%\input czech.sty

\hsize11cm
\vsize16cm
\emergencystretch=1em

\font\mflogo=logo10  % font pro METAFONT logo
\font\obrovsky=csbx10 scaled 6000

\chyph
\hyphenation{exis-tu-je}

\def\CS{$\cal C\kern-.1667em\lower.5ex\hbox{$\cal S$}\kern-.075em $}
\def\LaTeX{L\kern-.36em\raise.5ex\hbox{\sevenrm A}\kern-.12em\TeX}
\def\AMS{$\cal A\kern-.166em\lower.5ex\hbox{$\cal M$}\kern-.075em S$}
\def\mf{{\mflogo META}\-{\mflogo FONT}}

\def\allowhyphens{\nobreak\hskip0pt\relax}
\def \uv#1{\char254 \allowhyphens#1\allowhyphens\char255 }

\catcode`\"13
\def"{\hbox\bgroup\let"=\egroup\setverb\tt}
\def\setverb{\def\do##1{\catcode`##1=12}\dospecials\obeyspaces}
\def\begtt{\par\medskip\bgroup\def\par{\endgraf\penalty1000}\setverb
   \catcode`\"12\obeylines\startverb}
{\catcode`|=0 \catcode`\\=12 |gdef|startverb#1\endtt{|tt #1|egroup|medskip}}
{\obeyspaces\gdef {\ }}


\def\title#1\par{\noindent{\bf#1}\bigskip}

\title P¡¨eme velik‚ n pisy v~\TeX u
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

Tento ‡l nek je ur‡en pro u‘ivatele s~\uv{pr–mˆrn˜mi} znalostmi o~\TeX u~a
se ‘ dn˜mi znalostmi o~\mf u. Ti zku¨enˆj¨¡ si ur‡itˆ u‘ d vno poradili
s~probl‚mem zvˆt¨ov n¡ p¡sma do libovoln‚ velikosti, p©i‡em‘ pravdˆpodobnˆ
museli p©ekonat nˆkolik po‡ te‡n¡ch ne£spˆch– p©i prvn¡m kontaktu
s~programem \mf. Chtˆl bych uk zat, ‘e nyn¡ m–‘e i nezasvˆcen˜ u‘ivatel tento
program snadno pou‘¡t, ani‘ by narazil na podobn‚ probl‚my. Nov  instalace
\CS\TeX u~umo‘¤uje snadn‚ a bezprobl‚mov‚ zach zen¡ s~\mf em a p©itom
nen¡ pot©eba ani p©¡li¨ proniknout do podrobnost¡ programu.

Netrv  p©¡li¨ dlouho, kdy nov˜ u‘ivatel \TeX u~za‡ne po‘adovat vˆt¨¡
p¡smo, ne‘ je v~instalac¡ch obvykle k~sehn n¡. Vˆt¨inou takov˜
u‘ivatel pracuje v~\LaTeX u~a pou‘ije p©¡kaz "\Huge". V˜sledek se mu zd 
p©¡li¨ mal˜ a proto zkus¡ p©¡kaz "\HUGE". V~tuto chv¡li ov¨em u‘ nedostane
‘ dn˜ v˜sledek, ale pouze chybov‚ hl ¨en¡, ‘e p©¡kaz nen¡ definov n.
Za‡ te‡n¡k by mohl nab˜t dojmu, ‘e zde je mez \TeX u~a vˆt¨¡ p¡smena prostˆ
nelze z¡skat. To samoz©ejmˆ nen¡ pravda.

\TeX\ samotn˜ pracuje pouze s~ne£plnou informac¡ o~fontu -- bere na vˆdom¡
jen rozmˆry jednotliv˜ch znak–, p©¡padnˆ vzd lenosti mezi dvojicemi znak–,
nebo po‘adavek k~sazbˆ ligatury. Tyto informace jsou ulo‘eny v~souboru 
s~p©¡ponou {\tt .tfm}. Jednotliv‚ tvary znak– v~bitmapov‚ formˆ na‡¡taj¡ a‘
pou‘it‚ DVI-ovlada‡e (nap©. prohl¡‘e‡ nebo ovlada‡ tisk rny). Tato druh 
‡ st £daj– o~fontu b˜v  ulo‘ena v~souborech s~p©¡ponou {\tt .pk}, p©¡padnˆ
cel‚ skupiny font– jsou shrom ‘dˆny do knihovn¡ho souboru s~p©¡ponou {\tt
.fli}. Zat¡mco soubor {\tt .tfm} je v~instalaci pou‘it jen jednou,
bitmapov‚ reprezentace tohoto fontu se vˆt¨inou vyskytuj¡ v~instalac¡ch
v¡cekr t r–znˆ zvˆt¨en‚ (vˆt¨inou ka‘d‚ dal¨¡ zvˆt¨en¡ je 1.2~n sobek
p©edchoz¡ho).

