% Cestopis z lta 1994 % Autor: Matrin Olk, pepsala: Olga Blakov, % pro formt CSplainTeX upravil: Petr Olk, kdovn Kamenickch. \font\title=csbx10 scaled\magstep2 \font\bigit=csti10 scaled\magstep2 \hsize=11.7cm \vsize=17cm \chyph \raggedbottom \def\den#1\par{\medskip\goodbreak\leftline{\bf#1}\nobreak\smallskip} \def\uv#1{\char254 #1\char255 } \def\O{$^{\displaystyle\circ}$} \footline{\ifodd\pageno\hfill\fi{\bf\the\pageno}\hfil} \centerline{\title Putovn po Sttech Unie} \medskip \centerline{\bigit Martin Olk} \medskip \centerline{\bf Lto 1994} \medskip \den Pondl 6. ervna Se zhruba dvoutdennm zpodnm, kdy jsem za a) dohnl resty a za b) dval do pucu motorku, jsem v~pondl konen vyrazil na svou spanilou jzdu po Americe, i lpe po Sttech Unie. V~pondl jsem se jet ujistil telefonicky na Mongomery soudu, e tu pokutu za zapomenutou registraci motorky z~minulho tdne doopravdy musm zaplatit, e se to doopravdy ned njak zaonait a nkdy po poledni v~90 \O F vedrech jsem nastartoval a vyrazil smrem na Chain O' Lakes State Park, kde chci pespat. Cestou se nepihodilo nic zvltnho, snad jen e jsem chcpnul na przdnou ndr, protoe jsem si neuvdomil, e potadlo mil mm vynulovan, avak ndr nen pln. Natst mm tst a flaku s~benznem v~zavazadlovch trobch, take jsem na zvadu dost rychle piel. Chvli ne mi to chcplo, sebou motorka jemouce kubala, km si: \uv{Martine, copak se asi dje} -- no a pak to chcplo. I~pro to pedchoz jemn kubn jsem podezval przdnou ndr a tak mm radost, e jsem si svou prvn zvadu na vlet vysvtlil rychle a sprvn. K by to takhle vydrelo i do budoucna. Chain O' Lakes -- ili etz jezer -- je malik krlovstv navzjem propojench malikch jezer; zhruba sedmi nebo devti. Osika na Albei je vt ne nejvt jezera tady. Cel se to rozprostr zhruba na 5 tverench mlch, lovk si me pronajmout knoi a projet se z~jednoho konce na druh, co by nemuselo bt marn. Zbava by to ale byla zhruba tak na 1/2 dne a navc stojat voda -- take jake. Mstn fauna si u na lidi docela zvykla ve smyslu, e z~lovka se d vymmit nco dobrho k~sndku. Za veernho era jsem takhle svdl boj o~svou veei s~rodinou jezevc i co to bylo. Kufr s~jdlem jsem nechal na motorce, ovem oteven, e do nho vechny ty krmy zase brzo vrtm, ovem pak jsem nestail ty mal potvory odhnt. Ledva jsem odehnal jednoho k~sousedovi -- tedy tak, e jsem vstal od stolu, udlal ty tyi kroky k~motorce a mlem mu lpl na rypk, tak jsem zase musel spchat ke stolu, kde by si na sr nechal ct druhej. Takhle jsem poletoval cca 10 minut, a byl jednou jezevec o~zlomek sekundy rychlej a neomyln si z~kufru vybral tangli salmu. Natst jsem zase zatoil j, take mu tangle z~huby vypadla a onen zbable utekl. Definitivn jsem se rozhodl kufr zavt, ale ne jsem to stail udlat, u byli ti dal na stole a ouchvali sejra. km-li tedy, e jsem si tu veei musel vybojovat, nepehnm. \den ter 7. ervna Vstal jsem relativn brzo -- u v~7.00~h, ovem pesto do u pomrn velkho vedra. Verej a pedverej vysok teploty se asi podepsaly na m vcelku nechuti k~jdlu, tak jsem ml na sndani jenom dv msli tyinky a litr vody, zabalil jsem a odjel smr Michigan, e bych mohl poledn a odpoledn vedra pet u~jezera Michigan. Jenome vedra se nekonaly, zathlo se a ochladilo a vtr od vody skuten foukal studen. Nathl jsem tedy dnen treku a do Traverse City, kter znm u ze svho vnonho vletu, a celkem blzko za Traverse City na odpovadle u~dlnice zaparkoval. Na ztek jsem si nechal prvn drobn opravovn jako je dothnout etz, znovu upevnit -- lpe a radostnji -- vtrn tt, na jeho chytu se ze ty dva rouby zlomily atp. Pro rouby jsem se zastavil v~hardware obchod v~T.C. a po zaplacen dolaru dvacet mi na odchodu prodava k: \uv{Nashle, Martine}. V~prvn chvli mi blesklo hlavou -- odkud zn m jmno, a teprve pak jsem si uvdomil, e to je kouzlo platebnch karet. A~taky asi ne kad zkaznk pijde do obchodu a koup tyi rouby, jenom. \den Steda 8. ervna Jak ekli, tak udlali. Nepotal jsem, e bych dneska vyrazil pli brzo, ono se ekne -- drobn opravy, jenome to se mus shodit kufry, pohrt si s~natelovnm, nahodit kufry, a to vechno chvli trv. U~vtrnho ttu jsem navc eil problm, jak zahnout jednu ty chytu (tvercov profil) pesn v~7 17/32 palce dlky a pod hlem 173\O. Po chvli se mi to samozejm spn podailo a jen jsem si kal, e s~tak pesnou strojainou, co na t motorce dlm, bych ml lpe studovat strojrnu, kdy u na to mm to nadn. Fakticky -- s~tm ttem jsem velmi spokojenej, tipnul bych si, e se to v~nejbli dob nezlom. (V~nsledujcch 3 dnech se mi zlomily dal 2 rouby. Je to zkrtka poddimenzovan.) Te u zbv jen uthnout kloub zrctka, protoe toto se ve vych rychlostech ukln. Odpovadlo -- ndhern situovan, u~jezera -- jsem opustil tedy a zhruba v~pl druh, sten i proto, e se mi nepodailo pli brzo vstt. Rno byla zzzima, e se mi a kouilo od pusy. Vbec tady proda vypad, e se teprve probouz do jara. Kvetou eky a dal stromy, co jet ani nemaj list, ale naped kvetou, podl cesty se to zelen vemi monmi odstny zelen, od jarn zelen pupen a po sytou zele statnch listn, no a tak. Na ty chladn rna si ale patrn budu muset zvyknout, tipnul bych si, e v~Rockie Mountains o~moc tepleji nebude. Popostril jsem se tmhle krajem jezer a zelen skrze velikej a dlouhej most mezi jezery Huron a Michigan k~msteku Sante Ste Marie, kde st jezero Superior a st si do jezera Huron. Voda tam stee zhruba 20~stop, proe jsou v~tomto msteku vybudovny plavebn komory. Velik plavebn komory, o~moc vt ne ty v~Koln na Labi. V~nvtvnm centru jsem se potkal se koln exkurz -- asi padest lid asi tak 12 let starch. Protoe tam lod nejezd kadou chvli, ale jenom obas, a taky proto, e turista chce bt informovn, natoili tam pro mstn poteby dokumentrn film o~historii mstnch plavebnch komor. V~Americe historie zan zhruba rokem 1620, kdy sem z~Evropy pijeli prvn stl osadnci, a tak ono to nezabere moc asu zdokumentovat historii plavebnch komor ponaje od Adama. V~uritm smyslu byl ten dokument monotonn -- lidi nechtli vykldat a nakldat lod na jednom a druhm jezee, tak udlali nejprve plavebn komory pro knoe. Pak se vm tady zaal rozvjet prmysl a bylo poteba udlat komory vt, tak se udlaly vt. Pak se vm znovu rozvjel prmysl a bylo teba jet vt komory, tak se udlaly jet vt. Pi zhruba ptm zvten se dti koln exkurze zaaly nezadriteln nudit a bavit, pi sedmm nebyly k~utien a po devtm zaaly naden tleskat, e u je konec. Nebyl. Dest zvten se teprve plnuje -- spojenm dvou sousednch komor v~jednu velikou, avak i toto u bylo zahrnuto v~dokumentrnm filmu. Po filmu nsledovala prohldka vlastnch plavebnch komor a uitel vyhroovali dtem -- kdo bude zlobit, toho poleme znova se podvat na dokumentrn film. J jsem se k~veeru projel konen taky ve smru na Rockie Mountains, tedy na zpad, a dalo se to urit i podle toho, e mi slunce svtilo do o. Na motorce -- nic moc. Nicmn jsem si nael msteko na pespn, dokonce kempingov zazen, protoe to byl kemp, jenom jsem za to nic neplatil, protoe tam nebyl dn vbr. Kad jedno msto pro stan bylo vybaveno stolem a ohnitm, take pkn. To ohnit spovalo z~jeden a pl stopy vysok elezn obrue s~rotem a j uznvm, e to je vynikajc vc na vaen. Jenom -- takovej doista malej tborovej ohnek s~peliv naskldanou hranikou dv -- to v~takhle vysok elezn obrui neudl. Tak jsem tam nahzel klacky jak jen to lo a ml jsem veer ohnek stavebnch dlnk na pedmst, co nahou zbytky deva do popelnice a zapl, aby si v~zim trochu ohli ruce. Znovu jsem se potkal s~jezevcem -- tentokrt vak jen jednm, take nebyl v~poetn pevaze, take neml anci. Posvtil jsem si na elestn list baterkou a zprvu jsem vidl jen dv zelen svtc oi. Pozdji se to vybatolilo z~kov a byl by el a ke mn, kdybych na nj nezadupal. Mimochodem -- anglicky se tohle zve jmenuje raccoon. (esky mval.) \den tvrtek 9. ervna Rno jsem se zastavil na majku u~jezera Superior, co je oznaovno jako historick msto, nebo odtud ped mizernmi 350 lety vyplouvali evropt przkumnci dle na zpad. Tou dobou nkdy se u~ns vlilo na Bl Hoe, respektive pohasnala slva eskch krl a vzrstala ta zahraninch, pokud se teda nepletu. Ten majk byl hezk, copak o~to, ale zanm bt podezvav vi cedulm -- historick museum, msto {\it historickho} vznamu atp. Zastavil jsem se u~vodopd na ece Tahquamen a za vstupn tam zinkasovali 4~\$. Tedy konec konc dobe, vodopdy jsou to hezk, lovk si k, jestli by do toho najdl bokem i to radi rychle rozpchal a peskoil (ani jedno, serizn, jedin ance by byla vybalit a penst), a tak se mi tam lbilo. Rezervace spovala z~dolnch vodopd, kter byly mrnj, a hornho vodopdu, kde si slun velk eka poposko cca 25 metr. Tedy odhadem, j tam neel s~psmem mit. Voda je v~t ece jakoby kaln, tmav hnd a pod vodopdem se dl hust pna, lovk by ekl, e nkde nahoe stoj chemika a vypout do eky jaksi svinstva. No -- tak nen to pravda, respektive tu chemiku hraje proda sama, eka cestou vyplavuje jaksi horniny i co, take tahle barva vody je tam od potku vk. J jsem to pak odpoledne na motorce popothl dobe 300~mil, jednak e bylo hezky a jednak e jsem se chtl taky trochu pohnout. Piel jsem pitom na to, e jet na zpad pi zpadu slunce nen to prav oechov. A~protoe a do Montany to vede na zpad, jedin een bude vstt brzo brziko rno a skonit jzdu rozumn odpoledne. Proti vtru nenachije a proti slunku neujede. Tedy bezpen. Taky jsem piel na to, e na jednu ndr ujedu 142 mil, tedy kdy to docela mastm, rychlost okolo 60--65. Piel jsem na to, kdy jsem si ocitl bez benznu asi tak jednu mli od erpac stanice v~Marritone. Samozejm jsem to dlal pi vdom, e mm stle pes pl galonu ve flace v~kufru, tedy e mm rezervu cca dalch 30~mil. Vbec je to s~tm benznem zajmav. Kolobka chce napapat kadch asi 100~mil, a mi to pijde, e okolo t stovky je ten benzn vdycky dra. Tedy cena se li od msta k~mstu rmcov a od stanice ke stanici v~njakch centech. A~ono okolo t stovky je cena vdycky rmcov vt (o~pt cent eknme) ne v~mst minulm i budoucm. J nekm, e na tom super zle. J jen km, e Murphyho zkon plat i v~tchto drobnostech. e jsem ml docela dobr spch s~pespnm na odpovadle ve Michiganu. Naplnoval jsem si jedno odpovadlo ve Wishousinu v~Nicolas National Forest, co byla zhruba vzdlenost ujeteln do 8 hodin do veera, dobr as na zakempovn. Cesta skrze tenhle Nrodn les byla skuten bezva -- kopeky -- ne vak kopce -- jezrka, tipnul bych si, e dobr msto na sbrn hib. Akort e odpovadlo bylo zaven (netum pro), ale nedrdil jsem to moc, zapadl jsem na jedn cest do lesa a vychrpal se jen tak. Ped usnutm na m zavrel tygr nebo jezevec, kdo v, j byl ve stanu, j to radi zkontrolovat neel. \den Ptek 10. ervna Tam, jak jsem zapadl do lesa, tak to bylo vlastn vchodit pro malik p try (plmle) na dva okoln kopeky, piem na pat jednoho se nachzelo nalezit minerl. Dle cedul tam chodili na minerly mstn indini u za as ped Kristem a po 17. stolet a sbrali pazourky pro sv nstroje. Taky jsem si tam zael a nael jsem si jeden utrk s~pkn rostlmi krystaly a jen dv vci mi vrtaly hlavou. Za a) ten kopec se moc neli od vech tch ostatnch kopek okolo, tak jak to, e na ty minerly ti indini pili? A~za b) -- jestli j zanu sbrat suvenry (vete) z~cesty takovm tempem, jako e pt den na cest a u mm utrk v~tobolce, tak snad abych si koupil na tu motorku jet jeden kufr. Namil jsem si to znova na zpad, avak poas se zhorilo, vyrel jsem za mrnho det patin zaigelitovn. Z~toho rannho mrholen jsem jet jak -- tak ujel, ale pozdji pes den jsem projdl dvma pehkami. Posledn byla zrovna uprosted druhho nrodnho lesa a j jsem zrovna tak zhruba poteboval benzn, tak jsem se zastavil ve vodck hospod a mstn erpac stanici zrove na mst jmnem Oxan. Typick rekrean oblast, nco jako osada na Szav. Vepn mi dala kl od pumpy, vysvtlila mi, kde se to odemyk a poslala m, a si teda naepuju. To nen jako v~nkterch mstech, kde za benzn mus nejdv zaplatit a pak Ti teprv pust pumpu. Naepoval jsem si, vrtil kl, ekl j cenu a tu cenu taky zaplatil -- e by to nkdo el pli kontrolovat, jsem nepedpokldal a ani se to nestalo. Ml jsem skoro nutkn v~t hospod zstat a dt si nco k~sndku, ale pak jsem si kal, e v~tomhle kraji najdu njakou podobnou hospodu i veer a dm si nco k~sndku veer, te e je dobr as trochu popojet, anto u bylo po deti a dlalo se hezky. Tak jsem si veer vyhldnul jednu malou vesniku pi cest -- Nov vdsko, kter vak, jak se ukzalo, vbec nebyla zapadl dky blzkosti kempu a rekreanho stediska na okolnch jezrcch. Lidi tam dokonce museli ekat na msto u~stolu a hospoda byla dobe napchovan. Pitom na jdelnm lstku nebylo nic moc specilnho, typick kombinace americkch hospod, jak jsem to vidl u mnohokrt -- ze pr kombinac hovzch steak, kde si me ci, jak moc to chce udlat -- od krvavho a po dobe propeenej, ze pr kombinac kuat a jaksi rybky. Ml jsem po vech tch pytlkovanch nudlch od Liptona a vlokch chu na podn flk masa, tak jsem si objednal krvavej steak. Steak, e to bv podnej flk masa a krvavej, e jsem ho takhle upravenej jet neml. A~u hned tak asi mt nebudu. Vono to nebylo dobr. Flk masa to byl -- nco jako pl palce na vku, pes cel tal, kobzol jsem dostal na specilnm dalm tali, jene to maso bylo dost tun. A~kde to bylo tun, tam to bylo jako vkaka, to se nedalo jst. Libov maso bylo vcelku dobr, ze zatku, ke konci pak u vechno mlo jakousi tunou pachu a j ml problmy polknout, e se mi zvedal aludek. A~kdy jsem si uvdomil, e se mi zved aludek a e mi to zase a tak moc nechutn, kdy mi to prolo mozkem, tak to zaalo bt jet hor. Vypadl jsem z~hospody a nebylo mi a tak moc dobe. Hospoda narvan, mlo msta, uvan dcka, spchaj na tebe, a u uvoln msto dalm, univerzln americk menu a na to vechno jdlo, kter mi nechutnalo. Nahodil jsem kolobku, e si najdu msteko na pespn, a ono jak na potvoru se mi dn a tak moc nezamlouvalo. A jsem pijel jednu slibn vyhlejc kiovatku, tak jsem na cest udlal obrtku o~180 \O, e se tam vrtm, jenome jsem byl pi t obrtce moc irok a sjel jsem na protilehl stran pkn do karpy. Prost m tam holka pevila. Pokozen je vtrn tt (napraskl na jedn stran) a -- bohuel -- ndr, na kter je zvrchu promklina, jak jsem si na ni v~t havrii dosedl. Natst pro mne se tam pichomtl chlapk s~manelkou a ti mn pomohli tu kolobku zvednout zptky na cestu, sm nevm, jak bych to udlal. V~tch nzkch rychlostech je ten cycle skuten obtnji zvldnuteln. Nakonec jsem se zakempoval na jedn odpovce, kdy jsem veer musel pozabjet asi 20~klat, kter sten lozily po mn a sten po stanu. Byl jsem dost udiven, e zakousl do m nohy bylo jenom jedno. Na horizontu zuila ostr boue, blesky se tam sypaly jeden za druhm, a musely to bt pkn velik blesky, natst to bylo daleko na zpad a nestoilo se to nad mou hlavu. \den Sobota 11. ervna Na dneek mm plnovanou nvtvu Minneapollis a docela se na to tm. Chci se podvat na nejvt v~Americe kryt obchodn stedisko jmnem Mall of America, o~kterm profesor Berger v~nlad na party tvrdil, e pokud tohle neuvidm, tak jsem nevidl Ameriku, e tam maj speciln zkuebnu na -- nyn v~Americe extrmn populrn -- kolekov brusle, kde si to nejen vyzkou, ale si i me zabruslit, e tam maj i podobnou zkuebnu na lye, kde si me zkusit zalyovat, a tak. Tak s~tma lyema, na kter jsem byl skuten zvdav, to kecal, anebo v~lt nejdou lye a tak moc na odbyt, tak je ani nevystavovali. Ale jinak je to velik business \& show. Velik tpatrov komplex tvaru tverce, v~kadm rohu je obchodn dm velikosti men Kotvy, po obvodu toho tverce pak -- ve tech patrech -- obchodn promendy a uprosted toho tverce -- regulrn Matjsk pou s~kolotoi, rychlodrhou, straidelnm zmkem atd. Na tch obchodech je pitom vidt, e dlaj profit, protoe si mou dovolit velijak estrdy pro zkaznky. V~jedn \uv{Kotv} kupkladu pod eskaltory sedl chlapk ve smokingu a hrl na pino. Kobereek, mal stolek s~plastickou kytkou, dv keslka a v~nich si hov star pr obtkan takama s~nakoupenou vete zasnn zaposlouchan do klasick muziky. Prost idylka. Po jist -- ne mal -- chvli jsem nael i obchod se sportem, kde byla ona zkuebna kolekovch brusl -- uprosted byla zrovna mal tlocvina a chce-li si vybrat basketov i kopac m -- me si ho nejprve vyzkouet. Kluci tam samozejm hzeli balonama na ko jako vztekl. U~vchodu do komplexu jsem dostal plnek a seznam vech obchod, co tam byly, a bylo to tak, e 1/2 vech obchod byly hadry, ve 1/4 hospody a restaurace a zbyl tvrtina pak vechno ostatn, co u tak lovka v~tchhle obchodnch stediscch nachz. A~lidu plno ... Vytratil jsem se ven asi po 4 hodinch, kdy jsem si nechal vyvolat sv prvn dva przdninov filmy, a namil si to zase na severozpad. Na hodn pknm odpovadle jsem to zapch' a e tam bylo i vodck minitboit na ece Rum, tak jsem tak potkal dva vodky -- George a Rotanu, jak si sed u~ohnku a uvaj veera, eky a pohody. Tak jsem donesl slivoviku a povdal a uval si s~nima. Mimochodem -- George je jeden z~dalch Amerian obrcench na slivovicovou vru. Zanm pemlet o~tom, e si koupm vlastn knoi, a teda budu zase doma. \den Nedle 12. ervna A~sedm den odpoval po sv prci. Tak teda jo, tak jsem taky odpoval. Respektive jsem dohnl, co jsem neudlal dve. Znova vyladn motorky, olej, etz, a zd se, e tyhle dv operace budu dlat celkem asto. S~olejem tomu rozumm, nkudy to prost tee ven, ale s~etzem tomu nerozumm. Kde se to me, u~erta, pod takhle vytahovat? Kdybych tam ped odjezdem z~Lafayette nevyznul neohebn dvojlnek a etz takto vydatn nezkrtil, tak u te nemm, kam bych ho vyponoval, pomalu. Takhle mm msta halabala, vlastn habadj, ale na rozum mi to nejde. Trochu jsem si plnoval, kudy e to popostrm pt dny, a trochu jsem si lenoil, etl v~knkch a trochu jsem pral a vono mi to kupodivu zabralo cel den. e odpoledne i trochu prelo, tak se mi ani nikam moc z~pod piknikov stky nechtlo. Pr motorek projelo okolo -- hezkejch, Honda Gold Wing a tak, a jedna ta motorka -- Jamaha -- podobn t moj, ale novj -- si to pihasila a pod stku v~sedle s~Johnem. e byl na t svoj jen hodn nalehko a e se mu nechtlo dle moknout, tak se pijel schovat. Povdali jsme, a on to je velik motork, zd se, e na tom projel pomalu cel Stty, a taky etl Zen \& the art of motorcycle maintenance, take jsme si byli dost blzc. Srovnval trochu sv pedchoz jzdy singl s~loskou na jih s~manelkou a povd mi, e z~tch singl vlet si pamatuje vc, e jakoby potkal vce lid, e kdy jede ve skupin, tak t lenstv ke skupin trochu vyluuje ze lenstv v~krajin, kterou projd, s~lidmi, kte tam bydl. A~e teda i ty singl vlety maj svoje kouzlo. A~jak se zjevil, tak se zase po dvou hodinch vypail. A~j se el vykoupat do eky, dopsal jsem denk a el jsem spat. \den Pondl 13. ervna Ddci, co se staraj o~odpovadlo, mne u tam pomalu brali jako raritu, tak jsem to rno pobalil a v~dobrm rytmu a v~dobrm ase a v~dobrm poas vyrazil dle na sever a ke kanadsk hranici. Cesty cestiky mn zavedly i na otolinu v~jedn sttn rezervaci, ale i to jsme zvldli a i bez pouit autoatlasu se zase nali na sprvn cest ve sprvnm smru. Cestou jsem pevn potkval Andersony, Nelsony a Petersony a i to mn utvrdilo v~tom, e tato oblast je prodnm rzem blzk skandinvskm zemm. Spousta les, jezrka a jezera a -- eknme -- relativn chladnj poas. Te, kdy nad celmi Stty jsou teploty okolo 80--90 \O F, nkde i pes 100, tady je snesitelnch ptasedmdest. Celkem neekanm zpsobem se mi zohla pka spojky. U~benznky mi motorka spadla ze stojanu -- respektive stojan se zaboil do mkkho asfaltu a motorka se skcela na bok. Jak se pitom mohla zohnout pka spojky, kter je hodn natsno mezi dtkama a vtrnm ttem, moc dobe nechpu, protoe ani jedno ani druh nenese stopu pokozen. Kdy jsem se kombinakama pokouel tu pku vyrovnat zptky, tak jsem ulomil bambulku na konci -- pochopiteln, protoe to je