory, které vznikají po aplikaci "docstrip"u. Já osobně jsem o~\LaTeX{} a tím pádem \cslatex{} jevil od začátku malý zájem, protože osobně používám \csplain. V~roce 1999 jsem nicméně přidal pár řádek maker do souboru "czhyphen.tex" tak, aby byl použitelný v~babelizovaném \LaTeX{}u. Do té doby totiž tato větev \LaTeX{}u používala Lhotkovy vzory dělení, zatímco v~\cslatex{}u jsme už čtyři roky měli daleko kvalitnější Ševečkovy vzory dělení. Tyto novější vzory dělení jsou napsány za použití \TeX{}ových sekvencí, což je sice nezávislé na kódování češtiny, ale balíček Babel to implicitně nedokáže strávit a očekává vzory dělení v~kódování~"T1". Upravený soubor jsem nazval Babelovsky: "czhyph.tex", zatímco v~\CSTeX{}u zůstává původní soubor "czhyphen.tex". Na výborové schůzi v~roce 1999 jsem dostal za úkol prověřit možnost spojení babelizovaného \LaTeX{}u s~\cslatex{}em. Neustálé dotazy začínajících uživatelů, kteří si pletou tyto dva \LaTeX{}y, nás utvrzují v~tom, že by se pro sloučení mělo něco udělat. Analyzoval jsem proto makra Babelu a udělal návrh na možné zapracování funkcionality \cslatex{}u do Babelu. Domnívám se, že \cslatex{} klidně může přestat existovat, ale babelizovaný \LaTeX{} musí bezpodmínečně převzít všechny vlastnosti \cslatex{}u tak, aby dokumenty dříve zpracovávané \cslatex{}em byly naprosto stejně a bez jediné úpravy zpracované novým babelizovaným \LaTeX{}em. Kvůli tomuto požadavku musí babelizovaný \LaTeX{} umět načítat vzory dělení stejného jazyka ve více kódováních, jako to nyní dělá \cslatex{}. Dospěl jsem k~závěru, že čistým řešením tohoto problému je jedině zásah do jádra \LaTeX{}u samotného, aby dokázal při změně kódování fontů přepnout automaticky i vzory dělení. Zlatuška kvůli tomu předefinoval makro jádra \LaTeX{}u "\DeclareFontEncoding". Tato záplata, či jinak řečeno odmítnutí původního kódu tohoto makra, je na úrovni Babelu podle mého názoru velmi nečisté řešení. Skutečnost, že přepínání vzorů dělení při přepnutí kódování fontů \LaTeX{}ové jádro neřeší, považuji za chybu \LaTeX{}u. V~roce 1999 jsem tedy požádal \LaTeX{}-team, aby zapracoval změnu v~duchu Zlatuškova návrhu do \LaTeX{}ového jádra. Můj návrh nebyl \LaTeX{}-teamem akceptován. Za těchto okolností nejsem schopen zapracovat funkcionalitu \cslatex{}u do Babelu, protože to prostě nejde. Uživatelé \LaTeX{}u se budou muset nadále potýkat s~tím, že jejich oblíbený formát trpí určitou schizofremií. Společně se sloučením \cslatex{}u s~Babelem jsem připravoval zásadní revizi stylů "czech.sty" a "slovak.sty" -- v~podstatě jsem měl v~úmyslu jejich totální přepsání. Tyto stylové soubory obsahují množství reliktů z~dob minulých, plno zcela nepoužívaných větví ve složitém větvení pomocí "\if" a stávají se totálně nepřehlednými. Protože ale ke sloučení \cslatex{}u s~Babelem nakonec nedošlo, upustil jsem zatím od plánu pracovat na těch stylových souborech. Není ale vyloučeno, že k~tomu dojde v~budoucnosti. V~takovém případě počítám s~tím, že makra "\splithyphens" a "\standardhyphens" přesunu z~formátu do stylového souboru, kam přirozeně patří. Dokumenty, které tato makra používají, a přitom nemají v~záhlaví "\usepackage{czech}" ani "\usepackage{slovak}", pak nebudou fungovat. Předpokládám, že takových dokumentů není mnoho, protože \cslatex{} a stylové soubory jsou většinou používány současně. Protože pan Šnajdr se přestal \cslatex{}em zabývat, byl jsem nucen v~roce 2002 zanést do stylových souborů jednu opravu podle požadavku pana Kubena osobně. Neznamená to ale, že bych se ujal iniciativy nad \cslatex{}em. Jak jsem už vysvětlil, jsem ochoten převzít iniciativu jen tehdy, když bude \LaTeX{}ové jádro umět přepínat mezi různě kódovanými vzory dělení stejného jazyka. Přitom členové \LaTeX{}-teamu jsou toho názoru, že to možná bude zapracováno až do \LaTeX{}u~3. \kap Báječní muži na počítacích strojích %--------------------------------------- Vzpomínám-li na přelom 80. a 90. let minulého století, pak z~hlediska rychlosti rozvoje informačních technologií mluvím vlastně o~počítačovém pravěku. Právě v~té době začal vznikat \CSTeX. Tak jako \uv{báječní muži na létajících strojích} položili základy dnešní letecké dopravy, stejně bychom o~lidech, kteří se v~té době motali kolem počítačů mohli říkat \uv{báječní muži na počítacích strojích}. Zvláště jsme pak vděčni těm, po kterých kromě nadšení a okouzlení nad novou progresívní technikou zůstalo taky něco užitečného. Podíváme-li se na historii \CSTeX{}u, můžeme směle prohlásit, že tam najdeme takových báječných mužů celou řadu (ve svém článku jsem zmínil i jednu ženu). Je možné, že jsem na někoho zapomněl, protože sám jsem se dostal k~\TeX{}u až relativně pozdě: v~roce~1992. \reference \bib Výchozí adresář \CSTeX{}u je na \url{http://petr.olsak.net/ftp/cstex} a kopie se nalézá na \url{ftp://ftp.cstug.cz/pub/local/cstex}. V~dalších odkazech bude toto místo označováno jako {\tt cstex:/}. \bib Petr Olšák. {\it Pár poznámek k~novému \CSTeX{}u}. Volně šířená dokumentace k~\CSTeX{}u, viz~\url{cstex:/parpozn.tex} nebo \url{cstex:/parpozn.pdf}. 1996. \bib Petr Olšák. {\it Manuál k~\CSTeX{}u}. Dokumentace k~\CSTeX{}u,\url{cstex:/cstexman.tex} nebo \url{cstex:/cstexman.pdf}. 2002. \bib \url{http://petr.olsak.net/ftp/olsak/t1accent/}. \bib \url{http://petr.olsak.net/ftp/olsak/a2ac/}. \bib Ladislav Lhotka. {\it České dělení pro \TeX}. Zpravodaj Československého sdružení uživatelů \TeX{}u, 4/1991, pp~8--9. \bib Petr Olšák. {\it Program MNU: Konfigurovatelné menu pro spouštění aplikací pod DOSem}. Zpravodaj Československého sdružení uživatelů \TeX{}u, 3/1992, pp~141--148. \bye