Z~uveden‚ho vypl˜v , ‘e pro \TeX\ nen¡ probl‚m pron sobit na‡ten‚ £daje 
o~fontech libovoln˜m koeficientem. Tato mo‘nost samoz©ejmˆ existuje a za
chv¡li si uk ‘eme, jak se to dˆl . Na druh‚ stranˆ, zvol¡te-li pro zvˆt¨en¡
fontu nestandardn¡ koeficient, vznikne v~{\tt .dvi} souboru odkaz na
zvˆt¨en˜ font, pro kter˜ v~instalaci neexistuje bitmapov  podoba. Ovlada‡e
proto budou m¡t probl‚my. Tyto probl‚my odpadaj¡, m me-li instalovan˜ \mf,
program, kter˜ na‡¡t  textov‚ soubory, v~nich‘ jsou pops ny jist˜m jazykem
jednotliv‚ tahy, z~nich‘ se skl daj¡ tvary v¨ech znak– ve fontu (tzv.
zdrojov‚ texty font–) a vytv ©¡ bitov‚ mapy font–. Vstupn¡mi £daji pro \mf\
jsou samoz©ejmˆ tak‚ £daje o~pou‘it‚m v˜stupn¡m za©¡zen¡ (rozli¨ovac¡
schopnost) a pou‘it‚ zvˆt¨en¡ fontu (libovoln˜ koeficient).

Po tomto \uv{£vodu} (odborn¡ci prominou) m–‘eme p©istoupit k~vlastn¡mu
experimentov n¡. Pop¡¨i mo‘nosti, jak lze probl‚m ©e¨it za pomoc¡ nov‚
instalace \CS\TeX u. Co k~tomu pot©ebujeme? M¡t instalovan˜ \TeX\ z~nov‚
instalace. Nen¡-li zat¡m instalovan˜ \mf, lze jej doinstalovat 
z~instala‡n¡ch disket \CS\TeX-1 a \CS\TeX-4. P©itom pot©ebujeme aspo¤ 3~MB
voln‚ho m¡sta na disku.

D le si p©iprav¡me konfigura‡n¡ soubor "texcfg.bat" t©eba s~t¡mto obsahem

\begtt
echo ***** Automaticke generovani fontu. *****
set DVIDRV=%DVIDRV% /fb /fm:hplaser
set SCROPT=@scr300.cnf
set MFJOBOPT=/1
\endtt

Zde ve druh‚m © dku nap¡¨eme "hplaser", pokud chceme kone‡n˜ produkt na¨eho
sna‘en¡ vytisknout na laserov‚ tisk rnˆ, v~jin‚m p©¡padˆ pou‘ijeme slovo
"lqlores", "lqhires", resp. "epsonfx" pro jehli‡kovou tisk rnu s~rozli¨en¡m
180, 360, resp. 240~dpi. T¡m jsme \mf u~sdˆlili typ na¨eho v˜stupn¡ho
za©¡zen¡. Na t©et¡m © dku po‘adujeme, aby prohl¡‘e‡ pracoval s~takov˜m
rozli¨en¡m font–, kter‚ odpov¡d  na¨emu kone‡n‚mu v˜stupn¡mu za©¡zen¡ (zde
laserov  tisk rna s~300~dpi).

V~posledn¡m © dku oznamujeme typ pou‘it‚ho \mf u. {\tt /1} znamen , ‘e
se pou‘ije "mf186.exe" a {\tt /3} zp–sob¡ vyvol n¡ programu "mf386.exe".
T©et¡ alternativou, programem "sbmf.exe", se nyn¡ nebudeme zab˜vat, proto‘e
situace je ponˆkud komplikovanˆj¨¡.

Pokud m me spr vnˆ p©ipraven˜ konfigura‡n¡ soubor {\tt texcfg.bat} a {\it
je p©¡tomn˜ v~aktu ln¡m adres ©i\/}, m–‘eme spustit syst‚m \TeX\ nap©¡klad
p©¡kazem

\begtt
  latex napis
\endtt

P©i startu syst‚mu se na obrazovce mimo jin‚ objev¡ echo z~na¨eho
konfigura‡n¡ho souboru, co‘ potvrzuje, ‘e konfigurace probˆhla.