slitina a ta se ned jen tak zohbat. O~zhadu vc, jak se to mohlo tak pravideln zohnout pi spadnut. Utboil jsem se v~malik vesnici v~\uv{mstskm parku} -- odpovadle, komfortn s~tekouc vodou, zchodama, piknikovou stkou a stoly, jak jsem ostatn zvykl, a jenom proti neuvitelnmu mnostv komr a muek jsem musel rozdlat oudc ohnek. To je repelent k~nezaplacen. Veer jsem si poslechl pedpov poas s~pehkama na ztek a teplotama v~mch milovanch stupnch Celsi, protoe to bylo kanadsk rdio. \den ter 14. ervna Nad rnem prelo a pak bylo tak celkov zataeno, take jeden nevdl, jestli bude pret, nebo nebude pret nebo jak to bude. A mi pak idi zastavho se kamionu ekl, e smrem na zpad, kam jedu, pret nebude, protoe odtamtud pijel a bylo to tam dobr. Jak k star dobr pslov -- dvuj, ale provuj -- tak jsem to provil a hodn na zpad u doopravdy neprelo. Jenom tam byla takov drobnost, e jsem ped tm musel projet dvma pehkama. Pro normlnho cestovatele je tedy prvn zitek ze Severn Dakoty, e je to tady, k~ertu, njak blb placat, mj prvn zitek byl, konen jsem, chvla bohu, vyjel z~pod tch mrak a zaal se suit. Obzvlt pak nohy, protoe mi moje policejn kanady za 40~K njak promokly. A~tak Dakota je pro mn dobrej stt, i kdy jsem tam ml jednu zajmavou zvadu na kolobce. Zaal mi chrastit vfuk a bylo rozbit tsnn mezi vfukem a blokem motoru a motorka la ze sly. To m znepokojilo. OK, uvolnn vfuk, zastavm, dothnu, ale co m vfuk spolenho s~tm, e motor jde ze sly? e se to nerozjd tak svin jako obvykle, a e tomu vbec chyb prunost. Zastavil jsem tedy u~benzinky ve mst Langdon a vfuk rozebral a zase sloil, e to bylo lep ne prve. Pitom m okukovali dva mstn kluci -- tak 12 let -- se slovy: \uv{No to je pkn motorka, a vlik, a kam jede a co dl a to m prima przdniny,} co jsou chvalozpvy, kter si vdycky rd poslechnu. Jak jsem to tak spravil, tak jsem projel kolobku trochu za mstem, vfuk nechrastil a hlavn, zase to jelo svin. To jsem se dost chvlil, jak jsem ikovn, otom to zase zptky do msta a v~tu rnu u to zase nejede svin. Chvli mi trvalo, ne jsem piel na to, e on vlastn fouk dost siln, pravideln zpadn vtr a e ono jestli to jede svin nebo nejede zle prost na tom, jestli jedu na vchod nebo na zpad a prdlajs to zle na vfuku. Na svou omluvu eknu, e za vtrnm ttem jsem ten protivtr prost nectil. Popojel jsem kousek za Langdon a utboil se na odpovadle, co bylo doasn zaven a co na nm byla cedule -- Zkaz kempovn. Ten zpadn vtr fungoval bezvadn msto repelentu -- prost vechny komry odfoukl, jenom stan jsem si musel postavit za kak, aby neskonil kdesi v~dlce jako ti komi. Znova jsem uthnul na kolobce etz. \den Steda 15. ervna Ta patnctka v~datu znamen, e mm ped sebou jet 61 dn przdnin, anto zpt v~Lafayette bych se ml objevit 15. srpna. Jak se tak dvm na prvn strnku, tak za sebou u mm 9 dn, kter nebyly marn, i kdy vm, e i dny budouc nebudou k~zahozen. Severn Dakota -- stt, kterm vtina cestovatel profi jak zaplen rachejtle, jak to k mj prvodce Amerikou. Ono je to tu tak, e kdy se oto dokola o~360 \O, tak furt neuvid nic. Plocha placat s~velice rodnou tmavou pdou. Kdy jedou koncem lta kombajni sklzet zrno, tak cel ta sklzec mainrie zan dole v~Louisian a Texasu a thne postupem asu skrze celou Ameriku a skon v~Severn Dakot. Pipad mi, e jedin rozdl mezi plackou tam dole a tady nahoe je v~tom, e tady je chladnji. A~pece jsem tady nael trochu kopeky -- na sam hranici s~Kanadou je u~msteka Botineau sttn rezervace Matigohse -- a hned se to tam hem pionrskmi tbory, rekreanmi stedisky atd. V~tme msteku jsem v~obchod Jamaha zakoupil novou pku spojky, a mi ta kolobka nevypad tak moc orvan, a dleitj -- tsnn pro vfuk. Pvodn jsem si myslel, e jet dneska ujedu z~Dakoty pry do Montany -- a uetm tak jednu hodinu, protoe se octnu v~dalm asovm psmu, pak jsem to ale zakempoval tsn ped hranic na odpovadle, protoe mi mapa kala, e hned tak brzo bych pozdji nco takovho nepotkal. Trochu jsem teloval na kolobce a tak u vm, kudy mi to ced olej nejvc. Je to stle tot tsnn okolo hdele nhonu na etz. Taky etz jsem dothl a zan to vypadat, e se mu chce do dchodu a e bych si ml hledt podit novej. Docela by m zajmalo, kolik bude stt etz k~motorce, kter cel stla pt stovek. Veer nm bylo lze vidti duhu a bvalho majitele okolnch pol, onen pak v~kowboyskm stetsonu a klasickch dnch, jak t jinak. \den tvrtek 16. ervna Rno se probudm a co nevidm, tedy samozejm co vidm. Vidm, e pr, e je zataeno pes celou oblohu a e to vbec nevypad, e by se to chtlo roztrhat. Moc se mn do toho jet nechtlo, a tak jsem se rno balil pes ti hodiny a na cestu jsem se dal a po poledni. Vletnci ze zpadu mne nepotili, vera pr v~Yellowston snilo. Hned jak jsem vyjel, tak zaalo samozejm pret vc. Proti chladu jsem vybaven dobe, proti deti mn, chtlo by to nepromokav boty. Ty svoje si nyn peliv krmuji kad den -- po zkuenosti z~Minnesoty, ale i pesto po chvli jzdy v~deti promokaj. Pehoupnul jsem se pes hranici do Montany a s~hranic jakoby i zaaly kopeky, trochu. Robert M. Pirsig ve svm Zen \& the art of motorcycle maintenance tuhle hranici popisuje jako hranici mezi vyprahlost a sv zelen. Tohle potvrdit nemu, mn se i Severn Dakota zdla dost zelen. Z~benznky jsem se pokusil dovolat dom a k~Drbkm, doma nikdo nebyl a u~Drbk mi otec Drbek sdlil, e Lenka nen doma. Zase jsem se zapomnl zeptat, jak e to vlastn dopadla u~sttnic. Pt. Popostril jsem se k~pehrad na Missouri -- Fort Peck Lake, tsn pod pehradn zd to vypadalo na velikej slejvk, tak jsem se radji el schovat do hospody. Prelo zdatn, proe jsem si ke svmu rozhodnut gratuloval. Trochu jsem se tam posuil a peetl si konen sv pondln noviny z~Minnesoty a odpldne jsem pejel jenom malej kousek k~mstn pli a piknikov stce, zakempoval a zase se do t hospdky vrtil. Dostal jsem tam plku grilovanho kuete, a jsem to skoro nebyl schopen snst, a to ve za pouhch \$~6. To bylo o~moc lep ne minule ten krvavej steak. Tahle hospdka se mi doopravdy lbila, i jsem dostal od vrchnho prvodce o~mstn pehrad -- stavli to v~tictch letech a sypan hrz je dlky 7 kilometr. dn drobek. Kupodivu jsem byl po dnen krtk, ale mokr jzd dost znaven, tak jsem to v~pl jedenct jako posledn host z~hospody zabalil a el spat. \den Ptek 17. ervna Den, na kter hned tak nezapomenu. Rno na mne svtilo slunko, tak jsem se vykoupal v~pomrn studen vod Missouri a takov rann koupel doopravdy lovka osv. Dvod, pro jsem to vlastn zahnul k~Fort Peck pvodn byl, e jsem se chtl trochu ble podvat do prrie a projet se na kolobce po mstnch trkovch cestch msty, kde zas a tak moc civilizace nejni. e bylo hezky, sluneno, tak jsem si na jednu takovou cestu dneska odboil. eknu vm, ta krajina tam byla zkrtka asn. Vude zelen plus jaksi zrovna lut kvetouc kytka, mal kopeky, potky, co dlaj mal Grand Canony, pesn ta krajina, kudy se v~mch klukovskch snech prohnl na svm vrnm mustangu Vinetou a jeho ptel Olda etrn. A~te jsem se tam prohnl j v~sedle sv Jamaha 650 special. Teda a na ty krvy, ty tam za Vinetoua asi jet nebyly. Tuhle se ti podvm na botu a vidm, e na n mm krav hovno, tedy lejno -- pro citlivj. Tak se tak zanu dvat, kde vude je to hovno i na kolobce, a pak u se jen nestam dvat na to, jak jedu do karpy a zase jednou padm na zem. Mm z~toho o~nco vce rozbit vtrn tt a o~nco vce pokozenou ndr, zkaenou nladu, km si, e mi to hovno doopravdy stlo za to. No ale vykrbal jsem se zptky na cestu a znova jsem to rozjel a znova si uval t pohody a krsy okolo, dokud jsem se nedostal na jet ne zcela suchou cestu a tam to mlem nepoloil znova. Tentokrt je ta historka o~tom, e se mi napchovalo blto pod blatnk pednho kola a po nslednm smyku jsem zjistil, e jsem to ustl otoen o~180\O do protismru. Udlat hodiny v~aut, dobr, ale udlat hodiny na kolobce -- nemm v~plnu to v~nejbli dob zrovna trnovat. Sto metr na to mi zaala prokluzovat spojka a motorka prost zstala stt uprosted cesty. A~e teda se dl u nejede. est hodin mi trvalo, ne jsem ji pesvdil, e se teda dl jede. Pitom jsem z~n dvakrt vylil olej -- poprv, abych se podval, jak ta spojka vypad a podruh, abych sprvn nasadil osu nonho nakapvae motoru. Podruh jsem si pro tu svoji blbost dost nadval. Jet jedna blbost se mi pitom povedla -- nechal jsem omylem pes hodinu svtit svtla a dost jsem tm vysuil baterku. No ale jinak jsem na to svoje spravovn dost pynej. Pes ti hodiny mi trvalo, ne jsem piel na to, kde je zakopan pes, no a pak u to byla jen otzka, jak ten problm vyeit. A~nedlat chyby pi zptn monti. Co se stalo je, e ta spojka je u asi dost ooupan a tak bylo teba nkde uetit trochu msta mezi tecmi disky na jedn stran pevodovky a ptlanm zazenm na druh stran. Mezi tmito dvma pak vede skrze pevodovku ocelov spojovac oska. Profesionln mechanici se z~m opravy patrn zhrout, j jsem se nezhroutil, j poteboval z~toho blta vyjet a to se mi podailo. eknu vm, e jsem na to poteboval vechen svj um i kompletn vechny sv nstroje, kter sebou vezu. Tedy s~vjimkou radeka na lye. A e jsem odtamtud vyjel, na to jsem patin pynej. idii okoloprojdjcch aut -- t -- se mne samozejm ptali, zdali potebuju pomoc, a e do nejbliho msta je to odtud dalch 35 mil. Dostal jsem se do nho ten veer, ale poslednch 10~mil jsem jel jen na svtlo reflektoru, protoe u byla tma, a to na otolin nen nic moc. V~motelu jsem se pak ve van s~horkou vodou vzpamatovval snad hodinu, a pak jsem si zael do bru na nco k~jdlu a nco k~pit a na kousek ei s~mstnma. Jene ti u mli tak upito, e jsem neml nrok je kdy dohnat, jazyky se jim motaly a museli se dret bru, e aby nespadli. Ale byl jsem pro n zajmav rarita odnkud z~exotick esk republiky. PS: Pokud se mne zeptte, jestli mi to vechno stlo za to, tak bez vhn odpovm, e stlo a e bych tam jel znova, kdy na to pijde. \den Sobota 18. ervna Krk m bol, a to tak, e hodn. Pi vstvn si radji drm hlavu rukou, abych trochu pomohl vzpracm svalm na krku, ale i tam je to bolest. Bolelo m to u vera a mm podezen, e jsem si jednodue hlavu vytsl vera na otolin, pece jenom helma psob jako dobr kyvadlo, kad otes svou vhou pkn prodlou. Tak jsem poprv, co jsem v~Americe, pouil svou masn emulzi hejivou a ono to na krku dost pomohlo. Jen jsem si nadval, e jsem si ty krn svaly nepromasroval u vera. Chvli jsem dval do pucu motorku, hlavn pak vtrn tt. Dva velk lomky ze verejka jsem na nj pilepil irokou lepc pskou a ono to vypad, e by to mohlo dret. To by m potilo, protoe takhle mm opt krytou pravou ruku. I~tak tam ten tt vis u jen na tech roubech, no ale budu-li ho periodicky kontrolovat a pelepovat, mohli bychom spolu jet kousek cesty ujet. Vyrazil jsem na cestu a odpoledne, jednak e jsem se pozd vzbudil a jednak e bylo zataeno a takov poas, co k~cestovn moc nelk. Take jsem to tipoval na 3--4 hodinky jzdy a zakempovn rozumnou vzdlenost od Ledovcovho nrodnho parku, kam bych mohl pohodln dojet ztra. A~e se vyasilo, tak jsem ml i dobrou nladu a na parkoviti u~jedn benzinky jsem si i prohldl vstavu historickch americkch vozidel. Severn tomu vvodil Ford model T z~roku 1920, ktermu navc nechal majitel i chvli bet motor. Tenhle model T, to je nco jako americk legenda unifikace. Bylo to prvn levn americk voztko, masov prodvan a p.t. Ford o~nm prohlsil ono legendrn \uv{Zkaznk si me vybrat jakou jen barvu chce, pokud to bude barva ern.} V~jin barv to fabrika prost nevyrbla. Jedu si takhle a libuji si, jak e to je na motorce pohoda, e lovk vid pes cel nebe, ne jako v~aut, kde ti to stecha prost nedovol. A~km si, e u je pomalu as napsat njakou vzdunou vahu na tma mrak a mrk, co jen rznch modifikac jsem u tuhle cestu vidl, kdy takhle koukm, e mi ta pohoda kon a e jedu pmo do bouky jako blzen. A~e prost nikde pede mnou podle mapy nen dn hospdka, kam bych se schoval. No tak teda e zase jednou zmoknu, no ale za onm mrakem jsem vidl sluneno, take bych ml njak oschnout. A~jedu si dl smen s~mokrm mm osudem, kdy ono se to nad mou hlavou jaksi zzran protrhalo a j tou boukou projel jako tunelem na druhou stranu jen s~pr kapkama. A~pitom prelo napravo i nalevo. Nedlouho pot jsem to zakempoval u~jedn spky a uval si veera se zapadajcm sluncem za hory, co u vypadaly jako Skalist. \den Nedle 19. ervna Nkdo mi ukradl lci. Prost jak jsem ji tam vera poloil, tak tam dneska nen. Jedinm vysvtlenm je, e si ji odnesl do svho doupte jeden z~mstnch sysl, no ale moc smysl to nedv. Natst mm lce dv, take jsem se nasndal, ale bez lce se neobejdu, musm si njakou nkde opatit. Konen jsem dorazil do Ledovcovho nrodnho parku a i jsem nael mstn horskou slubu, u~kter se daj zakoupit mapy a kde se lovk mus zaregistrovat, chce-li si nkam popojt. Rozhodl jsem se ztra si udlat volno a na tru vyrazit odpoat v~ter. Tru jsem si vymyslel estidenn tak, aby to jeden zhruba mohl ujt, bude-li dobr poas. J si musm zaregistrovat pesn itiner a tento i dodrovat -- tedy podle regul HS. Jenome pi mm zpsobu turistiky, kdy pechod pes dan sedlo dost zvis na tom, jak je poas atd., to prost dopedu na est dn ct nemu. Mu ct, co bych si takhle zdola asi pedstavoval. Ale urit nemu ct, jak to bude nahoe. Nakonec se ukzalo, e zanm-li v~ter, tak se nejdve mu zaregistrovat v~pondl, take jsem sbalil mapy a veer budu mt o~em pemlet. Jenom za to, abych se dostal do nrodnho parku, jsem zacvakal 3~\$ a kdybych chtl pespat v~oficilnm kampu, tak bych ml platit dalch 10. To mi nepilo spravedliv, jenom za to, e si nkde postavm svj malik stan a vyspm se, bych ml platit tolik, tak jsem to pothnul kousek po otolinov cest a upchl se v~lese. Proti komrm jsem si musel udlat dmiv ohnek, ale i tak jsem brzo zalezl do stanu a el spat. \den Pondl 20. ervna Sjel jsem rno zase zptky do msteka Apgar, kde jsem s~vhledem pes jezero na ndhern hory posndal a na horsk slub si vyzvedl povolenku k~putovn skrze n. p. Cel to zaregistrovn mho vletu trvalo snad pes hodinu a dostalo se mi nespoet dobe mnnch rad, jako e kdy se chod po horch, tak to vede nahoru a dol. Starostliv byli chlapci hodn, na co nejsem a tak moc zvykl, cel ta vc se zaregistrovnm si vletu, jinak e mi nen povoleno tam penocovat, atd., je mi trochu proti srsti, ale dobe. Jin kraj, jin mrav, esky se tu kvli mn uit nebudou. Stejn si myslm, e jakmile se dostanu do hory, tak u -- konen -- budu zviset na sob a svch schopnostech, ale pro jistotu mm sv povolen s~sebou. Popojel jsem dal kousek k~benzince a zaal pracovat na kolobce, jako vymnit olej, trochu ji umt a tak a dobe mi to zabralo tyi hodiny. Tedy -- nechvtal jsem nijak -- poprv v~ivot jsem na n istil olejovej filtr (pkn zaprasenej) a taky mm pece dnes den volna. Chlapk na kole se tak u~mne zastavil, a e by se poteboval podvat do mapy, kudy e to vede dl. Pak se z~nj zaalo soukat, e potebuje do Jin Dakoty, e je z~kola vyerpan, e m zrann koleno a zrann krk a e na oi moc nevid a jestli bych mu nemohl njak pomoct, teba e bych ho vzal na pagt za motorku. Co je naprost nesmysl, ale on vypadal, e vbec nejlep by bylo, kdybych si s~nm vymnil svoji kolobku za jeho kolo a jet mu dal njak penze na benzn. Zajmav typy tady lovk nkdy potk. Odpoledne jsem to konen pobalil, nakoupil jdlo a Cestou-ke-slunci projel skrze n. p. na druhou stranu. Tahle cesta -- vybudovan v~tictch letech -- je vybudovan ist pro ely automobilov turistiky. Tedy ne proto, e by se lovk poteboval dostat skrze prsmyk na druhou stranu nebo tak. A~tak ta cesta vede nahoru i dol hezky pozvolna, ale vede krsnejma horama a je tam spousta odpovadel, aby si turista mohl zastavit a obrzek si vyfotit. V~sedle jsem si vylpl pldruh mle nahoru na vyhldku, tam u to bylo vechno pod snhem. Taky jsem si vyfotil nkolik hor dookola a dval se vypjenm dalekohledem na horsk kozy ve skle a pkn to tam bylo. Jenom ty zvata tam vechny jsou, e se to lovka moc neboj, e to lovka prost ignoruje. Zptky na parkoviti v~sedle, kupkladu, se jedna ta horsk koza prochzela mezi auty a lzala tam z~asfaltu motorovej olej i co to tam mohlo bt. Kdy je to a takhle krotk, tam mm pocit, e nco nen v~podku. Zastanoval jsem na odpovce kousek od mho ztejho vchodit na 6-denn vlet uprosted ohrad s~krvama a uprosted komr, ale e jsem pouil svj erstv koupen repelent, tak ti to na m vbec nelezlo. Nikdy bych nevil, e tyhlety repelenty mou pracovat a takhle inn. \den ter 21. ervna Vedro m probudilo brzo brziko rno, napchoval jsem do sebe zase trochu pepsi-coly, abych u konen vyprzdnil litrovou flaku, kterou chci pout na benzn k~vaii, a sjel jsem cca 6 mil k~americko-kanadsk celnici, kde je vchodit k~mmu putovn. Ne jsem se tam nasndal a pebalil a vechno, tak vm bylo pl jedenct. Cestou ke svmu prvnmu kempu u~jezera Glenns jsem potkal dva leny H.S., jeden z~nich mi neprodlen zkontroloval povolenku. T jsem na cest potkal dost hodn lid, co m pekvapilo, netipoval bych, e Ameriani dlaj i nco jinho, ne autoturistiku. Ale na vchozm parkoviti bylo zaparkovanch docela dost aut ze vech monch stt Unie -- mezi nimi i Porsche z~Indiany -- tak se tm dolm Belly river muselo putovat celkem dost lid. Vedro bylo cel den a cel den jsem se v~podstat nezvedl do vych nadmoskch vek, jen jsem se k~tm horm piblioval. O~poledn pauze jsem si vlezl do eky a v~ledovcov ledov vod se trochu zchladil, prvn vc, kdy jsem dorazil do kempu, bylo, e jsem vlezl do eky a trochu se zchladil. Pitom vlzt do eky a okoupat se se tady v~n. p. nesm, aby se nezneiovala voda. V~kempu u byla skupina t Kanaan a dvou Amerian, a byli to docela hovorn hoi z~t Kanady, a pohostinn, i lek hork okoldy jsem dostal, i trochu rumu na vylepen, a byl bych dostal i rybku, kdyby se jim njak podaila to odpoledne ulovit. Jene se bohuel nepodaila. Zastavil se tam u~ohn i majitel toho porsche z~Indiany, zrovna si vyel kousek smrem do sedla a tak jsem se dozvdl, e jeden mstek tam vzala voda a e eka tam proud dost rychle. No -- me bt, e se ztra do toho sedla nedostanu. Dal dva pchoz do kampu -- John a Toni -- maj ztra do Stoney Indian Pass sedla taky nameno, tak me bt, e ve tech se tam njak prothneme. Nemal st na diskuse u~ohn byla o~komrech, protoe za asistence komr. Bylo jich tam tolik, co v~ivot nepamatuju, a musel jsem pout Kanaanv silnj repelent, abych tam mohl pet. Hork dny a pedchoz det komrm neobyejn svd. Na Aljace, kam se zbvajc dva Amerian chystaj pokraovat, je to vak pr jet hor. \den Steda 22. ervna Vedro a komi, to je docela dobr charakteristika rna. Na Johnyho s~Tonym jsem musel rno chvli pokat, tebae sm jsem vstval pozd. Tihle dva kluci pracujou v~mstn hospod v~Many Glacier jako kucha a umva ndob a na ti dny volna vyrazili do hory. Ti dokonce ani nedostali povolen do toho sedla jt, no ale nezd se, e by jim to a tak moc vadilo. Celou cestu nahoru, a bylo toho 800 vkovch metr a s~batohem, toho bylo vskutku dost, jsem si kal, e od jist vky u ti komi mus pestat, ale jejich mnostv se zmenovalo jen velmi pomalu a dokonce i v~sedle samotnm jsem jich na sob dva nebo ti zabil. Tikrt jsme cestou nahoru narazili na stren mostek pes eku. Prvn jsme zkusili hodit na pvodn msto, ale se nm to nepovedlo. Museli jsme pebrodit, co nebylo njak nebezpen nebo nco, ale voda byla studen. Druh mostek jsme se ani nepokoueli spravit a rovnou jsme pebrodili, piem Tonymu uplavala bota. Cestu doel na lev noze v~sandle -- 8 mil. S~tetm mostkem byla dobr ance, e se nm ho poda ustavit zptky, tak jsme to zkusili a taky se nm to podailo. Pak u jsme jenom peli pr snhovch pol (Tony v~sandle) a po jasn rozkvetlch loukch dorazili do sedla. J vm, e vude okolo byly jet vy hory a e sedlo samotn m jen 2100 vkovch metr, ale i tak jsem se tam ctil jako na vrcholku svta. A~taky e tam byli konen jenom ti komi. Dol jsme li o~dost rychleji a cestou jsme halekali, abychom zaplaili medvdy. Nali jsme zepr medvdch stop v~blt na cestice a halekn se tu doporuuje, e a medvd v, e u se mu bl potrava. Dole, ve Waterton River dol jsme opt potkali dva leny H.S., kte nelenili a zkontrolovali si nae povolenky. Nakonec nemli ani moc e, e si to John a Tony marujou jinudy, ne pvodn mli. K~jezeru Waterton jsme nakonec nedorazili a utboili jsem se -- bez dovolen -- v~kempu u~jezera Koonely o~dv a pl mle dve z~sti pro navu a z~sti opt pro navu. I~tak toho bylo za dneek pes 11 mil. V~jezee Kootemai se nm ped oima koupala sob rodina -- tyi statn kousky. Pokud to teda byli sobi -- anglicky se to jmenuje moose. \den tvrtek 23. ervna John a Tony by mli vstvat brzo, protoe chtj chytit rann parnk pes jezero Waterton do Kanady a odtud pak stopem zptky do Many Glacier, kde dnes odpoledne nastupujou na ichtu, jene se jim odsud jakoby ani moc nechtlo. Nedivm se. Nakonec vyrazili jen cca o~10~minut dve ne j a chytli pohodln parnk v~pli dvanct. Jet jsem jim stail z~mola zamvat. Mohli by to do dvou hodin dom stihnout. J jsem si tak trochu lenoil, nebo jsem byl po verejku i dost unaven, to vedro lovka jednodue vyerp. A~t jsem si lebedil, e u~jezera -- kupodivu -- nebyli komi. Chvli po jedn jsem se zvedl a abych nesedl na zadku cel den, vyrazil jsem podvat se k~Hndmu sedlu, asi ti mle nahoru a zase zptky. Pkn prochzka to byla, lo se mi nalehko a bez batohu, a u jsem si osvojil jist rytmus medvdho halekn. Zptky u~jezera Waterton mi mstn len H.S. -- jak jinak -- zkontroloval povolenku a pepsal mi ji z~tboit do psteku, anto jsem se rozhodl, e dnes zstanu radji tam, protoe se schylovalo k~odpoledn boui. Kvli tomu pepsn ten Bobe volal vyslakou do dol, kde to bba nacpala do potadla. Jakoby na tom tak moc zleelo, kdy ani v~tboiti ani v~psteku ani nikde okolo nebyla iv noha. No ale slbil jsem si, e u mstn H.S. nebudu vce pomlouvat, protoe ti verej lenov mi nali vera ztracenou tyku ke stanu a dneska mi skrze rdio a toho mstnho Bobee sdlili, kde mi ji nechaj zaparkovanou, abych si ji ztra vyzvedl. Obas tedy mstn H.S. dl i nco uitenho. Veer jsem se usadil v~pstavitnm psteku, liboval si, e na mne nepr a e tam byl i krb, pemlel jsem, jak si trochu zaohnkuju. Pozdji veer piel mstn Bobe, e pr pro si nezaplm ohnek, a ne jsem stail nasekat mal tsky na podpal, tak se Bobe zase vypail. A~jak se tak vrtm s~tma tskama, tak tam vidm ndhernou hoc hraniku. No dobe, tsky zstanou pipraven na pt. Ml jsem ohnek, vykoupal jsem se v~jezee a dokonce tam na m svtila elektina, a j jsem si jen tak kal, kterpak asi panenka m k~tomu ohnku pijde navtvit. \den Ptek 24. ervna A~byla bouka i rno, ale j jsem chyte zstal v~suchu. I~se suchm stanem. Jenom jsem do hory vyrazil trochu pozdji, ne bych chtl, no ale nemm to tak daleko -- asi 11 mil, tak se tak moc nedje. Prvn plka cesty byla pibliovac, lo se ploskatm dolm v~lese podl vody a pes ty stromy lovk mlem ani nevdl, e je ve velehorch. V~druh plce jsem nastoupal njakch 800 vkovch metr, a to u se nelo lesem, alebr loukama, a svtilo slunko a hory se ukazovaly jako vymalovan. T jsem si je nafotil, i s~kytikama, co vade okolo kvetly. Jenom tak jednu obavu jsem ml. Plku cesty el pede mnou nkdo, kdo nechval na zemi raztka medvdch tlapek. A~taky rpn v~zemi a tak -- asi dv hodiny star. No halekal jsem, halekal, a se z~poza zatky a kaku vynoil len H.S., ten pedverej, co se jmenuje Gary Vodehnal a esky um -- Jak se m, dobe. Pantta Vodehnal uml jet esky plynn, synovi u zstalo jenom tohle souvt. Docela jsem ml tst, e to ml dneska Gary mou cestou do kempu Padesti hor, protoe mi tak na snhu ukzal cestu. Protoe krom jeho stop a mch stop tam pak u nikoho vc stopy nebyly a nemm pro bych nepiznal, e sm bych ml s~hlednm cesty cestiky nemal problmy. Kemp Padesti hor je patrn jedno z~nejkrsnjch mst tohoto poho. Teda pokud lovk nestoj na jeho nejvy hoe Cleveland, tam ovem nevede dn turistick stezka. Ono je to tu toti tak, e hebeny tvo jaksi ovl a uprosted je pomrn placato -- hora uprosted se jmenuje Placat hora a je vznamn ni, ne hebeny. A~kemp Padesti hor je zrovna tak, e lovk vid dookola toho ovlu. Kdybych ml panoramatick fotoapart, tak ten heben bez vhn dokola vyfotm. Takhle jsem tam vyfotil pi zpadu slunce asi 15 snmk, ale ta dimenze panoramatu se z~toho asi neposkld. A~byl jsem tam iroko daleko pln sm, k~nejblimu lovku -- Garymu Vodehnalovi -- to bylo ti hodiny dole kopcem, a veer mi bylo i trochu zko. Ale ty vhledy dookola a poas a vechno -- kal jsem si, e tohle je den, pro kter stoj za to t. \den Sobota 25. ervna Dal takov, tedy ve smyslu -- den, pro kter stoj za to t. Vera jsem si kal, e by jet dneska mohlo bt pkn a pak e u na tom tak moc nezle, a ono mi to vylo. Nespal jsem sice zrovna nejlpe -- proti zkosti jsem si vera veer navail hrnek kafe a pot jsem nemohl usnout, ale teplo a slunko m ze spacku vythly. Teplo zdrazuju, protoe jsem se v~kempu a okolo vlastn vhradn pohyboval po snhu. Na stan a na span se mi podailo najt such flek beze snhu. Vyrazil jsem vcelku pozd, vykrbal jsem se do sedla, kudy vede kontinentln vodn rozdlovac ra, tedy kdy lovk r doprava, tak to stee do Pacifiku, a kdy doleva, tak do Atlantiku, a pak u jsem jen el bom hebenu ve vrstevnici -- zhruba okolo 12 mil. Ndhern poas, hory, co rno byly kdesi v~dlce, se mi postupn pibliovaly a naopak, ty rann se mi vzdalovaly. Moc pkn stezka to tam je, moc pkn. Pi svain jsem nechtc rozsypal drobky sv msli tyinky a zanedlouho si to pihasil svi a hned vedle m lev ruky vechny ty drobky prost vyluxoval. Jet se trochu rozhlel, kde by tak nael nco dalho dobrho k~sndku, zapzoval mi do apartu a odbhl si po svch. Celkem dost takovch kok jsem cestou potkal, ale vechny byly mrav, dn nebyl velikosti grizzliho, tak jsem se jich nebl. Veer jsem toho ale peci jenom ml dost, by jen 12 mil ve vrstevnici, uvail jsem si dv veee, kdy u mi jedna ta pytlkovan strava od Liptova vybyla, bez vtch problm je taky sndl (a~nepecpal se ...), okoupal jsem se ve van vymlet tam do skly horskou bystinou, a vcelku rd si postavil stan a vcelku rd el spt. Veer se zathlo, ochladilo a prelo. \den Nedle 26. ervna Dneska mm podle plnu jen sebhnout do dol 7 mil a ve Swift Current Inn potkat Tonyho a Johna, ale ukzalo se, e i jen 7 mil me obas dlat problmy. V~noci prkrt prelo, ale pod stanem jsem zstal v~suchu. Rno m probudilo slunko, co bylo dobe, ale pes pl oblohy byly mraky, a to tak, e tmav -- a to nebylo dobe. Nedlal jsem si iluze, e bych se deti vyhnul, a taky e nevyhnul. Cestou do Swift Current sedla jsem jet patrn zachrnil ivot jednomu sviti, kdy jsem vyruil kunu, co ho mla v~zubech. Otzka je, jestli jsem tak nezmail ivot kun. Nicmn a tak i onak, nedlouho pot se pln zathlo a po pr rozcviovacch kapkch zaalo pret intenzivn a studen. Vykraoval jsem si zaigelitovn a ve sv Gore-texov bund jako pn, ale jenom asi prvn dv hodiny, posledn hodinu provlhla i ona a mn bylo mokro a zima. Nejhor kombinace, kter me existovat. Do pslun hospody jsem nakonec samozejm doel, pslun kamardy nael a dostalo se mi stechy nad hlavou, hork sprchy a tepla. V~t spre jsem se rozmraoval snad pl hodiny. Mimochodem -- v~dob mho pchodu Tony zrovna etl Zen \& the art of motorcycle maintenance a jak se ukzalo pozdji, John u m knihu petenou z~dvjka. Prelo i cel odpoledne, tak u jsem ani nikam moc nechodil, jenom veer jsem si v~hospod objednal u~pana fkuchae Johna pstruha a uznale musm ci, e byl hodn dobrej. By udlanej po americku -- tedy s~useknutou hlavou a ocasem, vypreparovanou pte a rozplenej na pl. John mi pozdji slbil, e pt mi ho udl, jak jsem zvykl z~doma. Tahleta hospoda a okolo stojc chatky jede na letn provoz pouze, take vlastn skoro veker personl jsou brigdnci, ponaje servrkama a kone kuchaem. A~vesms jsou to universitn studenti, tedy s~ohledem na to, e zde se na universitu odchz v~17 a kon v~21. Schz se tady tak banda kluk a holek ze vech monch kol a kout USA -- s~uritm spolenm zjmem -- hory, a tak se jim to tady docela lb. Svm zpsobem by tahle letn brigda byla srovnateln s~chmelem, jenome tady je to del -- pes cel lto, a studenti jsou tady, na rozdl od naich, obvykle vybaveni autem, take se mou i rzn navtvovat po rznch rekreanch zazench po okol. Mimochodem tahleta Swift Current Inn byla zrovna hluboko pod potebnm stavem zamstnanc, take by m pravdpodobn i na njakou pomo\-cnou prci pijali, kdybych chtl a poteboval. \den Pondl 27. ervna Rozlouil jsem se s~Johnem a Tonym, mm Johnovu adresu, kdybych ml nkdy cestu okolo New Orleans, a stopem jsem se na tikrt vrtil ke sv motorece. Druhej idi, co m vzal, byl 14-tilet kluk (vypadajc na 12) dc pick-up. Bh su, mon ani rodie nevdli, e si vythl auto trochu se projet. Ale sp si myslm, e to vdli. Ve 14 letech samozejm jet neme dostat idik, tak to dil bez idiku. Kdy jsem nastupoval, tak se m tak bzliv zeptal: \uv{A ty nejse vrah, e? A~nem puku?} Doprava jen tak okolo hor nebyla moc hust, ale i tak jsem neekal moc dlouho. Ale idii stednch let a pokroilho vku by s~przdnm autem stopae neberou. Nahodil jsem kolobku a vyrazil na jih. Prokluzuje spojka ve vych otkch motoru. Pkn jsou ty cesty okolo Rockie Mountains. Obas je u~cesty cedule s~npisem -- Rockie Mountains -- to abych vdl, co e je to tu za kopeky, nae se uklonm a eknu: \uv{Martin Olk, how do you do.} U~msteka Chotean jsem zahnul doprava do hory a posledn tyi mle jsem jel u v~zkm dol eky mezi horami po otolin. Jmenuje se to tu Clark \& Lewis Nrodn reservace a za zpadu slunce to vypad pkn impresivn. V~kempu mm za sousedy ddeka s~vnukem, maj tam pick-up s~velikm obytnm pvsem a dv motorky -- krosky. Ddeek m motorky prost rd, dal dv m jet doma, mezi nimi Jamahu 750, na ni je patin pyn. Vnukovi je 14, take opt bez idiku, ale tenhle na 14 alespo vypad. \den ter 28. ervna Rno mi ddeek zkontroloval tu moji, patin pochvlil a vbec prohodil pr slov, a to je dobe, kdy m lovk s~km prohodit pr slov. Vyrazil jsem jenom nalehko do hory nahoru, vci jsem nechal v~kempu, a po pl tet hodin jsem dorazil do sedla. Hory jsou tu skuten Skalist, tedy pust, vrchn st bez vegetace a bez mylenky. Pvodn skly zde slunce, voda a mrz rozdrobily na trk, take kopce jsou zhruba zaoblen a lovk me jt tm trkem v~podstat kamkoliv i bez pinky. J jsem vyrazil na Teton peak a dol do dol dorazil trochu oklikou a trochu necestou, ale dezorientan problmy jsem neml. Veer jsem dost dlouho pracoval na svch botch, tedy koupil jsem si ji dve sms se velm voskem a tak jsem si ty boty nahval nad vaiem, aby mi ta sms vskla. Vel vosk je vc, kter vm, e by mohla fungovat proti promokn. Jenom krmovn na to prost nestailo. Uvidme, a zapr. Vykoupal jsem se v~ece, nasmail jsem si lvaneky a vbec si pochvaloval, e lze udlat vcelku jednodue i stravu, kter nen tak okat pytlkovan. \den Steda 29. ervna Z~odboky -- jenom tak se podvat do hory, se nakonec stalo jednodenn zpodn, ale vzhledem k~tomu, e nespchm a den zde strven byl pkn, nestuju si. Rno jsem to pobalil a rozlouil se se sousedy, ddeek si stoval, e vnuk na nho jde pli rychle, on e by se radji drel pinko, co se trnctiletm pli nejde. Docela to chpu. Mimochodem jsem za kemp nezaplatil poadovanch \$~12, jednak proto, e se mi to zdlo moc a druhak proto, e to byla samoobsluha a nikdo to nepiel zkontrolovat. Ve skuten velikm vedru jsem dorazil do Great Falls a u~mstnho Jamaha dealera zakoupil pro kolobku nov etz. A~ani to nebylo tak drah -- \$~30. Dle jsem zakoupil svatebn blahopn a lhev ervenho vna s~tm, e je konen naase napsat Ivance a Hrochovi, kdy u mli minulou sobotu tu svatbu. Samozejm, e nebudu poslat lhev, alebr tm vnem jim nadlku pipiju na zdrav. Kousek za Great Falls jsem to na odpovce skuten zapchl a odpoledne vnoval psan. Byly to jaksi blafy o~kolobce a jak si j lovk mus pedchzet, m-li nm to spolu fungovat jet njak ten dal ptek. Co u by tak lovk ml napsat jinho kamardm, co se en \& vdvaj. Mimochodem mi te dochz, e nco podobnho budu muset brzo zmastit v~anglitin, protoe mm pedbn pozvn na dal dv svatby mch kamard tady v~USA, tedy v~Lafayette. No pot pnb s~moj psanou anglitinou. \den tvrtek 30. ervna Posledn den, kdy je tady, v~Montan, o~ti centy per galon lacinj benzn, protoe od ztka ponaje je sttn da o~zmnn ti centy vy. Sper to as, ale nevidl jsem tu dn fronty u~erpadel atd., snad proto, e zven ceny pedstavuje jen zhruba 2,5~\%. No -- j jsem si plnou ndr naepoval. Dorazil jsem konen do universitnho msteka Bozeman, mstn Montana State University m 10~tisc student, Bozeman pak 25 tisc obyvatel, take to podle toho vypad. Ale je tu hlavn tda a je tu universitn campus a msto tak m svj d. Nedivil bych se, pokud mstn kaj: \uv{Jde do msta?} a mysl tm ono centrum, onu hlavn tdu. Kterto slov prost nefunguje v~Lafayette, kde hlavn tda i centrum i nco podobnho prost neexistuje. Kol dokola Bozemanu jsou hory, a to pkn hory (co v~Indian opt neexistuje), a tak studovn tady vbec nemus pedstavovat studovn v~nudn de. Jenom postgradulnch program nenabz mstn universita tolik, neku-li pak v~oboru statistika, take bych se mohl jt leda tak klouzat. Plat ten, kdo mi plat, a to je Purdue University. U~mstnho Jamaha dealera jsem si objednal nov kabel k~tachometru, co zabere jeden tden, ne jim to pijde, a v~mstnm K-martu jsem si nechal vyvolat sv filmy, co zabere jeden den. V~uritm smyslu jsou tahle mal msteka po cel Americe stejn, jede-li lovk hlavn tdou, pak na rozhran msta a pol najde supermarket, tedy samoobsluhu s~potravinami, K-mart = samoobsluhu s~lacinm obleenm a ndobm a velijakou jinou vete, a veejnou prdelnu. O~moc vc ne jdlo, hadry a prdelnu pak lovk vlastn k~it nepotebuje. Tahle americk universalita je v~jistm smyslu asn vhodn, a v~jistm smyslu stereotypn. Amerianovi stereotypnost nepijde na mysl, v~tomhle systmu vyrstal, to jenom Evropan, jako teba Marcel ze vcar, je zden, kdy v~Novm Mexiku uprosted pout najde doista stejn K-mart jako je v~Lafayette, za stejnm rohem polika s~knihama, za dalm ndob a kempovac nin a u~kasy stejn bba se stejnm sametovm smvem a stejnm: \uv{Dkujeme vm za v nkup v~K-martu.} J, kupkladu, chci-li si vyvolat sv filmy a mm-li as ob den, pjdu do K-martu a na kadm filmu uetm \$~10 oproti -- do hodiny -- slub. Dobrch je mi \$~10. Proel jsem se trochu okolo a barky v~obytnch tvrtch maj stejnou architekturu jako barky v~Lafayette i kdekoli jinde. Doetl jsem se, e je to pvodem z~Normandskch devnch srub. Na jednom hiti se hrl soft-ball, a hrla to tak zhruba pti -- estilet dcka, samozejm mla dresy a veker vybaven, oberstven atd., okolo pak byla horda rodi, pro n to byla neuviteln dobr zbava. Podotknme, e dobr baseballov hr se vkem pohybuje okolo 30~let, anto je teba na tuto hru jist vyzrlosti, ovem tm mladm hrm jist nedokonalosti a pravy pravidel vbec nevadily a jak eeno, rodim se to dsn lbilo. Universita je pes lto mrtv. \den Ptek 1. ervence Tak teda je ptek a tak teda je novej msc. Dneska mm volno, tedy volno ve smyslu cestovn. Vera jsem si nael msto pod stechou v~jednom mstskm parku a dnes, na tme mst, rozebrm motorku a dlm na n drbu. Rozhodl jsem se koupit si pr novch tsnn na olej, anto tento mi stle kape, a zd se, e vce a vce, a vono tch pr pitomch tsnn stlo \$~20 a to si jet budu muset pokat do ptho tdne, ne jim je objednan polou. Dve nebo pozdji bych je stejn musel vymnit, take co nadlm. Hor vc ovem je ta, e jsem konen rozebral do soustek spojku a zjistil jsem, e tec disky na spojce nejsou jednodue obrouen, zjistil jsem, e jsou prost v~prdeli. e moc vlastn nechpu, jak se ta motorka mohla jet hbat dopedu. Bohuel jsem na tohle piel a k~veeru a v~dob, kdy mstn Jamaha dealer ml zaveno a vzhledem k~svtku nezvislosti v~pondl bude mt zaveno i dal ti dny, take jsem tu spojku zase poskldal, jak byla, a doufm, e nov tec disky dostanu pt tden, a se tam zastavm vyzvednout si ji objednan soustky. Na thle spojce u toti daleko nedojedu, to je jednou jist. Nauil jsem se dnes opt nco, a sice, e toho zase a tak moc neumm. Na ty disky jsem si u ped tm ahal dvakrt (Fort Peak a West Glacier), ani bych je fyzicky zkontroloval, v~jakm e jsou vlastn stavu. Myln jsem si v~hlav odvodil, e na vin prokluzovn spojky jsou slab ptlan pruiny a e tedy eenm bude ptlanou slu njakm fglem zvit. Z~toho jsem vychzel pi dnenm rozebrn kolobky a to je na vin, e jsem dnes, by jsem se v~prodejn stavoval objednat dal tsnn, t nekoupil i neobjednal nov soustky spojky. Nkdy prost plin mylen dopedu a za nkoho nefunguje, lovk si m naped a co nejdve shromdit vechna dostupn data a pak teprve init rozhodnut. Chybami se lovk u a j se dneska dost nauil. Prac na kolobce jsem dnes strvil cel den a vsledkem je, e mi to ztra pravdpodobn nepojede o~moc radostnji. Spojky mi prost nejdou, o~moc silnj jsem v~pedlokch a pechodvch se pechodncch. \den Sobota 2. ervence Vera k~veeru se takhle skrze park projely oi koi, tedy policajtsk auto, jeho reflektory takhle vypadaj, posvtilo si to na mne ptrakou a zase to odjelo. Bu mne policajt nevidl, nebo mu nestojm za zastaven. Zahrl jsem si ten veer trochu na foukac harmoniku a zjistil jsem, e mi na n neprodali spodn a, kter mi tam chyb, chci-li si vyfoukat -- Zaspala nevsta v~Strnick dolin. Dnes k~rnu jsem to tedy konen pobalil a ze zmnnho parku vypadl. Je to pro mn vdycky tak trochu pekvapen, pokud se po mch opravch kolobka znova rozjede, a ona se rozjela, by se zpotku trochu zakuckvala. Prokluzuje spojka. Nael jsem si veejnou prdelnu a vypral jsem si svch pr triek a ponoek a pokud m nco udivilo, tak to byla rychlost, s~jakou tu pracovala suika. Na koleji se to prdlo suilo cca 45 minut, tady zhruba deset. Respektive 20, protoe po prvnch deseti minutch a 25 centech jsem to ml jet furt vlhk. Ale i tak je to o~moc vkonnj. Zael jsem si pak do musea Rockie Mountains a to nestlo za mnoho, respektive nestlo za nic. O~Rockie Mountains, jak jsem ostatn mohl pedpokldat, jsem se nedozvdl nic. Vstava obraz s~nzvem Ftci v~umn -- pardon -- Ptci v~umn -- byla jen neuviteln sms s~tmatem, e na tom obraze byl ftk, pardon -- ptk. Dal exhibice byla o~pionrech vesmru, tedy o~americkch raketch a druicch. Jedin zmnka o~Sovtech tam byla pi projektu Soyuz -- Appolo, jinak ticho po pin. e vbec prvn americk druice Vanguard roku 1957 prost shoela na odpalovac ramp i e -- ble k~ptomnosti -- sedmilenn posdka raketoplnu Discovery uhoela pi prvnch sekundch letu, to se tam lovk nedozv. Cel tohle vesmrn divadlo je jeden velik americk spch. Dal exhibice je vlastn obchod se veobecnm zbom z~pelomu stolet. Nevm, co je tak vzruujcho na tom vidt hrnky m babiky, ale Amerianm se to prost lb. Jako suvenr si pak lovk me zakoupit katalog z~roku 1897 od firmy Sears. Posledn exhibice m dojala ze veho nejvc. Vystaven jsou napodobeniny dinosaur v~ivotn velikosti, piem nkter se i malinko hbou a kdkaj. Na nasvtlenm panelu se pak lovk me podvat, kde vude jsou v~t napodobenin motory, aby se to hbalo tak, jak se to hbe. A~kdesi na pate za rohem, kam stejn nikdo nechod (boha -- tch schod) jsou pak vystaven zkamenliny kost a lebky, co se naly tady v~okol. Prost sms veho a nieho, ale urit se tam lovk nedozv historii. Venku to vypadalo na d, a to docela hodn, a j jsem pemlel, kam se mm jt s~kolobkou schovat. Nakonec jsem si zajel do K-martu vyzvednout sv fotky a ty fotky se mi moc povedly. Musm si je pochvlit, kdy to nikdo jinej za mn neudl. Pemlm o~tom, e si dm nkter zvtit do plaktov velikosti a povsm na ze. A~d se mi njakm zzrakem vyhnul, tak jsem se odpoledne pece jen z~Bozemanu odlepil a popojel jsem 16 mil do lyaskho stediska Bridger Bowl, kter je samozejm beze snhu, ale i tak vypad hezky. Usdlil jsem se na terase v~lt oputn hospody s~pohodlm psteku pro motorku a stol a lavic pro mne. \den Nedle 3. ervence Docela jsem se na t terase zabydlel, nasmail jsem si lvaneky na sndani a ne jsem vechno pobalil a zkontroloval, tak bylo jednou odpoledne. Nabalil jsem batoh na zhruba ptidenn putovn po okolitch horch a za dneek jsem se vykrbal na vrchn stanici lyaskho lepru. O~kousek ve u je heben, kam jsem si takt vybhl, ale jen bez batohu, a piel jsem tak na to, e moje ptidenn putovn po okolitch horch bude mt ten zdrhel, e tady okolit hory nejsou. Za hebenem se do dlky rozprostralo dol irok jako Podunajsk nina. Tady prost nen kam tak moc jt na pt dn. Na hebenu jsem potkal dvojici, piem on je instruktorem v~mstn lyask kole. Tak jsem ho trochu vyzpovdal. Zd se, e systm najmn lyaskch instruktor je dost podobn po celch Sttech. Na zatku zimy se pro adepty uspod nkolikadenn soustedn a nejlep se vyberou. Mti licenci z~republiky je jist vhodou, ale obecn se dn papry o~lyaskch dovednostech nepoaduj. Pro mne zstv otzkou, jak by to bylo s~mm J-1 vzem a jak bych se na takov soustedn dopravil, kdy ono je to pes 1500 mil z~Indiany. Ale opt ve mn uzrv rozhodnut, e zatkem kolnho roku vyvinu njakou aktivitu v~tomto smru. \den Pondl 4. ervence Pespal jsem na vrchn stanici lepru, kde mi vstupn a nstupn devn ploina slouila jako rovn msto pro stan. Pkn span to tam bylo s~pknmi vlety po okolitch horch. A~bylo hezky rno a j jsem jen tak bez sndan (protoe bez vody) sebhl dol kopcem a ml jsem na vbr -- bu zstanu na terase, kde mm zaparkovanou motorku, nebo to kousek popothnu na njak jin msto, kde by se dal i udlat ohnek na ty moje buty. Koupil jsem si toti v~sobotu buty na opkn, za vhodnou cenu, jene kilo a pl. A~tak mm pocit, e mi ty buty budou brzo lzt uima ven, jak se jimi furt lduju, na druhou stranu, pokud je do terka nesnm, asi mi zanou zelenat. Nakonec jsem zstal na lyaskm kopci na doln stanici lanovky, protoe tam potek dlal bezvadnou vanu na vykoupn, protoe bylo hezky a taky e, pro bych tam nezstal. Peetl jsem si pr kapitol z~knky o~historii Ameriky, take u vm, pro se Ronaldu Reganovi kalo teflonov prezident. dn afra se na nho nepilepila. Popisoval jsem fotky, lebedil si na slunku a veer jsem si i ten ohnek na buty zaplil. Na jedinou sirku a bez papru, takov jsem zlesk. Opt na rovnm na vstupov ploin jsem si postavil stan a moc jsem si pochvaloval, e tenhle Gemma stan m samonosnou konstrukci. Tenhle stan si mu postavit doopravdy kdekoliv. \den ter 5. ervence Naprosto nutn si musm objednat novou spojku. Kolobka se mi hbe dol kopcem 35 a nahoru do kopce se prost nehbe. Samozejm jsem si pl, aby tu spojku mli v~Bozemanu v~servise na sklad, jene nemli. Chvli okolo toho pobhali ne se ujistili, e to doopravdy nemaj a pak mi objednali novou, kdo v odkud, ale s~rychlejm asem dodn, take bych si vechny ty sv soustky mohl vyzvednout v~ptek. To m svm zpsobem potilo, nebudu tu muset ekat o~tden dle. Na turistickch informacch jsem si vyzvedl njak prospekty a adresy lyaskch kol okolo a nael jsem si, e cca 19 mil jin od Bozeman je nrodn rezervace, kde by se dalo i trochu pochodit okolo. Dost mon, e tohle jsou ty hory, co o~nich Pirsig pe ve svch knihch, co m svm zpsobem motivuje. Vythl jsem kolobku a na hranici rezervace Highlite Cannyon a dle u to prost nelo. Respektive -- souctil jsem a nechtl jsem ji dle trpit. Chvlemi mla spojka lep chvilky, ale to bylo patrn tehdy, kdy se rozhaven disky spojky k~sob slepily. Ani jsem nemusel moc pebalovat batoh, tento jsouc pipraven na vlap okolo Bridger Bowl a vyrazil jsem po asfaltce nahoru. Zanalo pret a to se mi vbec nelbilo. Ono ern obloha byla u v~Bozemanu a u tam se mi to vbec nelbilo, ale tady to vypad jet he. Zase jsem se zamlel nad vhodou mti tranzita, nebo jak se tady k -- minivan. Jeden si tam takhle stl zaparkovanej u~cesty, do stechy mu bubnoval d a z~pehrvae bylo na dlku slyet Pink Floyd -- The Wall. Tuhle romantiku si dovedu dost dobe pedstavit obzvl je-li se v~tu chvli ke komu pitulit. J jsem si zcela neromanticky hodinku v~tom deti lapal do kempu, vyhnul jsem se oslovanm tboitm, kde by m to stlo \$~8 za noc a postavil si stan u~potoka pod stromy. Snad m nikdo nevyhod. Pobl tam probhal velik picknik pod heslem Taffelmayer family reunion, ili rodinn shromdn. Dovolil jsem se opct si sv posledn dva buty -- slva -- na jejich ohni, trochu jsme si popovdali a j jsem pak zalezl do stanu ke knce Lila. Ono kdy se ta voda lovku neleje pmo za krk, ale zastav se to kousek nad nm o~stechu stanu, a jednomu je teplo, ona je na tom trocha romantiky. Tahleta rodinn shromdn, zd se, probhaj po Sttech s~uritou tradic ke dni vyhlen nezvislosti (tvrt ervenec). Taffelmayer se selo 107 z~mnoha rznch stt Unie, na dal rodinn shromdn jsem narazil v~Bozemanu. Hodit si na krk na organizovn stovku lid se me zdt jako dost velk problm, do panelku je nenacpe, ale oni jsou Ameriani kempujc nrod, stany i obytn pvsy i domeky na kolekch m snad kad rodina a tak ono se to nakonec vdycky nkde ukempuje. \den Steda 6. ervence Pr. Cel den pr. Klasick srubov poas, kdy si lovk vezme knku do postele a te si cel den. J jsem si nevzal knku do postele, alebr do spacku, a trochu jsem se staral, e mi zatk do stanu. Ono bodej by nezatkalo, kdy jsem si ho postavil na msto, odkud u voda nem kam odtkat (takov jsem zlesk). No ale nen to tak hrozn a ze stanu a ze spacku jsem dnes vylezl jen tikrt. Poprv a podruh vyurat a potet veer, kdy u pestalo pret, kdy mi se stanem zalomcoval ddek vbr. e prej tady se tboit nesm, o~em m mla informovat i jm erstv umstn cedule na strom, nae j jsem se tvil jako zmokl slepice, e jsem to jako nevdl a e prelo a tak. A~tak mi ddek k, e tam mu zstat do ztra, kdy jsem to teda jako nevdl, jet mi poradil, kde je tady voda a dal mi mapu reservace, podle kter jsem si naplnoval svj ztej vlet. Ono je to tak, e a) na Zpad jsou lidi pteltj ne na Vchod, protoe to tu je vlastn jedna velk vesnice. Vchod se svmi velkmi msty + Kalifornie pece jen vychovala lidi k~opatrnosti a uzavenosti. b) Tipnul bych si, e ddek tam me mt za sezonu jednoho turistu, kterej mu nezaplat, a pro toho jednoho, kdy je to teda Czechoslovakia, me udlat vjimku. Co jsem zatm tboil v~kempech, vechno to byly samoobsluhy Michiganem ponaje a Montanou kone (zatm Montanou kone). Neplatil jsem nikde. Jeden prospekt jsem si vyzvedl v~Bozemanu a dnes jsem se do nj zaetl a bylo to o~indinskch rezervacch v~Montan a divn pocit jsem z~toho prospektu ml. Turistm se tam doporuovalo, aby, kdy se jdou podvat na njak tradin indinsk ceremonie a rituly, si vzali kempovac keslka i deky, protoe poet mst k~sezen je omezen. Prospekt to pedstavoval, jako e Monatana je hrd, e m na svm zem 6 indinskch rezervac, kde jsou indinsk tradice a rituly zachovny. Decimace potu indin v~minulosti byla prost pipisovna tomu, e pochytali v~minulosti blosk nemoci a nemli na to protiltky. J jsem z~toho prospektu ml pocit, e nabz pro turisty zbavu a la ZOO a e frze o~tom, jak indini a indintina v~Montan kvete a vzrst nen tak docela pravda. Sm nevm dost dobe, jak se mm vyrovnat s~tm, e v~19. stolet se ujalo heslo -- mrtv indin, dobr indin, e tohle byla prost politika vldy, e kdykoli se na indinsk rezervaci nalo njak nerostn bohatstv, rezervace se prost zruila, armda podala na indiny trestn vpravy a historici hovo o~genocid. e i dnes na zem rezervac prost nen prce a m-li nkter kmen na urit rezervaci tst, nalo se tam teprve nedvno uhl a tak se mon zahj tba a tak budou mon njak pracovn pleitosti. Tak ti nevm, Vaku. \den tvrtek 7. ervence Slunko mi posvtilo na stan, aby se vysuil, a vrcholky okolnch kopc jsou erstv zasnen, to aby jim pidalo na krse. Pobalil jsem a vyrazil nahoru, na kousek cesty jsem i chytil stopa. Nechal jsem batoh dole na parkoviti za smrkem a vybhl si nahoru k~Highlite jezeru a Highlite vrcholu 7 a pl mle. A~jak jsem el v a v, snhu pibvalo, a ho bylo dobrch 15 sel, vera napadlho, dnes tajcho a mokrho. Netrvalo dlouho a ml jsem boty promoen. K~mmu tst vak la pede mnou nahoru trojice kluk a ti mi cestu trochu polpli. Zcela vrn jsem koproval jejich trasu a to i tehdy, kdy seli ze stezky, protoe proli-li oni, projdu taky. Pkn to bylo tam nahoe, i se mi ukzaly vrcholky do dlky, taky pod snhem, i na mn svtilo slunko, a tak. Od hornho parkovit dol ke kolobce jsem opt chytil stopa, chlapka, co ten den dlal pes hory pechod a taky ml dost snhu. PS: etl Zen \& the art of motorcycle maintenance. U~motorky bylo dobe, protoe jsem tam ml jdlo, uvail jsem si pagety a jednoho rybe jsem podal, a mi chyt rybku, kdy u tam jde chytat. A~on mi ji doopravdy chytil, tak jsem ml i zkusek, protoe ta rybka byla malik, jen malinko nad mru. Ale dobr byla, na cibulce, na pnvi. Ono je tu toti pomrn dost zvykem, e kdy ryb rybku chyt, tak ji zase pust, i kdy to nen mluvc rybka, co by slibovala splnit ti pn. To je zvyk, kter mi nejde moc na rozum. Podle mho vychovn chycen ryba pat na pek (s~vjimkou tch mluvcch), podle jejich filosofie chy a pus je tch rybek pak v~ece vce a pt si jich mou vce chytit a pustit. \den Ptek 8. ervence Tohle nebyl nejlep den tchhle przdnin, no ale nakonec se to vyasilo. Kolobka se skuten moc nehbe, ve mst jsem svou pomalou jzdou zpsoboval dopravn zcpu, nicmn jsem se til, e si vyzvednu nov disky spojky, vymnm to a kolobku zase radostn a vesele rozebhnu. V~servise se ale ukzalo, e oni objednali jenom vnj disky t spojky a j potebuju oboj -- vnj i vnitn. Kdybych se tam v~ter desetkrt neujioval, e dnes dostanu vechno, co potebuju, kdybych se na to tolik netil, mon bych nebyl tak moc zklaman a nasrn. Takhle mi nezbvalo ne doobjednat dal dly, trochu si zahartusit v~servise a pokat do ter. Prodava v~servise mi to objedn jako nalhav na jejich nklady, take to budu mt u v~ter, jinak bych si musel pokat do ptho ptku. Koupil jsem si noviny a v~cukrrn nad zmrzlinou \& novinami jsem se trochu uklidnil a smil se situac. Ale trvalo mi to chvli. Bloumal jsem chvli mezi knkama v~knihkupectv, tam je vdycky speciln uklidujc atmosfra, s~knkama lidi nespchaj, nen to uchvtan nkup jako v~samoobsluze s~potravinami. Vybral jsem si nakonec jednu knku o~J. F. Kennedym, zatelefonoval jsem Lence, e si trochu postuju na neservis v~servise, jene ona toho mla na stovn vc, a tak jsme se vlastn ani moc neposlouchali. J nebyl v~nlad poslouchat ciz nky stejn jako ona, tak jsem dostal k~telefonu alespo Lenku Tohal -- zrovna na nvtv, a vyzpovdal j svj americk ivot ve zkratce. Rozebral jsem spojku a zase ji sloil se starejma soustkama v~domn, e by to mohlo pomoct (nepomohlo) a utboil se za mstem v~parku u~rybnku, pesn tam, co je zkaz tboen. Pod veerem jsem upil trochu vna a poetl si knku a tentokrt pod irkem ovnn pece jen spokojen usnul. \den Sobota 9. ervence Na to, e je sobota a przdniny, m kluk na kole jen tak se projdjc okolo v~6.30 pece jenom pekvapil. Asi nemohl dospat, zatmco j bych byl mohl dospat, ale se vemi tmi pijdjcmi auty a rybi jsem prost u neusnul. Mm tedy tchto przdnin rekord -- vstval jsem v~6.45. Rno mi slunko ndhern nasvtilo panorama okolnch hor a j srovnval svtlo za dne, za veera a za rna a vdycky to mlo jinou krsu. Na dneek jsem si naplnoval jet trochu bloumat po Bozemanu po obchodech a tak a odpoledne se pemstit do Highlite cannonu reservace a tam v~pohod a pinko strvit zbytek asu do ter. Rno jsem jet chvli psal a dopil lhev ervenho ze verejka, anto by se to tady mohlo zkazit a anto se mi s~chut vna na jazyku pe lpe. Prolezl jsem obchodn stedisko se jmnem Hlavn Mall a to bylo svou skladbou hodn podobn Tippecanoe Mall v~Lafayette -- tedy hadry a zase hadry, a dval jsem se, co bych si tak koupil za kalhoty, a pesto, e jsem se dval dkladn, jsem nic takovho, co by m vzalo u~srdce, nenael. Stejn tak mezi kravatama. Asi budu muset pijmout americk standard kalhot, protoe nov do novho kolnho roku nutn potebuju. Nakopnul jsem kolobku a ona se vbec nehbe radostn. Je to stle hor a hor a mj optimismus, e bych se s~n dostal a do Highlite Cannon pomalu vyprchv. Za mstem se utvoil velik ern boukov mrak a j se asi 4 mle za mstem otoil zptky, protoe na thle spojce bych nahoru nedojel. A~zvedl se vtr jak nepamatuju a mermomoc m chtl sfouknout z~cesty a j se nemohl spolehnout na to, e kdy ten stroj postavm proti vtru, tak e mi ten vtr stvajc slu kolobky prost nepetla a j zanu couvat. Byly toho zptky jenom tyi mle, ale bylo to jedno z~nejblbjch zen, jak jsem kdy dlal. Samozejm jsem si naplnoval zkratku a samozejm jsem zbloudil a objka m vedla pes ty nejvt kopce, co tady v~jinak placatm a irokm dol Bozemanu jsou. A~musel jsem sesednout a kolobku do toho kopce normln vytlait. Dojeli jsme nakonec do parku, co jsem spal v~Bozemanu prve a schovali se pod stechu mstnho pavilonu a byl jsem moc moc rd, e jsem se tam dostal dve ne zane lejt jako z~konve. Co teda lejt jako z~konve nezaalo, protoe ta velik bouka i se svmi blesky se Bozemanu prost vyhla. No ale i tak jsem pod stechou a dnes u se nemnm nikam hbat. Pili si tam se mnou popovdat dva mstn kluci na kolech, tak zhruba 15 a 12 let, kouili v~ruce ubalen cigarety z~dobrho tabku Drum a jejich hlavnm tmatem byla marihuana. Jak je to v~echch, jak je to tady a tak. Pak se vypaili a po chvilince pinesli ukzat, jak ta marihuana vypad i s~marihuanovou dmkou a jestli prej si chci luknout. To jsem nechtl, ale nauil jsem se od nich ubalit si cigaretu -- a nen to tak pln jednoduch, chce to jistou zrunost. Nakonec z~nich vypadlo, kolik e stoj flaka tvrdho a jestli prej, kdy mi donesou \$~5, bych jim njakou nekoupil. Moje dilema, jestli bych ml nebo neml, za mne natst vyeil obchod sm, nebo ml u zaveno. Dospvm vak k~nzoru, e pt za sebe nenechm rozhodovat obchod, alebr takovou slubu prost odmtnu. Ono tvrt litru tvrdho me s~15tiletm klukem dost dobe zacviit. \den Nedle 10. ervence Tak peci jenom prelo v~noci, ale do stanu mi nezateklo a kolobka byla pod stechou, tak to je dobe. Rno jsem se vypravoval ponkud dle, protoe kolobku nechm v~Bozemanu a sm pjdu na stopa, ale i tak m pekvapilo nedln rann mrtvo vude okolo. ivot jakoby se okolo probouzel a okolo dest hodiny. Na dva stopy jsem se dostal pesn tam, kam jsem chtl, a od idie Marka jsem se navc dozvdl, e snad n prezident Havel byl minul tden v~Americe a e postupuje Itlie a Brazlie. Pkn jsem se zaetl do sv knky o~americkch indinech, kterou jsem si koupil vera a odpoledne jsem si udlal i malou prochzku k~vodopdu Grotto -- cestikou schdnou i pro vozke. Pkn rodinn prochzka, ve vodopdu se abrali dva velic psi a mal holika a ti psi byli pesn t velikosti, co si je pla maminka, co se mi pipomnlo. Vbec se takhle po okol batolilo hodn rodin se svmi dtmi a psy a tahle pohoda m pivd na mylenku, e i j sm potebuju trochu odpoinku, e przdniny to nen jen jezdit cel dny na kolobce a podvat vkony pi chozen do hory s~tkm batohem a tak. e ono zastavit se takhle nkde na tden a jen tak trochu si lenoit, trochu si pemlet a trochu si st knku taky nen k~zahozen, respektive taky je to teba, pokud m lovk u pes msc vechno v~pohybu. A~tady, v~Highlite Cannon se mi dost lb, take ono to zdren v~Bozemanu m vlastn svoje kladn strnky. Veer jsem si udlal ohnek a po celou dobu jsem bojoval s~jednm hodn hrubm polenem, abych ho splil. On to byl vlastn palek na sekn deva, kterej nkdo chtl split u pede mnou -- nespn, proe jsem j pijal tuto vzvu a po nemalm sil se zd, e ten palek skuten poplm. Ml jsem si s~m hrt veer. \den Pondl 11. ervence Jak jsem do sebe vera veer naldoval svj prvn-tady-v-Americe puding, tak jsem z~toho dostal bolen bka. Jednak e to bylo pern sladk a jednak e to bylo pro est osob. Natst jsem se z~toho do rna vyspal, i kdy v~noci jsem musel tikrt na zchod. Ten palek, jak jsem ho poplil vera, tak se mi patrn povedlo vyplit nco jako devn uhl, asi mu bylo na ohni dost horko a zaal si hoet zevnit. Malej kousek tam z~toho palku zbyl a zevnit se z~nho kouilo a do 5 hodin do odpoledne. Podotkm, e jsem ho v~tom nijak nepodporoval, kouil si sm a veer jsem na jeho horkch zbytcch jet za pomoci suchho mechu rozdlal ohe nov. Na takovho palka -- vytrvalce jsem narazil poprv v~ivot, a to si myslm, e u jsem pr ohnk poplil. Pkn se tam d flkat, u~vody, s~knkou, v~bystin jsem se i vykoupal a voda kupodivu nebyla tak studen, jak jsem ekal. Zanm mt o~Indinech a jejich psoben na Americkm kontinent trochu jasnji a to je dobe. Navail jsem si ri a osmail k~tomu salmy, jenome ta vsledn kombinace byla natolik hnusn a bylo toho tolik, e jsem musel pes plku vyhodit. Nevm, kde byl zakopanej pes, ale nkde urit, doufm, e rybkm v~potoce z~toho nebude patn. Tohle je prvn jdlo, kter jsem po dlouh, dlouh dob nedojedl a vyhodil a ctm se zahanben. I~jsem si vyel na malou prochzku ke Twin vodopdu, jene stezka se mi ztratila pod nohama a divoinou jsem daleko nedoel. Patrn k~tomu Twin vodopdu nechod a tak moc lid. Veer jsem poplil veker devo, co bylo okolo, podle Klazarovskho hesla -- vechno bych jim to tu poplil. Les je tady jakoby bezprizorn. Instituce hajnho Vvry neexistuje a majitel lesa -- USA -- se a tak moc nestar. A~tak v~tom lese nejsou stromy star ne ptadvacet let a vyjma vyznutch cestiek je les tko prostupn -- pro neuviteln mnostv spadlho a trouchnivjcho deva. Cyklus, kdy strom konen trochu vyroste, je napaden houbou, seschne, spadne a ztrouchniv, je tu naprosto universln. Les odsouzen k~ivoen, protoe se o~nj nikdo nestar ve smyslu vyitn atd., protoe nen kdo a nen pro. Ta houba vis z~vtv jako roztrhan hadry a vypad to dost depresivn. Poplil jsem toho trouchnivho okolo, co jsem jen nael, ale i to bylo m ne kapka v~moi. \den ter 12. ervence A~zase se mi podailo se z~t verej blb veee vyspat, a to je dobe. Zahjil jsem stup zpt do Bozemanu a kal jsem si -- mohli by u konen mt vechny ty disky spojky, co potebuju, ale nevil jsem jim na 100~\%. Jet jsem si udlal malou zachzku k~vodopdu Palisade, kter jsem nael bez problm, protoe k~nmu vede asfaltov chodnek, protoe to je pstupn i pro vozke. Vodopd je skuten vyyysok, fot se to nadvakrt -- horn plka a doln plka. Jet jsem si vylezl po skle na hranu vodopdu, ujistil se, e bych si nechtl zkusit zapadat, jako pad ta voda, sebhl zase zptky na cestu, zastopoval prvn auto, co jelo dol do Bozemanu -- a byl to bval agent FBI, nechal se odvzt ped hospodu mstnho pivovaru a dal si ti toen a obd. Venku je vedro a to pivo -- ernej pes -- bylo neuviteln dobr. V~hospod mli dopravn znaku -- Pozor, pechod pro ern psy -- co anglicky vyzn trochu lpe dvojsmysln ne esky. V~servise jet disky spojky nemli a snad je budou mt ztra, navc mi objednali jedno tsnn blb, no ale vzal jsem to u dost flegmaticky. U m to nepekvapilo tak moc a nebyl jsem nasrn jako v~ptek. Znamen to, e se pjdu uklidit a pespat do parku tam, co je zkaz tboen a pokm do ztra. Ve svm entuziasmu pro ernho psa jsem si koupil est lahvovch na veer, jene ony ty lahvov nebyly ani z~plky tak dobr, jako ty toen. Ony se ty lahve va v~jinm minipivovaru ne to toen a to me bt dost dobe na vin. Zpad slunce mi pipomnl Allana Ginsberga a jeho obraz lokomotivy, bh v, pro, a pemlel jsem, jak asi vyzn tyhle bsniky v~anglickm originle a jestli bych to byl schopen vstebat stejn dobe, jako Kovkv pednes na Port i v~Teli, svho asu. \den Steda 13. ervence Ani tentokrte mne nikdo nenaapal, nechytil pod krkem a nenutil platit pokutu. Mm pocit, e to je i tm, e mj zpsob cestovn se stanem a mimo kempingy nen tak pln bn a pochopiteln by i pro mlad Ameriany. Motorki se tahaj po motelech -- pokud jedou bez zavazadel, respektive po kempingech, jedou-li s~bag. Poplatek za kemping od 4 do 10~dolar zas a tak moc nebol a s kemping je vskutku hust, je-li teba, vdycky se njak najde. Z~toho plyne i to, e poruovatel zkaz kempovn nen a tak mnoho a nevyplat se tedy to a tak striktn kontrolovat. Co je jen hypotza, zatm ji vak nic moc nevyvrac. Posbral jsem svch pt vestek, dovezl kolobku k~benzince a ve dv hodiny odpldne si konen vyzvedl v~servise disky spojky. Prodava v~kovbojskm klobouku si nejdve popletl krabici s~mou zsilkou, pak si popletl druh motorovho oleje, kter jsem dal, jak se ukzalo dnes pozdji popletl i typ kabelu k~tachomru a svho asu mi blb objednal spojku. Takovou pracovn slu mt v~krm, to je na zastelen. Ona tahle kovbojsk mentalita je toho typu -- hrrc -- bum, a kdy se ustel, tak se hrrcne do neho vedle. Otzka je, nakolik se s~tmhle d dlat business. Dal jsem si salt a posledn lahvov, rozhodil jsem spojku, sloil jsem spojku a piel na to, e mi nepasuje nov koupen kabel k~tachomru (viz dve). A~piel jsem na to 20~minut pot, co pro dneek zaveli krm. To byla rna do nosu v~dob time-outu, v~dob, kdy jsem to vskutku neekal, a trochu m to knokautovalo. Ale kolobka si poposkoila radostn a mn se podailo zlomen lanko v~kblu nadvzat, tak jsem zase po dlouh dob pobalil a namil si to z~Bozemanu pry smrem k~Big Sky lyaskmu stedisku. Cestou jsem pemlel: a) jak bych se tm rkm v~servise nejlpe pomstil a b) e u konen vm, co mi to minul tden chyblo k~pln spokojenosti -- spokojen si blafajc kolobka pod moj rukou. Je to moc moc dobe, e zase ve funguje, jak m, a tu spojku -- tu jsem ml vymnit u ped odjezdem na przdniny. Ta star byla u dost star i tak a ve tyce ve vych otkch prokluzovala u v~dob koup. Utboil jsem se pod lyaskm kopcem pod irkem, protoe ist obloha a bezvtrno slibovaly, e nebude pret, a pod irkem se pi span jednomu lpe dch. \den tvrtek 14. ervence Nasypal jsem si vcarsk zrn na sndani -- vlokov sms a la vcar -- mm toho pes dv a pl kila, tak s~tm musm pohnout, a sjel jsem zptky do Bozemanu pochvlit prodavae v~servise, jak e mn to dali dobe patn kabel. Tu u i vedouc servisu pronesl, e cokoli jsem objednal, jsem dostal patn, co je njak divn, natst ml na sklad sprvn kabel, tak mi to vymnil. Den zaal dobe. Dovolal jsem se na katedru profesoru Studdenovi, abych se informoval, kdy e to vlastn zan kola, a kdy e se to mm vlastn objevit zptky v~Lafayette kvliv svmu uitelskmu vazku, co jsem se dozvdl, co mi taky udlalo radost. Prohnal jsem kolobku po dlnici 100~mil a lapala dobe, a to mi taky udlalo radost. V~msteku Columbar, Montana, jsem se dovolal dom, nai se vrtili spokojen z~Mallorky, e jsem v~Americe, ml bych ci bezpen a spokojen, protoe na bezpenost se tu dr. Dtem se pej bezpen przdniny, vrt-li se nkdo z~vletu, pak je dobe, je-li to bezpen, ite bezpen, chodci -- chote opatrn a bezpen atd. Jene j to pu esky, tak to napu po svojemu -- spokojen. Plavky mokr od moe si dosuili na balkon. Prothl jsem se pes sedlo Medvdho zubu ve vce 11 tisc stop a kal jsem si tam nahoe, e se snad ani autm neslu, aby mly cestu a tak vysoko, e jsou narove s~okolnmi kopci. e by se tam ml jeden krbat chvli pky, jene to by to nesmlo bt v~Americe. No a nakonec jsem se konen -- konec konc pro ne -- dostal do Yellow Stone Park. Vrtn zinkasovali \$~4, za auto by to bylo \$~10, v~autobuse by kad zaplatil \$~4. Me z~toho bt na konci sezony pkn sumika. No ale e u bylo k~veeru, zanal jsem pemlet, kde e se schovm na pespn. A~doetl jsem se v~prvodci, e by i jen parkovn vozidel na odpovadlech pes noc se nesm. No to nebylo dobr, no ale nael jsem si jednu odpovku s~piknikovmi stoly kousek od hlavn cesty a tam jsem se rozhodl zstat. Tam to nebylo tak pmo na och, tam by m mohli nechat na pokoji. Udlal jsem si veei -- moc dobrou veei -- prodn vepov zek s~bramborem, zek ml syrovej 40~deka a povedlo se mi ho nasmait naprosto perfektn. Postavil jsem stan a odkrel se okoupat do eky u za tmy, msek si na mne svtil a j ml takov blb tuen, jakoby se na mne nkdo dval. A~jak jsem tak zhruba uprosted koupn a vlas myt, tak si pijel hlda parku a pkn si hledkem posvtil na tu moji holku a mj stan. Po chvli si i zablikal erven a mode, co jsou barviky, kter policajti milujou a znamen to na cest, e m zastavit. Po dal chvli hlda odjel a mne nechal v~pkn blb situaci. Kadopdn se musm nkam pohnout, hlda se zaruen vrt si se mnou popovdat. Odjet a hledat si na noc jin toit je za tmy pkn blb. To jsem se rozhodl schovat se hloubji do lesa. Zrovna kdy jsem si tam odnel stan, pijel si hlda i se svm hledkem znova, tak jsem ten stan v~tom lese jen tak pohodil, v~leku jsem do nj hodil baterku a vyel hldai naproti. U vdli i m jmno a povoln -- podle sla motorky, co je vcelku obdivuhodn, tak jsem jim ekl, e jsem zrovna na odchodu a e u mm ve nabaleno na kolobce. Na sugestivn otzku -- A~nem nikde nic okolo? jsem odpovdl, e nemm, a vzpt jsem toho litoval. Te budu muset odjet na kolobce pry, na to si hlda pok, a pitom nechm v~lese batoh a stan. Co jsem taky udlal, na hranici parku se otoil a motorku jsem u nenastartoval. Prost se chovala jako naprosto bez elektiny. To je nejblbj situace, jak me nastat. Beze svtla, abych se mohl podvat by i jen na pojistky, bez spacku a beze stanu, abych tam mohl pespat do rna. Na brn parku mli rozsvcenou lampu, tak jsem tam s~kolobkou sten sjel, sten ji tam dotlail, a odkrel zpt k~odpovce pro stan a pro batoh. Byla krsn tepl letn noc, vynikajc poas za ely romantiky a prochzen se, co vak ke mn pronikalo jen velmi mlo. Nebylo mi pli jasn, jak bez baterky v~lese najdu stan a zda ve stanu najdu baterku, ale ob se mi natst podailo. Pobalil jsem batoh a vrtil se zptky k~motorece o~moc spokojenj, e mm zase vechny vci pohromad. Na brn se svtilo o~poznn vce a taky tam stlo hldaovo auto, z~eho jsem usoudil, e se jet spt nepjde. Hlda se vskutku vynoil zanedlouho a s~vyslakou u~pusy: \uv{Jsem v~kontaktu s~onm individuem,} to kdy jsem se ho zaal vyptvat, co a jak. Dal mi 15 minut na opraven motorky, jinak e mn odveze do motelu i do kempingu. OK, zkontroloval jsem pojistky a nechal se odvzt do kempingu. Motorka byla mrtv a j neml nejmen pedstavu, v~em to me bt. Ped tm, ne m odvezl, si mne proacoval, jestli nemm v~kapse schovan kulomet, a pro jistotu si poahal i po hlav, protoe kdo v, mon mm ten kulomet schovan za vlasama. Ped odjezdem zahlsil do vyslaky -- Transport zahjen -- a odvezl m 6 mil daleko. Nechoval se ke mn nevraiv i arogantn, jenom naprosto nedviv a skrze svou vyslaku nesamostatn. \uv{Mj nadzen mi ekl~...} byla nejastj vta. Musm asi vypadat jako podnej pobuda, kdy i pes veker m vstcn chovn byl takhle nedviv a pojioval si kad svj krok. Anebo to byl blbec. Podotkm, e jsem byl hladce oholen, erstv vykoupn i s~umytmi vlasy. Zalehl jsem ve dv hodiny v~noci pod irkem a jen jsem doufal, e nebude pret. Na tboiti na stole byla zmrzl jinovatka. \den Ptek 15. ervence Placen za kemping jsem jako obvykle peskoil, za to, e jsem se tam vyspal pod irkem s~batohem pod hlavou jim pece nebudu platit. Vrtil jsem se pky zptky na brnu -- e by m tam njak turista kousek svezl autem, to nikoho ani nenapadlo. Elektrick schema motorky je v~manule pkn, barevn, barvy ve schematu odpovdaj barvm drt, tak se v~tom lovk me dobe orientovat. Kudy a kam ten drt vede, je teda docela jasn, jene pak to kon v~zhadn krabice se jmnem -- bezpenostn rel i jednotka nhradnho osvcen. A~do toho vede est drt ze vech monch kout schematu a co to dl, nemm prost tuen. Chvli jsem se v~tom rpal, abych teba to bezpenostn rel by i jenom nael, a stdav to svtilo a nesvtilo. A~kdy to svtilo, tak to elektrickej startr zmrtvil a cvaklo si bezpenostn rel. Kde je ta chyba, jsem nenael, zanal jsem z~toho mt mizernou nladu. V~jednom z~lepch okamik jsem to nastartoval, smontoval ve zptky a z~t proklet brny odjel. Pocit, e ta kolobka me kdykoli chcpnout a e u ji nenahodm, je hodn mizernej pocit a pi jzd jsem si pipadal jako na poslednm rande s~Lenkou, tedy s~tou prvn Lenkou. Co m peci jen trochu pekvapilo, protoe kolobka je jenom kolobka, bba to nen, no ale uklidnit m to neuklidnilo. Take co mm dlat -- kdy ji zastavm na nabrn benznu, u ji nemusm nastartovat. Nejbli servis je odsud 150~mil zptky na sever, na jih, kam chci jet nen nic 300~mil. V~thle situaci jsou oba smry rovnocenn a rozhodl jsem se dret se pvodnho plnu. Vychutnvn krs Yellowstonskho n. p. s~tmhle na mozku (a na srdci) bylo ponkud poloviat, navc s~minulononm pedstavenm se mstnch hlda, no ale po ase jsem se z~toho otepal, proda je univerzln a za lidsk chyby a trable neme. Dojel jsem k~horkmu prameni v~Mammoth, nabral benzn a nastartoval, zaparkoval u~vyhldky a pot opt nastartoval. Co bylo dobe, by to neznamen, e zhada je pry. Hork prameny v~Mammoth jsou hodn hork a hodn minerln, a ty minerly se sr hned na povrchu, tvo mal pehrdky a voda si tak pak lebed v~jezrku, v~miniaturn kaskd jezrek a tristi si lebed, jak je to hezk. J jsem tentokrt na noc odjel z~parku pry zpadn brnou a nael si naprosto perfektn msto na tboen, nahoe nad ztoinou eky s~vhledem na letit a pes velik dol a pes eku na hory, kter pi zpadu slunce mly stejn profil, jako leat bba na krabice od kondomu. K~veeru se pihnala velik bouka a to zpadu slunce dodalo jet spekulativnj zabarven. Nakonec je na svt dobe, tohle je dobr msto na ppadnou velkou opravu motorky. \den Sobota 16. ervence Nenaskoila. Rno opt pro zmnu nenaskoila. Obahal jsem jaksi drty a zd se mi, e drty k~rezervn jednotce osvtlen by to mohly bt, protoe po pohnut s~nimi mi kolobka oila. Co ta krabika dl, nevm, ale a narazm na njak servis, mohli by mi ji pemit i ppadn vymnit. Kdy jeden v, v~em ta zvada asi vz, tak je jednomu o~trochu veseleji. Rozhodl jsem se vrtit se zpt k~severovchodn brn, kde jsem pedevrem v~noci v~lese patrn potratil jednu z~ty svho stanu, a vzhledem k~tomu, e se jedn de facto o~okruh, tak pojedu i novou cestou, take to bude opt zajmav. Tyku jsem si nael, ekala tam na mne pesn tam, kde jsem to ekal. Take ztrty na stanu mm stle stejn -- jedna tyka v~Domnici na Slovensku a jeden kolk v~Zillertalskch Alpch. Tikrt jsem ji ten den nastartoval tak, e jsem shodil sedlo a poahal drty k~rezervn jednotce osvtlen, zanm v~tom mt praxi, potvrt si to nechtlo dt ct jen tak. A~nkde blzko se tam z~toho i oudilo, tak jsem to trpil trochu vce a vono se oudilo z~mnus plu baterky, kde byl uvolnnej roub kontaktu. A~vono stailo dothnout ten roub a kolobka opt startuje spolehliv. J ml takovou radost, e bych objal i vrbu, jak k otec Naeradec v~Polkov knize Mui v~ofsajdu. No to byla velik radost, velik leva, j od radosti val z~plna hrdla, ale tak, aby m nevyvedli za nepstojn chovn, tedy pod pilbou a za naplno otevenho motoru. Konen bych se mohl i trochu zmnit o~Yellowston, kdy u tady lovk jednou je. (Konen si ho mu taky trochu vychutnat.) Tenhle park je pevn nhorn ploina prmrn 7 tisc stop vysoko. Na relativn malm zem se proda vydovdla a nashromdila dost dost pknch prodnch tvar. Hork prameny a gejzry -- nespoet, hlubok Yellowstonsk kaon se dvma mohutnmi vodopdy, spodn o~vce pes 300~stop, velik jezero (s~horama v~pozad, to je vdycky pkn), nespoet dalch vodopd, potk a ek, dost hodn dost krotkch zvat -- bizon, jelen, sob, horskch koz atd. J jsem dneska navtvil Yellowstonsk kaon, slunce u zapadalo a do kaonu to moc nenasvt, ale i tak to bylo velmi impresivn. Okolo kaonu a vodopd vede asfaltka a od parkovit k~vyhldkovm bodm lovk sleze dol -- tu jen pr schod, tu teba i pl mle. Srandovn a smutn zrove bylo pozorovat turisty, jak maj problmy tch pr schod vyjt, pl mle zvaujou, jestli tam pudou a vyhldkov bod se 400~schody dol byl jenom pro zdatn turisty. Degenerace civilizace, co tak na to lovk me vc ct. Jsou lidi, co v~70 lezou po velehorch (a stujou si -- kdy m bylo 55, to jsem byl jina junk -- viz kniha 50~summit USA) a jsou lidi, co za cel den nezvednou zadek, aby udlali pr krok. Vrtil jsem se zptky na verej tboit a s~lahv vna oslavoval znovu navrcen zdrav kolobky. \den Nedle 17. ervence Rno mi bylo trochu blb, bh v z~eho, ale ono se to njak rozchod. Dneska tedy jedu do oblasti parku s~gejzry a horkmi prameny a jsem na to dost zvdav, anto jsem nco podobnho nikdy nevidl. Udlal jsem si malou vychzku po nhorn ploin (cca 6 mil -- musel jsem se zaregistrovat, anto to hldac sluba parku vyaduje) a definitivn jsem doel k~nzoru, e Yellowstone je americk park, hodn motorizovan, mlo chodc, a e v~thle krajin se mi a tak moc chodit nechce. V~jnu 1988 tady byly velik lesn pory a zasaena byla a plka parku. Pokud ve Smokie Mountain byl les mrtv, protoe hnijc -- zasaen parazitujc houbou, tady je les mrtv, protoe splen. Bh v, co je hor, kadopdn mj selsk rozum mi k, e v~obou ppadech by mli hldai park mn honit lidi, vzt pily a ten les vytit -- dokud je devo co k~emu, a zasadit les nov. Takhle to tam nechat popadat a pohnt, to e nen dobr. Jene mj selsk rozum nen rozum americk. Takhle jsem se dnes tm mrtvm lesem prochzel k~vodopdu Fairy a ke gejzru Imperial a pipadal jsem si h ne v~zemi Plnonho krlovstv. J vm, e tam nakonec vyroste les nov, ale s~lidskou ochraujc rukou by to mohlo bt o~20~let dve. Penz na to mus mt jako lupek, co jenom vyberou na vstupnm a na rybskch licencch. Tyhle horsk prameny, gejzry a bublajc blto, ono je to zajmav, ale lovka napad, jestli je to i pkn. OK, gejzry, gejzry jsou pkn, odnkud zespoda stk fontna, jakoby tam byl motor, ale lovk v, e tam motor nen, a tak kouk jako blzen. Hork pramen s~sebou vynese na svtlo bo prapodivn barvy ze vnitra zem jako je kaln hnd, agresivn erven, a voda je blzko bodu varu, take se s~tm d zalt kva i aj. Ty nepozemsk barvy okolo, ve srovnn s~modrou oblohou i zelenou trvou, a nepozemsk teplota vody lovku pipomnaj, co e je to asi za peklo tam dole, po em my to spokojen (a bezpen) chodme. Bublajc hork blto, to je nco jako ved na zemskm povrchu. Smrd to tam siiitanem i m jako deset ert a vypad to okliv. Lidi si to fot a kaj -- aha, tohle je bublajc blto. Jeden ten gejzr -- Old Faith ful -- se mi moc lbil. Stk hodn vysoko -- a 100~stop, stk relativn asto a relativn nepravideln -- co 45 a 90~minut po dobu 2--5 minut. Ideln, ekl bych ideln msto postavit si hospodu s~vyhldkovou terasou a nacpat do ekajcho turisty patin poet piv za patin vysokou cenu. A~taky e tam ta hospoda je a taky e tam funguje na thle bzi. J jsem natankoval pllitr coly za \$~2, a to jet bylo jenom v~bufetu bez vyhldkov terasy. Tam kdyby ten gejzr ml pestat fungovat, tak pod nj ten motor snad zabuduju. Pota by mohl dit nepravidelnost vbuch v~danm asovm rozmez. Popothnul jsem to definitivn pry z~Yellowstonskho nrodnho parku se smenmi pocity -- pkn, ale ne pro mne, u jsem vidl hez, a navtvil star znm Jackson i s~lyaskm stediskem, po snhu ani pamtky, zato lidu stle plno, Yellowstone dl v~lt dobr business. Utboil jsem se u~Soln eky a veer si spotal, e jsem za sv ron psoben v~USA u projel 24 stt Unie. Ztra pibudou dal dva -- Idaho a Utah. \den Pondl 18. ervence Jet posledn poznmka k~Yellowstonu: V~tomhle parku je hodn hodn krotkch zvat, zan to bizonem s~drkou pernamentn zamraenou a kon krlovsky se vzhlejcm sobem. Obas se tyhle zvtka projdou kolem cesty i pmo po cest a ob zpsob dopravn zcpu. {\it Kad} si mus zastavit a {\it kad} si to mus vyfotit bez ohledu na svteln podmnky, pozad i vzdlenost (m ble, tm lpe, ale j bych se s~tunovm bizonem nechtl honit), a zvtka jsou nco jako davov mnie. A do roku 80 mli v~parku i u~cesty se prochzejc medvdy, ebrajc o~jdlo a okolo 50~zrann ron tmto zpsobench, pak tyhle somrujc medvdy postleli a zaali propagovat nekrmen zvat pod trestem smrti -- pro krmen zve, take se medvdi od cest sthli. Stejn je ale kolem cest dost dalch zvat a mi to pipad divn vidt srnu i horskou kozu jen tak se prochzejc mezi auty, podle mho by mly bt ty zvata pirozen plach, co vak Amerianovi nepijde a jeho reakce je -- j, podvej, ono se to na mn dv, ono se to na mn usmlo atp. Vyjel jsem a dost pozd po poledni, anto jsem dodlval resty, a ml jsem to spotan po dlnici 89 a do Salt Lake City. Jene lovk mn a kolobka mn. Je vedro -- teploty pes 100~\O F (okolo 40~\O C), ale cesta je moc pkn. Jzda lovka trochu zchlad (ne tak kolobku), cesta vede vyprahlmi kopci a kaony, stejn jako pknm lesem i okolo Medvdho jezera, kter pod relifem hor dlalo neuviteln blankytn modrou stuku. Jene mi v~tom vedru zaal vynechvat jeden vlec. Chovalo se to stejn jako pi m cest do Smokie Mountains a tam pomohlo jet chvli pomaleji s~teori, e ono se to zchlad. Tady se to chvli chovalo taky tak, e by \uv{zchlazen} mohlo pomoct, jene pozdji veer se to zaalo chovat dosti nhodn. Tedy -- kter vlec pracuje, pokud vbec, a mi nezbylo, e to doopravdy zat opravovat. Celkem rychle jsem piel na to, e zvada je v~podstat prost -- z~ndre do karburtor netee benzn. Smla byla v~tom, e jsem zrovna naepoval plnou ndr -- 3 gallony, co jsem musel vechno vylt, abych se dostal k~ventilu uzvru. Benzn jsem ml vude, i v~puse, kdy jsem si pothnul z~hadiky. Ten ventil byl zasran tmelem, kter m pvodn slouit jako okolit tsnn. Nechpal jsem pli, jak jsem na to vbec mohl jet. Vyistil jsem to a poskldal zptky zrovinka tak, e padla tma tmouc a i nyn vynechv obas jeden vlec. Se tstm jsem dojel do nejbliho kempu, trochu se projel po polnch cestch, ne jsem se zorientoval a v~pli dvanct zalehl vedle kolobky spt. \den ter 19. ervence OK, take nemm moc benznu a mm patrn zasran karburtory. Karburtor je vc, kter se mi doopravdy nechtla rozdlvat, ale nakonec jsem se do toho pustil. Ve sv podstat to nebylo a tak moc sloit, ekal jsem o~moc sloitj a jemnj mechaniku. Musel jsem ale projt celou cestu od ventilu ndre vyitnho vera a po cylindr vlc, a e je po cest nemlo zkout a zatek. Vythl jsem z~tch karburtor tolik svinstva (tmelu), e se mi tomu nechtlo vit, a emu jsem u vbec nerozuml, jak e se to dostalo a tak daleko skrzev vechny ty stka a trysky. Samozejm mi to vechno zabralo trochu asu a tak s~opravovnm jsem skonil v~jednu a na cestu vyrazil ve tyi. Kolobka lape. Salt Lake City je hlavn msto Utahu a hlavn sdlo kesansk nboensk sekty Mormon, kte ho zaloili r. 1830 jsouc vyhnni ze Illinois. Mormoni v v~pchod Krista a navc v~takzvanou Knihu Mormon, co maj bt biblick pbhy pro zpadn polokouli. Zdrazuj hodnoty rodiny, co je sympatick, na druhou stranu se to tam hem dosti jinmi striktnmi pravidly, co by jeden mohl povaovat a za omezujc. Nen sporu o~tom, e to jsou hluboce vc lidi a e stav pkn kostely. Hlavn nmst v~Salt Lake City -- Temple Square -- m kostel z~roku 1857 a mn se ten kostel doopravdy lbil. Novogotick ve slohu, naprosto bez vzdoby, pouze s~varhanami vpedu. Poprv jsem v~Americe ml v~kostele dobr pocit, pjemn, stavba dchala jistm spiritem. Po Temple Square a po historickch budovch jsou bezplatn prohldky s~prvodci, take jsem si vybral jednu doopravdy hezkou prvodkyni, aby se ml lovk taky cestou na co dvat. Kdy se mn zeptala, zda jsem se dnes nco novho nauil, tak jsem ji uspokojil odpovd, e ano a myslel jsem na svj karburtor. Bylo to dost zajmav i pro to, e ve dchalo novotou -- mnno nvtvnick centrum a okol, me si pohrt s~potadlem, kter ti odpov Mormonsky na otzky o~smyslu ivota, zdarma se me podvat v~IMAX kin na film o~pionrech Salt Lake City, co vechno mus podle mho dost stt. Satisfakc pro organiztory je, pokud obrt nvtvnky na Mormonskou vru. V~mm ppad se jim to nepovedlo, jen jsem si tak kal, co bych asi dlal, kdyby m dve bylo z~njak podobn sekty s~utkvlou pedstavou, e mne na tu vru mus obrtit. Ze Salt Lake City jsem odjdl za ndhernho zpadu slunce za Salt Lake, takov barvy jsem doopravdy jet nikdy nevidl, a utboil jsem se na pli Salt Lake. Po dlouh dob jsem se opt osprchoval, a to bylo moc dobe, a v~noci m raly mstn mouchy a hluely mi do ucha auta z~dlnice, a to a tak dobe nebylo. \den Steda 20. ervence Tch much je okolo doopravdy poehnan, natst na lovka moc nelezou, sta jim bohat slan vlhk pobe. Tam, kde kon voda a zan psek (blto), sed normln dva metry irok pruh much. Kdo chce jt do vody, mus se nejprve probrodit mouchama. J jsem se nakonec v~Salt Lake ani nekoupal, protoe se mi nechtlo lapat dva kilometry, abych ml vody alespo po kolena. Pr je ta voda tak slan, e se v~tom nejde potopit. Pobalil jsem se z~ple relativn brzo rno a odjel smrem Soln pou a drha na svtov rychlostn rekordy. Je vedro a j si to mastil s~kolobkou v~ztahu dv hodiny ptasedmdestkou, pesn to, co mi Vanek pedpovdal, e se mi kolobka rozpadne. Skuten dostala rno do tla a nerozpadla se. Zanm vit, e to spolu njak peijeme. Jzda blou pout je skuten zitek, ale jzda po rychlodrze je nezapomenuteln. T soli je tam tolik, e tvo souvislou hrubou naprosto rovnou vrstvu, po kter se d jet kamkoliv. Samozejm jsem se cestou zptky ztratil a dostal se do oblasti s~mn sol a mkkm bltem vespod. Natst nebylo mokro, tak se to boilo jen maliko. Odskoil jsem si do Nevady -- hned na hranici je sada Kasn, take lovk lehce typne, kter stt szen povoluje a kter ne, a vrtil jsem se zptky 40~mil Solnou pout. Uprosted thle treky stoj jaksi umleck dlo -- velik betonov strom s~koulema, jinak nen dokola kol nic. Odboil jsem si vedlej cestou na jih celkem pustm dolm a na konci tohodle nieho jenom hor a poutnch kak byl skuten pkn kamenn kostel. Ona ta cesta vedla na vojenskou zkladnu a Mormon -- kdo jin -- tam vojkm pro poteby vry postavil kostel. Lbila se mi ta cesta moc, zatky nahoru do sedla jakoby stavl nkdo, kdo mi chtl udlat radost z~jzdy, v~druhm dol jsem potkal pamtnk na Pony Expres, co byla potovn cesta 2000~mil dlouh mezi ekou Missouri v~Missouri a Sacramentem v~Californii, pota se tady komo doruovala 10~dn a to se jezdci nezdrovali nim ne napitm vody a vmnou kon. Ve v~letech 1860--61, ne se dostavl telegraf od ocenu k~ocenu, kter potebu thle sluby zruil. J si myslm, e cestuju na hranici nepohodl a peit, ale tihle chlapi patrn jeli na doraz. Myslm, e vm, co to mohlo bt. Jet jsem se zastavil v~dalm dol u~neho, co v~dlky ve strni vypadalo jako indinsk pueblo, pak se vak ukzalo, e to jsou jen trosky njak spky na rudu i co. Vypadalo to dost podobn zcen, jako teba Zvkov, akort e tohle bylo podstatn mlad a z~armabetonu. Nevydr ty stopy nai civilizace a tak dlouho. Zatboil jsem na dlninm odpovadle, kter bylo pesn tak, jak jsem si ho pedstavoval. S~malm potkem, aby ze sebe lovk mohl splchnout navu dlouhho dne a agresivn sl ze Soln pout. S~ndhern zelenou trvou, kter pmo lkala na vyspn se pod irkem. V~noci jsem se probudil, kdy mi na spack stkala voda z~kropcho zazen. Mohlo mi dojt, e by ta trva nebyla tak zelen, kdyby se na n nelily hektolitry vody. Tady co se nekrop, seschne. Anto pokropen, neseschnu. \den tvrtek 21. ervence A na to, e m v~noci pokropilo, se mi spalo vborn, pece jenom jsem to vera popothl dost daleko -- pes 300~mil, take nava dl svoje. Probudil jsem se a v~pli devt, co je dost co ct, sp-li jeden pod irkem. Nalil jsem do kolobky cel litr oleje (co je dost, je-li celkov obsah 2,5 litru) a opt j uthl etz a u i tenhle nov zan vypadat unaven. Uvidme, jak daleko vydr. Opt je vedro a opt pouvm kolobku msto chladcho zazen. Na helm mm vtrn, jene pes ty ti tmilimetrov drky a tak moc vzduchu neprofoukne, take hlava se mi pa. Jinak jedu jen v~triku a kraasech a mm tak typick trikov oplen rukou. Dojel jsem do Moab, co je msteko pobl Arch National Park a Canyonlands N.P., do kterch obou se chci podvat, cca 160~mil, a byl jsem z~toho vedra tvrd. Vyzen. U jenom do Moab jsem posledn mle potal po yardech. Odkrel jsem se ochladit do klimatizovanch turistickch informac a podle pohlednicovch fotek to vypad, e ty mstn skalky budou skuten pkn. Pak jsem se jen svalil na laviku a hodinu sedl a odpoval a ekal, a poledn vedro trochu opadne. Naplnoval jsem si na dneek men a kompaktnj Arch N.P., nikoho ji nepekvap, e skrze park vede asfaltka k~nejzajmavjm atrakcm a jen tu a tam cestika pro p a e vtina nvtvnk se nevzdl vce ne pl mle od parkovit, co jsem ostatn dlal taky. Dost m pekvapilo, jak -- eknme -- po pitomch 30~minutch prochzen se touhle havou pout lepm jazyk na patro a chlemtm pl litr vody jako nic. Tlo turisty neaklimatizovan na zdej podmnky prost nevydr. Proel jsem se i 1,5 mle k~Delicate Arch (a 1,5 mle zptky) se spotebou jenom pl litr vody (protoe jsem si sebou vce ve flace nevzal) a zptky na parkoviti jsem vypil dalho pl litru, ani by okem mrkl. Podotkm, e u bylo pece jenom trochu chladnji, protoe est hodin veer a slunko bylo pod jemnm oparem. Dv vci m tam dost zaujaly -- vedle neuviteln ervenho pskovce a skalnch tvar -- kleneb a v atd. -- z~nj vodou vytvoench. 1) V~thle pustin a pouti si na pelomu stolet vetern z~obansk vlky Wolfe zaloil krav farmu a jeho srub tam jet stle stoj. Tenhle Wolfe musel bt dost houevnat chlapk. 2) Autobus japonskch turist veden prvodcem na onu 3-mlovou tru, chlapk v~pedu s~vyslakou, chlapk vzadu s~vyslakou -- pesn dle hesla, e bez spojen nen velen. Jene i pes vechnu tu modern techniku, kterou byli oven, li (a tbetali) dvakrt tak pomalu ne jsem el j, co jsem ctil jako dost zadostiuinn. Cestou zptky jsem si slbil veer pivo, anto mi vechna ta voda la krkem. Pivo tm krkem sice taky pjde, jene to je peci nco jinho. Jak ekli, tak udlali -- usadil jsem se na behu eky Colorada, v~jej tepl, ist a relativn rychle tekouc vod jsem se okoupal a ty chlazen piva jsem si skuten vychutnval. A~chlazen mi zstaly a do poslednho estho, anto jsem je drel v~povm spacku. \den Ptek 22. ervence Tak u vm, kde e se to natej westerny, jak jede kovboj prri a za zdy m erven skly. Kdy jsem se dval na westerny v~Evrop, vdycky jsem si kal -- , to je nkde v~t Americe. Kdy jsem se v~TV dval na westerny tady, tak jsem si kal -- kde to, ksakru, v~Americe tyhle scenrie jsou. A~kdy jsem se vera a dnes tou scenri prochzel (a projdl), tak jsem si kal -- ono je to tu jako v~tom filmu. Jene na rozdl od filmu tady si na tu ervenou sklu mu chlustnout. Nic se neutaj, vechno se najde. Proel jsem se a projdl po Canyonlands N.P. a to je krajina soutoku Green River a Colorado River. Asfaltka zstv nahoe nad ekou na planin 2000~stop nad vodou. Tisc stop pode mnou byla druh planina, po n u vedla pouze poln cesta, planina jet su a poutnj ne ta nahoe a o~dalch 1000~stop dole bylo koryto eky a zeleno. Pvodn to tu bylo vechno ve stejn vce dnen asfaltky na dn ocenu a vechny ty roztodivn skaln tvary a ubrn po vrstvch zpsobila vodn eroze. Jak kala jedna z~popisnch cedulek -- kad kmen se nakonec rozpadne na prach a odnese ho voda. Je to jen otzka asu. Co v~lovku vyvolv pocit pokory ped silami prody i boha i koho kdo chcete. Dovolal jsem se z~prostedka t pout z~automatu Lence (asi na 30~slic) a to mi udlalo opt jednou radost. I~proto, e te odjd na 2~msce do Himalaj a to ji asi hned tak nezastihnu. Cestou zptky jsem se rozhodl, e to zkusm po polnch cestch kaonem dol a k~rovni eky a to byla absolutn nejt cesta, jakou jsem kdy projel. Psali tam, e to je jenom pro tykol vozidla, jene j byl pesvden, e kudy projedou tyi kola, projedou i dv. No -- projedou, jenom jsem si v~nkterch mstech kal, e to je dobr tra pro estidenn. A~taky e by nebylo na kodu mt postrann koleka, jako dostvaj na kolo mal dti, kdy pesedaj z~tkolky. Nahoru bych to rozhodn jet nechtl, dol jsem to {\it seel}, tedy sedce na motorce posunoval jsem ji a zastavoval krok po kroku. Ale definitivn to byla i jedna z~nejhezch cest, ktermi jsem se kdy prothl. Urit zaslouen. Hnala se bouka a to se mi moc nelbilo. Tedy to, jak se hnala, to bylo hezk -- uprosted modr oblohy ern mrak protaen a na zem = tam te pr, mi se nelbilo, e se hnala. Zastavil jsem se opt v~Moab na aj v~hospod a napsal pohledy, co mi zabralo trochu asu a ona bouka se stle nepihnala. Tak jsem u pod ernmi mraky vude okolo z~Moab odjel na nejbli dlnin odpovadlo, a s~mm pjezdem zaalo pret. Take mi to vylo jako t pann za pt minut dvanct, e jsem se schoval pod piknikovou stku. Chlapk el okolo a nevcn kroutil hlavou: \uv{tyicet sedum let tudy touhle dobou projdm a tohle je poprv, co tu pr.} Na odpovadle mli ceduli, e se tam nem kempovat, co nevypadalo dobe, tak jsem ani nevytahoval spack a jen ve sv kombinze se nathl na stl a vyspal se celkem bez problm. Nad rnem kolem pt se okolo m proli dva mlad kluci okolo 18--20~let a e bych tam sprvn neml spt, ale e mne nechaj na pokoji. Jakou mli autoritu nad onm odpovadlem, jsem moc nechpal, ale ani jsem se o~to moc nezajmal. Jenome tihle dva se proli i okolo jakhosi zaparkovanho a spcho auta -- tranzitu a pokusili se ho z~parkovit vystrnadit. Pohdali se pkn, pak jsem slyel jen -- vy kluci stejn nemte zbra nebo nco, nae kluci odeli a zpoza rohu si vystelili prkrt z~kapslovky. Myslm si, e zvuk slepho a ostrho nboje od sebe rozeznm, a tenhle znl slep. Kadopdn tranzit urychlen pobalil a odjel. J jsem dospal naat rno. \den Sobota 23. ervence Tak jsem se rozhodl po dost dlouhm pemtn, e narazm-li na motocyklovou prodejnu a budou-li mt pl na m zadn kolo, dm si to vymnit. Vzorek mi u uprosted pln zmizel a to by za det nemuselo bt to prav oechov, i kdy vodc kolo na kolobce je pedn a smyk zadnho se dky tomu jet vdycky d jak-tak ustt. Pedn pl je zatm dobr. Dv obavy jsem k~tomu ml -- e mi to neudlaj na pokn a e by to mohlo dost stt. Nakonec jsem nael prodejnu ve mst Cortez, Colorado, udlali mi to na pokn a veel jsem se do ceny, jakou jsem pedpokldal. To bylo moc dobe. Jinak bych byl dojel patrn v~pondl do Santa Fe, Nov Mexico, a to je dost velk msto, aby mlo motorkovou prodejnu a aby tam mnili plt na pokn. No ale takhle u mm tuhle starost z~krku, kolobku v~dobrm, solidnm stavu a vm si, e s~n do konce przdnin (3 tdny) jet njak ti, ti a pl tisce mil bez vtch problm ujedu. Odpoledne byla bouka z~tepla a j se schoval na odpovadle pod stku, jene piel hlda a motorku mi z~pod stky vyhodil. Blbec. pln mi tm vzal dobrou nladu, kterou jsem ml z~vymnnho kola. Jako bych mu s~tou motorkou pod stkou njak kodil, jako bych mu tm nco rozbil nebo poniil i co. Dejte blbci autoritu a netst je na svt. Jet si dleit opsal moji SPZ-tku, kdybych snad nedej boe nco, a mne napadlo a pozd, e jsem ml kontrovat tm, e si opu jeho SPZ-tku stejn dleit a vn se tvce. Teba by ho trklo. Odjel jsem okolo pt a projel jsem detm, co mi na nlad nepidalo, nicmn veer se mi povedlo najt si slun msto na pespn, postavil jsem si stan, protoe v~dli se blskalo a jeden nikdy nev, jestli se mu to nesto nad hlavu, msc mi svtil na kolobku a j si v~jeho svitu vychutnval peci jenom pjemnou letn noc. \den Nedle 24. ervence Povedlo se mi se pobalit a vyjet brzo brziko rno, u o~ti tvrt na devt. Cesta m vedla skrze moc pkn hory nahoru a dol, byly tam lesy a to je po vech tch poutch vdycky osvujc. Dojel jsem si takhle do msteka Taos, Nov Mexiko, a co koukm, e ono to m pln jinou architekturu ne na co jsem zvykl ze vech tch malch americkch msteek. OK, mobiln domky a jejich parkovit -- sdlit, ty jsou stejn, jene tyhle provizorn pery nepovauju za architekturu. A~mlokdo asi by to povaoval. Ale tyhle devn domky \`a la Lafayette, Bozeman i kdekoli jinde, tch tam nebyl ani jeden. Msto toho tu jsou domky \`a la pueblo, tedy ve stylu indinskch obydl. J bych to skoro nazval architektura pernkovch chaloupek -- vechny barky jsou nahozen do hnda, vechny rohy jsou zaoblen a stecha vznik tak, e se pes tyi postrann stny nahou trmy, kter pak ze stny ouhaj. Ta hndost a zaoblenost v~pvodnm, indinskm, plyne z~pouitho materilu -- msto omtky a cihel jednoduch neplen hlinn cihly nahozen opt bltem, co kdy slunce vysu, prokazuje patrn dostatenou ivotaschopnost. To, e je tu \`a la pueblo druh staveb takhle rozen, plyne i z~toho, e chtl-li bych si tu postavit domek, {\it musel\/} bych ho postavit v~tomhle stylu. Vevnit bych mohl mt, co bych chtl, zven to mus vypadat tradin. Co je rozhodnut mstnch konel, kter urit chvlm. Proel jsem se trochu po okol, na hlavnm nmst byl zrovna jarmark, take se tam prodvala vemon vete, mchalo se to tady hispnskm obyvatelstvem snad vce ne blm, jmna ulic a mst jsou skoro vhradn panlsk, take lovk nepochybuje o~tom, e pvodn to tu osidlovali panl. (Roku 1846 si tahle zem podle prva silnjho pisvojila USA na kor Mexika.) Koupil jsem si chleba a salm a v~dobrm ase v~dobrm poas odjel 15 mil do Taos Valey, lyaskho stediska, odkud je nstup na nejvy horu Novho Mexika -- Wheeler Peak -- 13~161 stop nad moem. A~ledva jsem zaparkoval a poodeel kousek od kolobky, tak se to v~dlce zaalo zatahovat na bouku. No ale vybhl jsem si nahoru, pokochal se pohledy a zase sebhl dol a teprve na posledn mli toho 14-ti mlovho vletu m to chytlo. No ale kdy u je mokro, tak alespo nen zima, protoe je lto, tak jsem si pobl vlezl do potoka a doopravdy podn se vykoupal. Rchal jsem se v~t vod dost dlouho a pak u byla zima. isto, ale zima. Zakempoval jsem, nasmail lvaneky (a tm konen dopoteboval vloky jet z~West Lafayette), s~olejem mi to vylo naprosto pesn do posledn kapky, a pod te u opt istou non oblohou el spt. \den Pondl 25. ervence Vyprat si u zase potebuju, take jsem si nael v~Taos veejnou prdelnu a tch svch pr hader tam pemchal. A~mli v~t prdeln docela napilno, povtinou se kolem prdla motaly ensk a okolo pobhaly mal dti, ale i na pr chlap tam lovk takhle naraz, nkte takovho toto bohmskho typu, patrn umlci. e tam mli takhle napilno, se d vysvtlit tm, e vechny tyhle mobiln domky si perou ve veejnch prdelnch. On je ten domek na kolekch velkej jako krva, tedy na to, e je na kolekch. Ale sklep to nem, patro to nem a dovedu si docela pedstavit, e ke kadodennmu it tam a tolik msta nen. Od provn jsem si zajel do Taos indinskho puebla, protoe to byl mj pvodn mysl -- zjistit, co to vlastn to pueblo je. Zinkasovali tam ode mne \$~5 za vstup, co mi pijde docela dost, a e prej se dneska navc nesm vbec fotit, protoe maj odpoledne tradin rituln taneky. Indin m svou logiku, kter mu k, e ze veho nejlep je dret se od blho / hispnskho mue co nejdl. Nemchat se s~nm. Co je politika praktikovan pueblem po stalet, de facto od pchodu prvnch panlskch osadnk. Dky tomu si pueblo zachovalo hodn ze sv pvodn kultury, jene dnes se na tu kulturu chtj podvat hordy turist a z~turist se daj velmi dobe vytepat njak zlaky. Take je tu nco jako rozpor. Indin tedy k -- OK, my {\it dovolme\/} turistm vstup do na vesnice a chceme, aby se turista choval vychovan, nelezl vude, ale jenom tam, kde neukod. A~turista je tomu rd, chov se vychovan, nefot, kdy nesm, kupuje keramiku a perky a indinsk chleba (a Coca Colu) a k -- aha, tak takhle tan indini. Jene j mm pocit, e kultura nroda se neodvj od vroby perk a keramiky, e chci-li mluvit o~zachovan kultue, ml bych potkat indina zemdlce a lovce, kter si v~dan svtek odtan ped svmi bohy svoje. Co jsem potkal j, byl indin jezdc v~pick-upu s~vyslakou za pasem a -- hal, hal, tady orel, tenhleten turista m na krku fok. Jakpak by asi nalil benzn do svho pick-upu bez turistovch zlak a jakpak by -- coby zemdlec -- dnes obstl v~konkurenci bez blho mue nstroj? Z~pozice indina je to, co dl, patrn maximum toho, co dlat me pro peit sv kultury a mon jenom takov morous jako je Olk chod a k -- kultura? Ne, tohle nen kultura, to jsou jenom jaksi taneky, perky a keramika. A~tahleta indinsk nepstupnost byla kdysi indinovi vlastn, dnes je vak lovk na pochybch, kolik je v~tom jenom dobe skrytho drdidla pro pchod jet vce turist a jet vce zlak. Doetl jsem se o~indinech na severu v~Kanad, kte s~vjimkou puky a ocelovho kotlku doopravdy ij, tak jako vdycky, protoe ne ve sfe zjm blho mue. Tam bych ekl, e ano, e tohle je pvodn indinsk kultura, tady dole v~Novm Mexiku bych to nazval sms pvodnho s~novm, sms, ve kter nov postupn pevld, by pvodn se d vytuit. Ostatn i mezi tanenicemi byla dnes jedna zcela nesporn bl rasy, take i to, co se dnes prezentuje jako pvodn kultura, dostv pomalu na frak. J tu vak jet musm ct, e ty indinovy perky, keramika a taneky se mi moc moc lbily, a kdybych nebyl jenom toulajc se student z~Purdue University, urit bych si njakou tu misku i vzu koupil (a~mon i tu Coca Colu). Takhle to mus pokat do pt. Odjel jsem z~Taos puebla a odpoledne, ve mst koupil pskovou ocel, v~autodln pesvdil chlapka, a mi odvrt dv dry podle mch poteb, co kdybych ml dlat kulatm pilnkem, tak bych to a) musel koupit a b) bych se u~toho asi zblznil, a veer jsem si vyspravil chyty kufr, kter oba u byly nalomen. Te mm ono msto zdvojen, take by to mlo bez problm vydret. Zatboil jsem kousek od dlnice a zcela nhodou tam ml pobl sv stl tboit i chlapk jmnem Jim, co pes zimu pracuje v~pjovn ly a pes lto jako prvodce na vletech na nafukovacch lunech. Pes lto ije v~pvsu a uv si jedn z~nejvtch pedzahrdek, co lovk u~svho domku me mt. Pozval m na chlazen pivo a mn se tak v~t krsn letn noci dostalo naprostho uspokojen. \den ter 26. ervence Rno m jet Jim pozval na kvu, co bylo moc pjemn zahjen dne, a j se rozjel do Santa Fe s~mylenkou, e si najdu K-mart a nechm si vyvolat sv fotky pes noc za dobrou cenu. Tentokrt m vak K-mart pevezl, protoe i kdy jsem bez problm nael pslunou dlnici na perifrii se vemi monmi ostatnmi obchody, K-mart tam chybl. No ale chvli mi trvalo, e jsem na to piel, a chvli mi trvalo, ne jsem nael svou ztracenou, protoe neuvzanou, kombinzu, take jsem se do centra Santa Fe dostal a po poledni. O~domcch a architektue tu plat to, co jsem u popsal o~Taos, jene Santa Fe je o~dost vt. A~je to patrn nejstar msto v~USA, jsouce panly zaloeno u roku 1606, v~centru jsou zk uliky smujc k~hlavnmu nmst, co je pramlo americk a co se mi moc lbilo. Msto bez mrakodrap, avak o~to krsnj. Na hlavnm nmst byl zrovna koncert dv folkov kapely Earth Angels a pkn trojhlasn zpvaly a hrly spirituly a podobn, tak jsem si hned koupil kazetu s~jejich nahrvkama. Poslechnout si to ale budu moct a zptky v~Lafayette, protoe mj walkman se tv rozbit. Taky si odzpvaly jednu ruskou psniku -- Kalinka, ale z~toho jsem rozuml jen tak obas nkterm slovm. Ale kal jsem si u~toho, e jak nm ty balalajky lezly krkem, tak pro Ameriana je to zajmav kulturn vloka. Prolezl jsem dvma kostely a nkolika galeriemi s~obrzky a obrzky jedn kumtky -- Marilyn Bendell se mi tak lbily, e jsem si vyprosil na majiteli galerie alespo fotku na pamtku. Vono to pltno by pilo na \$~5000, ta fotka byla za dobr slovo a urit mi bude pkn pipomnat Santa Fe. Taos i Santa Fe se vbec tv dost umlecky, v~obou mstech je hodn galeri a dost tch obrzk je inspirovno indinskmi motivy, Marilyn Bendell kupkladu ponejvce maluje indinsk dvky a eny. Co mi nebude pkn pipomnat Santa Fe je pokuta, kterou jsem dostal za patn parkovn. Samozejm jsem ji dostal neprvem, jene chtl-li bych to reklamovat, musel bych se dostavit do Santa Fe k~soudu v~uren den a hodinu, tak jsem tu pokutu roztrhal a uvidme, co se stane i nestane. Mon m dohledaj, mon ne. Doopravdy nevm. Odjel jsem do Los Alamos s~tm, e mm hlad, e nemm dnou vodu a e nevm, kde budu spt. Hladov a neoholen jsem vlezl do muzea o~\hbox{A-bom}\-b, j nevm pesn pro jsem se pedtm nkde nezastavil a neukuchtil si nco k~jdlu. Kadopdn jsem tam vlezl a ono se tam zrovna podvalo oberstven. e jsem si pipadal jako v~Jikov vidn nemusm zdrazovat. Kadopdn jsem se tak nechoval a vydatn se oberstvil nabzenmi chlebky a jablenm motem. Pak jsem si viml, e ostatn lidi na sob maj jaksi visaky, e se tedy jedn patrn o~jakousi vdeckou konferenci, kter v~dob, kdy je muzeum u zaven, uv jeho prostory pro sv ely. Lidi se tam dvali na jaksi druicov snmky a diskutovali zasvcen, tak jsem se taky dval na druicov snmky a zasvcen se alespo tvil. No a kdy jsem dojedl a dopil, tak jsem se po anglicku vypail. Dobe je nkdy na svt. Zajel jsem si do turistickch informac, mli u zaveno, ale na mstnm zchod jsem nabral vodu a oholil jsem se a pak jsem za mstem nael pkn park v~borovicovm lese, kde jsem zatboil. Po veei jsem tak akort stail postavit stan, kdy zaalo pret. V~Los Alamos se mi zatm dost lb. \den Steda 27. ervence Tak jsem se vypravil znova do muzea o~A-bomb, i kdy a po poledni, protoe dopoledne jsem dodlval resty. Tentokrt jsem dorazil v~regulrn otevrac dobu, take oberstven se nekonalo. Zato venku byla velik bouka, a tak jsem nevidl dvod, pro bych neml zstat po dobu det v~muzeu. Nu -- dvod se nael. Mstn rozhlas mi zahlsil -- gentleman s~motocyklem s~SPZ-tkou z~Indiany nech se laskav dostav ped muzeum. To u neprelo tak vydatn a bouka byla v~podstat pry, jene v~dob, kdy pry jet nebyla, mi vtr svalil motorku na bok a prav zrctko si uklo do dve vedle stojcho pick-upu. Na dvech m chlapk malinko promknut plech, zavolal policistu a mne vyvolal z~muzea. Motorka vypad zdrav s~vjimkou pravho zrctka. A~mon i to se mi poda opravit. Take to byla spe pjemn spoleensk konverzace ne njak zloba i nasranost, a ukzalo se, e chlapk jmnem Ken Kuta m oba rodie z~ech, i kdy esky um jenom -- Jak se m, dobe. A~Ken je blzen do chozen po horch, miluje zimu a ze veho nejradji pespv v~zim venku v~postavenm igl. Tak jsem mu ukzal svou knku 50~vrchol USA a ta se mu tak lbila, e si ji hned vedle v~knihkupectv objednal. A~pozval m k~nim dom na veei a tam jsme konverzovali pevn o~horch a o~eskoslovensku, co mi oboj dost vyhovovalo. A~Ken nenavn vytahoval dal a dal knky a ukzal mi svj vai a bundu a boty a po chvli mi to pilo, jako kdy se sejdou dva kluci a chlub se -- podvej jakou e to mm senzan hraku. Ken v~ei prkrt nadhodil, e se chystal tenhle vkend vylpnout si v~Coloradu na ti trnctitiscovky, ale e nenael partnera, take to musel zruit. Na to jsem ml patrn reagovat zhruba -- Ale Kene, to je senzan, j mm asu spoustu, pojme si tam vylpnout spolu. Jene mi pod nelo srovnat v~hlav, e jsem nkomu naboural auto a ten nkdo m pozve k~sob dom na veei a jsem pro nho dsn zajmavou nvtvou a m pro mne as cel odpoledne a veer. Nejsem na takov oky sprvn pipraven. Pespat m nechal v~lonici pro nvtvy a ped usnutm jsem si ekl, e mu ztra rno ten spolen vlet po Coloradu navrhnu. Bude to urit zajmav a pkn vlet. K~nstupu do hory by ns mla dovzt historick zkokolejka a ty ti vrcholy, co chce Ken lzt, by mly bt pomrn blzko u~sebe. Pokud jsem teda dneska veer tm narkm dobe rozuml. \den tvrtek 28. ervence Jak jen jsem se u~sndan zmnil, e bychom o~vkendu mohli spolu vyrazit do hory, Ken zzran oil a bhem pti minut ml zarezervovan lstky na tu mstn loklku. Take jsem tm narkm rozuml dobe. Jsem docela zvdav, jak rychle to Kenovi chod, vypad turisticky dost zdatn, i kdy je mu u tyiapadest. Sraz mme v~sobotu v~7:30 rno v~msteku Durango, Colorado, odkud ns dle odveze parn zkokolejka. Manelka, syn i Ken rno vypadli do prce na osmou, trochu jsem si pipadal, e naruuju rann bh vc, by jsem se snail, aby to bylo co nejmn, a j jsem vypadl na kolobce smr Durango. Hned za Los Alamos je nrodn park Baudelier, kde jsou na dn kaonu pozstatky indinskho puebla, to jsem si tam zajel a trochu se mstn krajinou proel. Krajina se mi tam dost lbila, ist borovicov, voav les se mnoha malmi i vtmi kaony, a tak mi ta mal prochzka nakonec vyla na 16 mil. e to bylo del, ne jsem ekal, by ani tak nevadilo, jenome ona se opt pihnala odpoledn bouka a j s~n posledn tyi mle zvodil, kdo dv dobhne k~motorce. Bouka, aby mi pokud mono pokropila vechny m vci, j, abych pokud mono kolobku zaigelitoval. Nakonec to vylo na remzu, prvnch pr kapek kolobka schytla a ped tm doopravdy velkm detm jsem ji stail pikrt. Ale zanaj mi ty odpoledn bouky tady lzt na nervy. Ono si toti takhle odpoledne pr u tden, v~podstat od mho odjezdu z~Utahu, a co j na motorce v~deti, e? A~ono si popr sv dv ti hodinky a pak u je zase ist obloha, v~aut bych dv ti hodinky popojel, s~motorkou se radji nkam schovm a tvrdnu. Dnes jsem tedy tvrdnul v~Bandelier nrodnm parku a podailo se mi odtamtud vyjet a v~pli sedm. Ono se pe v~prvodci -- ast odpoledn bouky, jene to jsem nevdl, e to znamen kad den s~naprosto eleznou pravidelnost a si je obloha rno teba naprosto vymeten -- jako dneska. Projel jsem se z~Los Alamos skrytho v~horch zptky na severojin magistrlu a na nejblim odpovadle zatboil. A~jak jsem si takhle ulehal na stl do spacku spt, u za tmy, pijel si na odpovadlo jeep, zhasnul svtla a vypnul motor. Co ten tady asi tak chce, kal jsem si, a vono po chvli do jeepu jako kdy stel, prothl se jako ztetn njezdem zptky na dlnici a zaal si blikat erven. A~von to byl policajt na ekan na rychl autka. Po zhruba pl hodin se vrtil a hal znova, jene ho to pak pestalo bavit a odjel nadobro. Jet se mm stle co uit mstnm policajtskm trikm, jak vypad bn policajtovo auto u vm celkem dobe, ale v~jeepu jsem ho vidl doopravdy poprv. \den Ptek 29. ervence Vede ta cesta tady docela hezkou krajinou, nm jako polopout, z~vyprahl planiny porostl kaky se zved tu a tam skla jet nezerodovan vodou a mne jen tak u~toho napad, jak e se tady daly chovat krvy. Protoe svho asu na pelomu stolet zhruba tak njak odsud kovbojov honili stda krav na sever do Denveru na vlak, kter je pak dle vozil na vchod. Z~kterto doby nm zstaly westerny, jeansy a Amerianova zliba v~hovzm steaku, protoe prase by se asi takhle po vlastnch z~Novho Mexika do Colorada nepepravilo, a taky by se pak honci nejmenovali kovboj. Dojel jsem si do msteka Farmington a -- jako obvykle -- na rozhran msta a pol nael K-mart, kde si nechm vyvolat sv dal filmy. Vzhledem k~tomu, e se v~oblasti zdrm patrn a do pondl, mi to, e si je mu vyzvednout vyvolan v~pondl, docela vyhovuje. Cesta do Durango m dle vede skrze Aztck zceniny -- Aztec Ruins, na kterouto pamtku jsem byl dost zvdav. Prvn trik je ten, e Aztck zceniny nepochzej od Aztk a jejich e v~Mexiku, alebr od mstnch Pueblo indin. Aztck se jmenujou proto, e pchoz anglit osadnci si mysleli, e to jsou zceniny Aztck a tohle zavdjc jmno tu u zstalo. Take se vlastn jedn o~zceninu puebla nkdy z~let 1150. Je to docela velk zcenina, odhady kaj, e tu mohlo t 300--500 lid. Jenom dal trik je v~tom, e tu ili zhruba jen asi 50~let a pak z~neznmch dvod odeli pry. Na to, jak velik je to stavba ze solidnho kamene a kolik muselo stt sil ji vybudovat, je tahle migrace skuten zhadn. No a posledn trik je ten, e mi ta stavba -- by velik -- pipadala peci jen ponkud primitivn. Dle mch chabch historickch znalost si to tou dobou v~Evrop vesele hasila gotika a sem -- tam njak ta rotunda z~t doby nm jet stoj. Kadopdn nco jako kamenn klenba na Aztckch ruinch neexistuje, vechny stropy jsou jenom kldy poloen na zdech i sloupech, a obytn mstnosti, ktermi nm bylo lze se projt, byly velikosti zhruba na 4 kroky. V~Taos pueblu, kter jet dnes ije a turisticky vzkvt, byly mstnosti, ktermi jsem proel, zhruba o~dva kroky vt, jinak vak velmi podobn a j nerozumm tomu, pro se ta kultura a architektura za 800~let (a mon i vce) njak vraznji nepohla. Odpoledne se pihnala, jako obvykle, bouka z~tepla, jene j jsem se schoval a lebedil si pod stkou na dlninm odpovadle. Pokusil jsem se si opravit prav zrctko, jene se mi pi tom rozbilo na nkolik kousk, take budu mt patrn v~nejblich letech smlu. \den Sobota 30. ervence Skuten jsem rno na ndra v~Durango potkal Kena, take jsme spolu nstupem do vlaku v~8:30 zahjili n spolen vlet. Vlek ml tinct vagnk taench parn lokotkou, tra vede dost zkm kaonem eky Animal, take se bylo cestou skuten na co dvat. Vystoupili jsme ve stanici Needelton spolu s~hordou dalch turist a -- te u odznuti od veker civilizace -- vyrazili est mil nahoru k~Chicago basin dol. J jsem el jako obvykle, tedy dost rychle, i vzhledem k~tomu, e to vypadalo na obvyklou odpoledn bouku, a j jsem chtl zakempovat dve, ne to na ns spadne. Ken dost dchal, ale drel m tempo, a tak jsme tch 6 mil uli za 3 a tvrt hodiny, daleko v~pedu celho peletonu turist z~vlaku. Sedm mle vedla nahoru k~Twin jezerm s~pevenm 1300 stop, co bylo skuten dost do kopce, nicmn i tam jsme se vykrbali, j o~10~minut dve ne Ken, a tam jsem postavil stan zrovna tak, abychom v~pichzejcm deti nezmokli. Ken dchal vce ne dost. Asi hodinu jsme odpovali a nemokli ve stanu a okolo tvrt na est jsme vyrazili smrem k~prvn trnctitiscovce Windom Peak s~tm, e uvidme, jak to pjde. Skuten se nm povedlo se na tu horu nahoru vykrbat, a tu u jsem dchal i j, protoe i kdy to bylo dohromady od vlaku jen asi 8 mil, dokupy jsme vylezli nahoru 6000~stop. Ken kladl monotonn pravou ped levou a levou ped pravou. Windom Peak m 14083 vkovch stop a myslm, e to je nejvy hora, na jakou jsem se kdy v~ivot vykrbal. Vhledy iroko daleko byly fantastick. Zptky ke stanu jsme se dostali v~osm veer, Ken se jenom svalil a byl mrtv. Uvail jsem nm veei a li jsme spt. J jen doufm, e se do ztka z~toho Ken trochu vysp. \den Nedle 31. ervence Vstvali jsme u v~est, abychom ke druh trnctitiscovce -- Eolus -- mohli vyrazit u v~sedm. I~pes tohle brzk rann vstvn jsme na rozcest potkali turisty, co dnes zanali zdola z~Chicago basin. Ti museli vstvat snad v~pt. V~dobrm ase a v~dobr pohod jsme zdolali vrchol, cesta tam vede kousek i pes skuten zk heben jmnem koi stezka, v~nejum mst irok asi tyi stopy a po obou stranch padajc hluboko dol. Ne zrovna nejlep msto, je-li mokro i vtrno, my vak mli pornu pkn, bezvtrn, by chladn poas. Zan se to tu hemit turistama, na vrcholu jsme potkali 5-ti lennou skupinku (s~pilbama na hlav) a dole v~dol jsou vidt mnoh dal vce i mn lenn skupinky. A~ono se to vechno krbe na tyhlety trnctitiscovky, protoe to u je tady v~Coloradu takov turistick hnut. A~e jich m Ken u 48 z~celkovho potu 54 vylpnutch, tak mi na tom vrcholu zaal vyjmenovvat iroko daleko kopce, jak se kterej jmenuje a kde vude u byl, protoe bylo vidt do dlky dobe 100~mil. Opt jsme sebhli dol ke Twin jezerm a ke stanu a o~ti tvrt na jedenct zahjili vlap na posledn zde trnctitiscovku -- Sunlight Peak. V~tchle horch se to turistama hem ne zas a tak dlouho, anto trnctitiscovkov hnut bylo zaloeno teprve relativn nedvno (1978), take pinky nejsou pli upraven a nejsou ani pli znaen a rozcest nejsou znaen vbec. Buto v, kam jde, nebo jse ztracen. Vrcholov partie jsou -- natst -- znaen malmi kamennmi pyramidkami, ale cesta nen upraven ani jitn etzy i lany a to ani v~mstech, kde by si to urit zaslouila. Vzhledem ke skuten velkmu potu turist se podobn zajitn cesty d celkem brzo oekvat, my jsme vak museli lzt prodn, a tu jsem musel dost obdivovat Kena, jak se relativn lehce pes ty skly krbe i v~dost obtnch mstech. Skuten vrchol Sunlight Peak tvo ti do sebe zaklesnut velik kamenn bloky na kraji skaln stny a kdyby odtamtud ml lovk spadnout, tak ho dole mou sbrat po kouskch. J jsem neml nejmen touhu ani zkouet na ty ti utrky vylzt, Ken jen nedviv chodil okolo a kal: \uv{Tam se pece lovk mus njak dostat}. Nakonec to po pr pokusech taky -- natst -- vzdal, i kdy z~toho byl dost smutn a jenom nakal, pro jen si nevzal nahoru lano, s~lanem e by se tam urit dostal. Prvodce pe o~chlapkovi, kterej se roku 1920 na tomhle vrcholu postavil na hlavu, co mi pipad na hlavu postaven. stup od Twin jezer jsme zahjili v~pli druh s~tm, e vlak z~Needelton odjd o~pl pt, take bychom tch 7 mil dol kopcem mohli njak ujt. V~pli druh zaala obvykl odpoledn bouka, natst j to vydrelo jen asi pl hodiny a pozdji u jen tu a tam poprchvalo. Bouka nebouka, v~danm asovm rozvrhu nezbvalo, ne ji ignorovat. V~tempu 3 mle za hodinu jsme bez zastvky sebhli dol, a tohle je vskutku slun honc tempo, by dol kopcem. Prv odjdjc vlak ve 4:10 ns vedl k~mrnmu zmatkovn, protoe vlak si to inul na druh stran eky a my nevdli pesn, jestli k~mostu je to po proudu i proti proudu. Pobhali jsme pinou tam, zptky a zase tam. Most byl cestou tam, a podailo se nm, chvla bohu, vlak chytit. Tedy ten sprvn vlak ve 4:40, kter pijel natst se zpodnm 15 minut. Ken po dneku vypad, e nev, kter noha je prav a kter je lev. Vypad vak spokojen. V~Durango, zptky v~civilizaci, jsme zali do hospody na podnou veei, j si zapsal Kenovu adresu, kdybych ml nkdy cestu okolo, a rozlouili jsme se, kad jedouc svou cestou, Ken dom do White Roch a j smrem Grand Canyon. \den Pondl 1. srpna No tak teda u srpna, no. B mi ten as rychleji, ne bych chtl, za dva tdny u musm bt zptky v~Lafayette. Nechci a nebudu se nijak honit v~tom zbvajcm ase, proe jsem vstal u v~est, abych toho dnes stihnul co mon pokud jen nejvc ... Pravdou je, e jsem vstal brzo, ale spe proto, e mi u bylo vedro. Odjel jsem opt k~Aztckm ruinm, co nejsou aztck, a v~pilehlm parku si dopoledne dval dohromady sv vci. Dokonce jsem si koupil v~automatu plechovku Coca-coly a piel jsem na to, e nejlpe lze charakterizovat jej konzumaci slovesem napchovat. Napchoval jsem do sebe plechovku Coca-coly. Protoe normln se to ned vypt, jak je to sladk, a ct, e jsem to sndl, se jaksi nehod. Napchovat je skuten dobr sloveso. I~jsem se odpoledne dovolal dom a pr jsou na Morav velik vedra. Mn mou o~vedrech vykldat, j jedu do dol smrti ... Vyzvedl jsem si fotky v~K-martu a ty fotky m moc nepotily. Ty, na kter jsem se til, se mi nepovedly, napl chybami mmi a napl zhadn osvtlenm filmem. Ty ostatn jsou vesms dokumentrn snmky \`a la \uv{byl jsem tam} a \uv{sem se mi postav, a se mi to vejde do zbru.} Asi pestanu fotit tolik a budu za hledkem vce pemlet. A~bylo vedro venku, ale ne zase a tak moc, anto se po obloze honily mraky, a tak j odpoledne projel Novm Mexikem a do Arizony, ne vdycky tou nejpmj a nejhlavnj cestou, o~to vak cestou hez a zajmavj. Hranice Novho Mexika a Arizony byla pro mne i hranic pout a borovicovho lesa, co m docela dost pekvapilo, protoe ta hranice je ra nakreslen pravtkem a nebyl bych ekal na hranici njakou vraznj zmnu tve krajiny. Arizonou jsem projdl indinskou rezervac, a to u byla opt pou, protoe kdo by taky dal indinm njakou dobrou pdu. A~indinsk vesnice je dnes houf mobilnch domk, dn ountlch a unavench a vbec to nevypad, e by tam to teritorium pli vzkvtalo. Neznm americkou historii natolik dobe, abych mohl ci, e i to je dnes o~100~\% lep ne v~dobch generace pedel, ale je to docela mon. Jene on i bl Amerian se m dnes o~100~\% lpe ne Amerian pedel, take tento hypotetick argument stejn pokulhv. \den ter 2. srpna A~opt m rno brzo probudilo slunko, ale nejen to, i njak lika i kojot i co si tkalo dost blzko, pak u jsem jen slyel zoufal zapskn pravdpodobn zajce a nsledn koupn kost. Jen jsem si tak hnul po svm krku, abych se ujistil, e dneska byla ada na nkom jinm. e se mi povedlo vera do veera ujet podn kus cesty, dostal jsem se na pldenn vzdlenost od jin hrany Grand Canyonu o~den dve, ne jsem pvodn plnoval. Ono jsem si pvodn myslel, e u je to jenom tvrt dne jzdy a tak m ta vzdlenost peci jen trochu pekvapila, nicmn v~pli dvanct jsem na vletnickch informacch zjistil, e kempy dole v~kaonu jsou pln a e bych na sv povolen musel ekat dva dny. A~e se urit nemm pokouet sebhnout a dol k~ece a zptky za jeden den. A~tak jsem ve dvanct zahjil svou cestu do kaonu dol po stezce Zivho andla. Vtip je v~tom, e dole je o~moc vc vedro ne nahoe a o~moc m vody ne nahoe a e je to nejprve dol a pak nahoru. A~voni lidi dol do toho havho pekla nalezou a pak maj problmy vylzt zptky nahoru. A~tak za uplynul ti roky mli 750 ppad, kdy nkomu musela pomoct mstn horsk sluba s~mulami. J jsem ten kaon bral skuten seriozn. Cestou tam maj co mli a pl oberstvovac stanice s~vodou a na vyhldkov bod dol je to 6 mil (jeden vkov kilometr) = 4$\times$ cestou dol potk vodu. Na 4,6 mli je dokonce pramen Zivho andla, kempink, rostou tam stromy, a vbec si lovk pipad jako v~oze. OK, tak dol jsem seel svm tmlovm za hodinu tempem, to m ani moc nepekvapilo. Bylo to dol kopcem a bez zte, take pro ne. Jene po odpoinku dole jsem nahoru vyel taky svm tmlovm za hodinu tempem a to m dost pekvapilo. Teda pedeel jsem vechny a dost jsem je tm deptal, a dost jsem u~toho dchal, ale peci jenom jsem neekal, e to by i jenom pjde vyjt nahoru takhle rychle. Trik je v~tom, e ta stezka je do extrmnho dolku, jene postaven velmi pozvoln s~mnoha serpentinama a e teda nen a takovej rozdl jt dol nebo nahoru. Dole v~oze u~vody jsem potkal dv mlad holky -- eku a Slovenku, co dlaj v~Americe drby na mal dti a za tch pr u, co dostanou, pak cestujou okolo. To je dobe, e mld pozn svt, jene ony mn ty bby vykaly. Boha, to musm vypadat stae. Nakonec jsem si dal v~bru pivo, na veei jsem ml j a mstn veverky granula vloky, a poodjel jsem od kaonu pry pespat u~cesty. A~zrovna, kdy jsem se utboil, zapadalo slunko, a j se na to dval jako na barevnou televizi. \den Steda 3. srpna Sice je to podn kus cesty, ale peci jen jsem dnes dojel do Las Vegas. Co znamenalo projet plku Arizony, jenome ona se tu krajina a tak moc nestd, abych se o~n mohl rozplvat na mnoha mnoha strnkch. Kdy lovk jede hodinu, a ona je to pou, a jede dal hodinu a ona je to furt pou a jede tet hodinu a stle pout, tak ono se to mus vidt a zat, aby jeden pochopil. Odboil jsem k~vod -- tedy k~pehradnmu jezeru na Coloradu a ona z~toho byla zajka 30~mil tam a 30~mil zptky. Co mi teda mohli na zatku t odboky ct. e jsem se pak rochnil ve vod nemalou chvli je celkem jasn, e jsem byl na pli sm, protoe vichni Ameriani lodikovali motorov je taky jasn. J jsem cestou dle chtl pokraovat bez pilby, aby m vtr trochu zchladil, jene ono to nelo. Ten fn proti byl tak hork a tak such, e mi to vysuovalo on bulvy a j si musel pilbu zptky nasadit. Do Los Vegas, by od vody pouhch 50~mil, jsem pijel teplem vyerpan a prvn, co jsem v~prvn hern musel udlat, bylo zajt si tam do hospody na jdlo. A~bylo toho dost a bylo to dobr a bylo to levn, jak se u ostatn o~Los Vegas k. Vzpamatovan jsem se pr hernama proel a kdykoliv venku, bouchlo m horko do hlavy. Teplomr ukazoval 41~\O C (105~\O F). V~hernch bylo hezky -- klimatizovan. Take -- takov herna, to je =brovsk sl zanajc adou automat -- jednorukch bandit. Okolo sed lidi libovolnho vku s~kyblkama na drobn a cpou to dovnit tch automat. Ono za \$~100 eknme jeden me dostat celkem dost 5-ti cent a ne se tohle prohraje, to me njakou dobu trvat. Pjemn przdniny v~Las Vegas. Hloubji v~Casnu jsou ruletov stoly, stoly na karty -- pokr a oko a stoly na hzen kostkama. Variac karetnch her je rzn, co je vak dno, je, e krupir se chov v~podstat jako automat. U~oka, eknme, mus doshnout 17 a vce, pokud pepl, vyplc vechny ostatn hre. Oko je asi tak jedin hra, kterou bych tam hrl, kdybych tam el hrt. Ze vech ostatnch her pl nepomr vsazench penz a anc vyhrt. K~automatu bych si nesedl ani za nic, tam nem nejmen pedstavu, jak je to nastaven. e tam lidi sed a hrajou, si vysvtluju i tm, e alespo nemaj svdky, kolik toho prohrajou. Velijac lidi se vyskytnou v~casinu. Bba, co bez uzardn oka vythne z~kapsy \$~1000 a vymn je za hrac etony, nervozn turista, kter u je mnus \$~100 a ml by tedy co nejdve pestat, ale kdy ona se pece karta mus obrtit, bba, co o~berlch sotva doleze, ale peci sedne k~5-ti centovmu automatu, i dchodci, kte hrajou Keno, co je obdoba na Sazky, jene kompjuterizovan a tahy jsou co 5 minut. Take lidi jenom sed jako v~ekrn a um na monitor. J jsem se tam prochzel odpoledne a veer, kdy casna psob sp jako turistick atrakce, mj. pro spousty japonskch turist, pedpokldm, e skuten hri se tam objev a pozdji v~noci, kdy teprve koloto penz nabere obrtky. Nevm, j jsem se po setmn a po trochu zchlazen odebral k~motorce, vyhodil jsem parkovac pokutu, kterou jsem si nezaslouil, a za tmy odjel z~Las Vegas kousek pry vyspat se u~cesty. \den tvrtek 4. srpna Vedro bylo v~noci takov, e mi stailo se jen pikrt runkem a dalo se spt. Teprve chvli ped rnem se trochu ochladilo, tedy v~dob ji poloera a vychzejcho slunce. Vstal jsem s~tmi prvnmi ervnky, protoe jestli se neho po verejku bojm, tak je to bt v~dol smrti odpoledne za teplotn kulminace. Zd se, e i domorodci ij radji v~chladnjch rannch hodinch, protoe v~5 hodin rno kolem mne proklusala dvojice kondinch bc a zan se to pomalu rojit autama vezoucmi lidi do prce do Las Vegas. V~5:30 rno s~nastartovanou kolobkou a odjdjc, to je mj absolutn rekord tchto przdnin. V~mm smru nikdo, v~protismru jedno auto za druhm, vechno to jede do Las Vegas. Vzpoml jsem si na \uv{dlnick} rann vlak do Londna s~gentlemany toucmi Daily Mirror, tady si gentlemani sv rann zprvy patrn poslechnou v~rdiu sedce za volantem. Rno bylo TAK chladno, e jsem si na jzdu musel nasadit rukavice, to blaho. Vak ono to nevydr a tak dlouho. Jako patrn prvn turista v~mm smru jsem toho rna vjel do dol smrti a vybral jsem si celkem odlehlou cestu doporuovanou jen pro velmi spolehliv vozidla, protoe v~ppad poruchy i peht by jeden mohl mt dost vn problmy. Z~eho je vidt, e svou kolobku povauju za velmi spolehliv voztko. Pou, pokud si ji m lovk slu vychutnat, tzn. pokud nen ubjejc vedro, tzn. pokud je 7 hodin rno, je krsn ve svm extrmu. Extrm a vyboen z~ady, to bylo vdycky moje, a pou takovm extrmem je. Extrmem barev, extrmem teplot, extrmem sucha. Dostal jsem se i na nejni bod -- 280 stop pod hladinu moe, a kdy jsem vypnul motorku, nastalo naprost ticho. Ani vnek se nepohnul, ani moucha nezabzuela, nic, ticho, mrtvo. dol smrti. OK, i jsem se proel Zlatm kaonem mli tam a mli zptky, slunko si u na mne posvtilo a bylo vedro. 8:30 rno, rozhodn bych se tam nechtl projt odpoledne. Zlat kaon, to byla skla a nic ne skla. Ani kak, ani travika, nic. Tam by se mohly natet sci-fi scny z~jinch planet. Po tchhle 70 mlch pout, sucha a mrtva jsem dojel do prosted dol smrti a vono tam bylo a) \`a la zmek kohosi patrn dost bohatho s~tenisovm kurtem, palmama a vm tmhle haraburdm a b) \uv{v~podzm} velik rekrean stedisko, doslova rekrean vesnice s~{\it golfovm kurtem}. Boha jeho. Odkud je tam voda, naprosto nechpu, ale e by byla z~mstnho potoka, vyluuju, protoe tam dn mstn potok nen. OK, tento rok mi to na tdenn pobyt v~dol smrti v~rekreanm stedisku u asi nevyjde, uvidme nkdy pozdji. Tento rok mi to vylo na to, e jsem se tam projel na kolobce okolo a nevcn zral na biche s~golfovejma holema. Pak u bylo mou jedinou starost dostat se odtamtud pry, vedro zanalo. Bylo 9 hodin. Jet jednu poznmku k~dol smrti. I~tenhle park je -- samozejm -- znan motorizovn a k~zajmavm mstm rznosti pout vede asfaltka a msta jsou pojmenovna. Jenom ta jmna jsou takov neusedl, pc erstvost. N prapedek by urit nepojmenoval msta jmny jako Bod inspirace i Umlcova vyhldka. V~jeho dob tyhle pojmy prost nebyly tak iroce uvny v~jazyce. Nainec zn svou Lysou horu i Doln Lhotu a krsa tchhle jmen a jejich zakoennost v~jazyce mu dojde a v~kontrastu se skpavm Bodem inspirace. Dojel jsem a do niny pod nejvy horou Californie -- Mount Whitney a na turistickch informacch se usadil na odpoledne, a uval si stnu a picnikovch stol. A~byl bych si jich rd uval a do veera (ml jsem na em pracovat), jene oni m odtamtud v~5 hodin vyhodili, e zavraj krm. Tak jsem svoje dodlal v~mstnm mstskm parku a k~veeru poodjel 20 mil na dlnin odpovadlo, ve studen vod mstnho potoka se vykoupal a vyuran a s~vyitnma zubama el spt. Kam j to mm vlastn ztra jet, kdy ono se mi to dsn rychle krt a do Lafayette je odsud pes 2000 mil -- tden usilovn jzdy. \den Ptek 5. srpna Siera Nevada se to poho tady jmenuje a tady jsem opt po dlouh dob vidl zelen stromy a to byla tcha pro oko. A~kdy jsem odboil z~hlavn cesty v~irokm dol na vedlej, co se klikatila horou, to jsem teprve oil! Tam u to nebyly jednotliv stromy, tam toho byl pln plnik les. Tohle byla v~podstat jedin vedlej jedouc horou na sever a kiovala spoustu hlavnch jdoucch do L.A. Po velkch mstech rozhodn netoum a ekne-li se Los Angeles i San Francisko, necuk mi to v~dtkch tmhle smrem. Ovem spousta tch lid z~mst m te przdniny a vyr se zrekreovat, take ta moje cesta, by vedlej, byla dost pln. Co jsem pochopil vzpt, co jsem dojel k~jezeru Tahoe -- uprosted slunch hor jezero jako krva a v~lt stabiln slunen poas. Rzem mi ta krajina pipomnala Solnou komoru v~Rakousku a to i tm, e pobe jezera byly vesms soukrom pozemky a za vstup na pl by jeden musel platit. Vzpomnl jsem si na n Orlk, kde lze jet stle stanovat cel lto zdarma a kal jsem si, jakpak dlouho asi jet. Jenom windscurf jsem na hladin Tahoe nevidl a tolik -- zato motorovch plavidel vech velikost spousty. Amerian motor miluje. Oddechl jsem si trochu na picnikovm odpovadle a nstupiti do hory a e se mi tam oddechovalo dobe a e u bylo odpoledne, tak jsem tam zstal i na noc. Aut okolo projdjcch bylo i v~noci stle dost. \den Sobota 6. srpna Rno jsem si do t hory kousek vybhl a musm znova ci, e se mi tam lb. Aby taky ne, kdy se to tu jmenuje Eldordo nrodn rezervace. Co se mi vak nelb, je to, e u~nstupit do hory se lovk mus zaregistrovat pod pokutou 5000 dolar a/nebo a 6 msc vzen. Oboj mi pipad jako nonsence, vyplovn papr jako ir byrokracie. Tm, e nechm lidi vyplovat registraci, pece neochrnm produ o~23,7~\% lpe -- i kdy kdo v, mon, e se to d v~njak rubrice vykzat. Sebhl jsem z~hory dol a jsem z~toho njak unaven. To nen dobe, protoe co mne ek, je dlouh cesta, zan mi ten stup z~Rockies do Indiany strait v~hlav. Chci se ale zptky prothnout o~nco severnji, kde by nemuselo bt ubjejc vedro a taky se chci jet trochu povozit touhle horou, take vyrm opt na sever a nevad, e jsou tam raky a koleje. Mm po cest jet jeden nrodn park -- Lassen Vulcanic n. p., malik park okolo sopky naposledy inn roku 1915, a sem jsem dojel naveer. A~jako obvykle v~n. p. se tady nesm voln stanovat, jene j si nael picnikov stoly u~cesty ikovn schovan za kakama, kam jsem se i s~kolobkou schoval. V~noci v~10 hodin si pijel hlda zkontrolovat parkovit, jene nic nevidl. Kdepak takhle na Olky, mm sv zkuenosti od lutho kamene. Podotknme jet, e veer jsem byl rd, e jsem rd, e lem a spm. \den Nedle 7. srpna Tak jsem si to vera veer napotal dom celkem pesn na 2,5 tisce mil. Na co mme s~kolobkou veho vudy 8 dn. OK. Vstal jsem a vypadl jsem od nocleit brzo rno, aby m snad nenachytala rann klidov eta, kdy hldae jsem vera veer tak chyte pelstil, a vybhl jsem hore kopcem 2 mle na tu sopku Lassen Peak, co si soptila v~letech 1914--15. A~byly tam docela pkn vhledy dookola a vrchol vypadal sopkovat, tak jsem byl spokojenej. Tyhle hory co njak vyvrs z~pohyb zemsk kry, jsou mi jaksi pochopitelnj, ne hora, co vznikne z~placky tak, e okolo protee voda, a tak jsem se v~tomhle parku ctil jaksi spokojenj ne eknme v~Grand Canyon. Nahoe byla zima a foukalo tam, plus moje nava z~pedelch dn -- prost jsem radji sebhl dol a ujel svch dnench 300 vlekoucch se mil. Cesta m zavedla zptky na hlavn, tedy do irokho dol, kde jednm z~mch nejvtch zitk byly barvy zpadu slunce. Jsem v~Oregonu, co je mj 30. navtven stt Unie. \den Pondl 8. srpna Dnekem ponaje to definitivn otm na vchod. Rockie Mountains jsou v~oblasti, kudy jedu, stle docela such. A~to tak, e v~dolch, na co se neleje voda, usych a do podoby pout i s~psenma dunama. Co jsem neekal vzhledem k~tomu, e jsem se pohnul dost na sever. Patrn nejzivnj st Oregonu je Pacifick pobe, kolem kterho se krout cesta . 1, j se tam vak podvm a nkdy pozdji. Tohle lto mi u nevyel as. Vnitrozem Oregonu, kudy jedu, vypad popsan poutn a chce-li jeden potkat strom i les, mus na vedlej a do kopce. A~tak farmi lejou vodu na cokoli co m rst dnem i noc a -- patrn tabk -- zalvaj po zemi skrzev rygolky a kanly pes cel pole. Pehoupnul jsem se pes eku a hranici do Idaho -- famzn brambory -- a okolo eky se po vedlej cest opt vyplhal do kopc. Na t ece byla sada pehrad z~dvod zavlaovn, to jsem se v~jedn pod mostem i okoupal. Rejdily tam po hladin velijak vodn motorky, od malikch moped, co se bez pohybu pod lovkem potop, take se mus vystoupit do vody, a po seriozn motorov luny tahajc na lan vodn lyae. Motor, motor, motor. e by nkdo zpolil s~plachtou na windscurfingu, bylo nereln, protoe na tomhle nin chyb motor. J jsem opt svj motor nastartoval a po jet chvli stoupn se konen zase dostal do lesa a do hory a kal jsem si, pro e tudy nevedou vude jenom vedlej cesty, pro j se vdycky musm bahnit v~tch obrovskch dolch. Na tyhle vedlej cesty se lovk me docela spolehnout, e to tam bude pkn (nejlep jsou cesty s~podtitulem -- v~zim zaveno) a obvykle je to tam pak jedna velk rekrean oblast. Docela si dovedu pedstavit vzt rodinu a na tden tam u~eky zakempovat, trochu si zarybait, trochu pochodit po horch a mt pohodu. J jsem zakempoval v~sedle po ujetch 330 mlch a jsem dost unaven. Jsem dost hodn unaven. \den ter 9. srpna Spal jsem jako dudek, co bylo dobe, co jsem poteboval. Cesta m zavedla zptky na hlavn a po njak t dal mli dokonce i na mezisttn dlnici a tam u se to definitivn nekrout tam u to jenom jede dopedu a dopedu a dopedu a dopedu. To jsou dlnice, kde lovk v~aut zamkne plyn (tlatko zvan crusedriver) na rychlosti 70~mil v~hodin a volant pak me dit teba pravou nohou a levou mt vystrenou z~oknka ven chladit. Velk motorky u dneska taky maj crusedriver, na tu moji to vak njak zapomnli nainstalovat. OK, dojel jsem si do Bozemanu, kde jsem se ctil mlem jako doma, a v~mstnm K--martu zakoupil kolobce zase njak olej. V~dlce byla slun prtr mraen a zapadajc slunko vykreslilo na obloze ndhern duhov oblouk. Pesn jak m bt, od prava a do leva. Popojel jsem jet dal trochu a poslednch 70~mil mi z~toho u doopravdy hrabalo. Zpval jsem si nahlas dtsk odrhovaky atp. a navc se zdlo, e do toho velkho lijku tak akort jedu. A~to se mi vbec nelbilo. Jak vak nade mnou stoj obas andl strn i kdo, tak tam byl i teka a j s~prvnma kapkama toho det dojel na dlnin odpovadlo a tam to pod stkou zapchl. 440~mil za dneek. Jak jsem se tak vak se tstm schoval ped detm, tak m na druhou stranu v~noci vydatn zalilo automatick kropc zazen. A~co m mrz mnohem vce, vydatn to zalilo i kolobku. \den Steda 10. srpna Vera se mne chlapk v~Bozemanu na benznce ptal -- a jede do Sturgis? -- Co to je? -- No tam je te kadoron motorksk shromdn. Sturgis, Jin Dakota. A~ono se ukazuje, e j mm skrze ono msto nameno tak i onak, chci-li se podvat na monument ty tv v~Jin Dakot a e mm Sturgis odsud njakch 300~mil, take tam tak k~veeru mu zhruba dojet. A~kal jsem si, e by to mohla bt docela zajmav akce. Na dlnici se mi to motorkama zaalo hemit vce ne obvykle, lovk u kvli zdraven pomalu zapomn, kde m lev ruka dtka, a rno jsem vyzpovdal dva chlapky, co mli sv Harleye na pvsu za pick-upem. Jeli do Sturgis. Pozdji jsem koukal jako blzen, kdy si to okolo mne prohasila bba na Harleyi s~pvsem a na pvsu posazenej pes -- ovk. Normln pes nafasuje motorksk brle a u se to mast 60-tkou se psem vzdu na pvsu. Co se asi bb nelbilo, e se j ten Harley rozbil -- nco se spojkou. Tak jsem ji alespo pomohl pr krok odthnout pvs a motorku na natst blzk odpovadlo a trochu jsem ji vyzpovdal. Pes pr s~tmhle jednm nem dn problmy, ale mus se vytrnovat odmala. J jsem skuten odpoledne dojel do Spearfish -- pouhch 10~mil od Sturgis, a tam jsem na turistickch informacch vyzjistil, co je to ten Sturgis vlastn za akci. Je to tak, e prvn cel tden v~srpnu se slezou motorki z~celch USA do Sturgis a okol. Sturgis m normln 6 tisc obyvatel a na tden se rozroste o~150~tisc motork. Tahle akce m velikou tradici -- zaala u ped 54 lety a je nejvt a nejstar svho druhu. Pvodn vhradn Harleyovsk, dnes otevena i jinm znakm, ovem Harleyov jsou stle v~totln pevaze. Co m i svj prost racionln dvod. Japonsk motorky jsou stavn svm zpsobem eln a mimochodem taky vypadaj hezky. Harley je motorka na pardu. U~starch model je jejich pardnost podtrena hodn nzkou spolehlivost. Dnen Harley zachoval design z~40.--50. let a udlal tu motorku spolehlivou. A~drahou. Hodn drahou, tak a se z~n stv perk k~noen na speciln pleitosti, jako je teba vron Sturgis. Co znamen, e a je to v~N.Y. i v~L.A., Harley se nalo na pvs a odjede se do Sturgis. Tam se znovu vypucuje vechen prach z~cesty a tden se pojezd po okol a dom se to znovu odveze na pvsu. OK, kad svho tst strjcem, j si myslm, e neme-li na t sv odjet, nech ji tam, kde je. Ve Spearfish u byly motorky v~pevaze nad auty, v~centru mezi historickmi zlatokopeckmi barky se ten Harley oteve, co to d, a v~ozvn je ta motorka teprv slyet. 10~mil do Sturgis bylo asnch. A se lovk rozhldnul dopedu, dozadu, doprava i doleva, vude byly motorky. Jako idi auta bych se tam normln bl, jako idii kolobky se mi to moc lbilo. V~samotnm Sturgis je v~centru na Hlavn td vjezd povolen jenom motorkm, stoj tam zaparkovan ve 4 adch pes 6 kiovatek a je to totln motorkov lenstv. Podotknme pod arou, e v~mysliveck kombinze se tam skuten nejezd, alebr je to vechno ern ke v~Harleyov stylu s~mohutnmi tetovnmi atp. Lidi se navzjem fot a filmujou, protoe se jim to lb a obecn se ct mezi svmi. Obas se tam projede skoro nahat bba (rozumj v~plavkch), co je v~Americe hodn neobvykl, take to vyvolv velikou odezvu a jet mohutnj focen a filmovn. V~rmci shromdn probhaj i velijak zvody a rallye atp., ovem jenom jako vedlej akce. Hlavnm elem shromdn -- aspo se mi zdlo -- je nevednost nakupen tolika motorek na jedno msto. Manel -- kup. -- se urvou na pr dn od dt a v~sedle Harley si mou trochu zavzpomnat na divok mld, svho Haryka mou ukzat ostatnm atd. Psali v~novinch, e kdo se nepromendoval se svoj motorkou po Hlavn td, nebyl ve Sturgis, tak jsem se tam taky projel dokola a -- by nejsem bba v~plavkch -- vzbudil jsem trochu pozornosti svmi kufry na kolobce. Bylo u veer a do nonho ivota jsem se rozhodn nechtl zapojit, tak jsem odjel kousek ze Sturgis do ernch hor a u~cesty zastanoval. A~pestoe mi u~ucha patrn burcely Harleye celou noc, spal jsem bez problm. \den tvrtek 11. srpna as m tla, dom to mm stle pes tisc mil, take jsem vyrazil relativn brzo rno smrem k~monumentu indinskho nelnka Crazy Horse monument. Nejen e se ten nelnk jmenuje Blzniv K, on je to i blzniv projekt. Na truc pomnku ty prezidentskch tv, kter je nedaleko, se mstn indini rozhodli udlat indinsk pomnk. Jezdec na koni vznikne z~toho, co byla pvodn hora, a bude vysok 500 stop. Projektu se ujal socha Ziolkowski, modely vypadaj skuten pkn, na originlu se stle pracuje, pomalu se rsuje indinova tv, kter by mohla bt dokonena r. 2000, a kdy se ten pomnk cel dokon, nem nikdo nejmen pedstavu. Podotknme jet, e se jedn o~soukrom podnik bez libovolnch sttnch dotac, protoe v~upomnku na indinv odpor proti sttu. Crazy Horse a Monument 4 tv pat jaksi k~sob, take jsem popojel k~tomuto druhmu veledlu. Tve Washingtona, Jeffersona, Lincolna a Rooswelta jsou vytesny do hory Rushmore, kad je vysok 60~stop a v~zplav dojm z~Crazy Horse vypadaj jako mal Bobci. lovk by to ml navtvit v~opanm poad a pak by byl patrn okovn obma veledly. OK, vidl jsem, vyfotil jsem a skrze Bad lands n. p. jsem se dostal do placat sti Jin Dakoty, kde u jedinm mm kolem bylo dret pravou rukou oteven plyn. Mapa Jin Dakoty se od tohoto okamiku d pout k~hran pikvorek, cesty jsou navzjem kolm a tvo tverekovanou s. K~veeru jsem skonil pod stkou na odpovadle, co bylo dobe, nebo se rozprelo, a schovat a pespat tam pili i dal dva chlapci -- John a Frank -- na svch motorkch. Povdali jsme dlouho do noci chlapsky o~motorkch, o~bbch a tak a doli jsme na to, e bba na hadru na motorce 400~mil denn neujede. Tak jsem se nauil idiom vyjadujc dve v~dob menstruace. \den Ptek 12. srpna Osmset mil dom, to by se dalo udlat ve dvou dnech. 800~mil a po cest nic zajmavho k~vidn. Snad to njak peijeme. Vyrazil jsem relativn brzo rno a dostal se do rann mlhy a vlhka. Byly msta na m cest, kdy jsem si pl vt vlhkost vzduchu, te m to vak a tak moc net. Jet stle rno jsem znovu pekroil Missouri a pi t pleitosti se v~n okoupal. Jak si tak jedu Iowou, tak koukm, na co e to koukm, a on to Tbor. Tedy psno po americku -- Tabor, tak jsem se tam zastavil na obd v~mstn Hospdce -- Holrn a od hospodsk se dozvdl, e tu ije esk komunita a e tu obas nkdo i um esky. O~em m pesvdila jedna z~pozdjch zkaznic, kdy se m esky povyptvala, z~kama e to su a uvtala m v~Tboe. Jenom na jdelnku nemli zrovna dn esk jdlo, musel bych pokat do soboty na vepo-knedlo-zelo. Snad na to natrefm pt. Kdy m jeden v~plnu pes 400~mil, tak se ani nikde moc nezastavuje a jenom to tla dopedu. Z~Iowy si tak mimo Tbora pamatuju jet nekonen lny kukuice a e tam krajina byla peci jen malinko zvlnn. Pozd v~noci a u za tmy jsem skonil v~mstskm parku jedn mal vsky. \den Sobota 13. srpna Tragikomicky byl dneek jeden z~nejhorch dn tchto przdnin, i kdy rno nevypadalo nijak neobvykle. Zastavil se u~mho nocleit v~parku jeden domorodec na sv pravideln rann prochzce ped odchodem do prce na devtou a ml spoustu otzek, jak e je to v~echch atd. Co vak bylo nezvykl, bylo, e se tento vyesan a spodan oban ke mn jet jednou vrtil, aby mi sdlil poselstv, e Kristus ije. Na co jsem mu ekl, e to je jist dobe, a chlapk se definitivn vypail. Nebe se velijak zatahovalo a vypadalo to na d, pak zase ne, a to na mn definitivn spadlo. Ten den tikrt. Kdyby se tyhle bouky neodehrvaly 40--20~mil od Lafayette, zalezl bych se nkam schovat, pokal bych, a to pejde, ppadn bych nkde pespal. Takhle jsem se rozhodl, e tm projedu, co u se nikdy v~ivot v~podobn situaci nerozhodnu zopakovat. Poprv prelo hust, nevidl jsem nic moc, ale natst nefoukalo a j se drel koncovch svtel pede mnou jedoucho nklaku, docela jsem promokl, ale vyjel jsem z~toho. Podruh jsem to chytil 20~mil od Lafayette, prelo vce ne ped tm, vidl jsem zt ru krajnice, foukal nrazov vtr a v~jednu chvli pestal dokonce pracovat jeden vlec, natst se to samo umoudilo. Vyjel jsem z~toho ven na jet suchou cestu -- tedy podailo se mi tu bouku pedhonit a moc jsem si liboval, e u jsem v~Lafayette. Jene Marcel ani Daniel nebyli doma a ne jsem se od nich dostal k~Georgovi Vank -- cca 7 minut cesty -- chytla m ta bouka potet a to takovou intenzitou, e kdybych tu cestu neznal zpamti, tak to nenajdu. V~jednu chvli m to mlem sfouklo z~cesty. Vanci natst doma byli, George mi dal pivo prvn zchrany, such prdlo a veei a pomalu jsem se vzpamatovval. Vtej zptky v~Indian, Martine. \end