Napi¨me nyn¡ v~\LaTeX u~tento zdrojov˜ text:

\begtt
\documentstyle{article}
\pagestyle{empty}
\begin{document}
\begin{center}
\bf V~t‚to m¡stnosti \\ nekou©¡me \\
a \\ nepou‘¡v me \\ kraden˜ software.
\end{center}
\end{document}
\endtt

Po \uv{p©elo‘en¡} \LaTeX em se na v˜sledn‚ d¡lo m–‘eme pod¡vat pomoc¡
"View". Zat¡m m–‘eme v~klidu \uv{odladit} vzhled cel‚ zpr vy v~mal‚m.
Po‘adavek na zvˆt¨en¡ je¨tˆ nen¡ uveden, tak‘e zat¡m nem me ‘ dn‚ probl‚my.

Pokud jsme se vzhledem zpr vy zcela spokojeni, rozhodneme se, kolikr t ji
pot©ebujeme zvˆt¨it. P©i tˆchto £vah ch jsme omezeni velikost¡ pap¡ru,
kter˜ je schopna p©ijmout na¨e tisk rna. Zpr va samoz©ejmˆ m–‘e b˜t na
pap¡©e A4 oto‡ena nap©. o~90 stup¤–.

Nap©¡klad jsme se rozhodli pro ¨estin sobn‚ zvˆt¨en¡. P©ip¡¨eme tedy
p©ed p©¡kaz "\documentstyle" po‘adavek na zvˆt¨en¡

\begtt
\mag=6000
\endtt

€¡slo 1000 znamen  zvˆt¨en¡ jedna ku jedn‚ a v~r mci tohoto koeficientu
m–‘eme uv‚st libovoln‚ cel‚ ‡¡slo pro zvˆt¨en¡ ‡i zmen¨en¡. Upozor¤ujeme,
‘e "\mag" nen¡ tot‚‘, co "\magnification". Druh˜ p©¡kaz v~\LaTeX 
u~nefunguje a v~ostatn¡ch form tech zvˆt¨uje v¨echny rozmˆry a‘ na rozmˆr
tiskov‚ho zrcadla. To by mohlo v‚st ke zcela jin‚mu © dkov‚mu zlomu, a to 
v~na¨em p©¡padˆ nechceme. Prvn¡ p©¡kaz (zmˆna hodnoty vnit©n¡ho registru)
p©itom zvˆt¨¡ zcela v¨echny rozmˆry, v‡etnˆ rozmˆr– tiskov‚ho zrcadla.

P©eklad probˆhne bez probl‚m– (©ekli jsme si, ‘e \TeX\ ne©e¨¡ probl‚my 
s~bitmapami). Pokud nyn¡ vyvol me prohl¡‘e‡, objev¡ se zpr va:

\begtt
Warning 1209: do you want to call MFjob to generate
              1 missing font now ?
Type Y, N or ?:
\endtt

Na tuto ot zku odpov¡me Y (ano, chceme vygenerovat bitmapu nenalezen‚ho
fontu) a pak u‘ jen asi 3 minuty (podle rychlosti po‡¡ta‡e) z¡r me na
obrazovku, kde se vypisuj¡ zpr vy o~vygenerovan˜ch p¡smenech a nakonec,
ani‘ bychom cokoli zm ‡kli, znovu nasko‡¡ prohl¡‘e‡.

Ov¨em ejhle! Prohl¡‘e‡ nezobraz¡ v–bec nic -- jen zcela pr zdnou str nku.
To n s nesm¡ odradit; radˆji hledejme p©¡‡inu tohoto \uv{drobn‚ho}
nedostatku. Zamˆ©me se na referen‡n¡ bod str nky, kter˜ je 1~in (2.54~cm)
od horn¡ho a lev‚ho okraje pap¡ru. Pron sobme vzd lenost nezvˆt¨en‚ho textu
od tohoto bodu ¨estkr t a uvˆdomme si, ‘e na m¡stˆ z–st v  pouze referen‡n¡
bod a v¨e ostatn¡ se zvˆt¨uje a proto i posunuje. V~na¨em p©¡padˆ je po
zvˆt¨en¡ text zcela mimo pap¡r A4.

P©idejme do dokumentu {\it za\/} p©¡kaz "\documentstyle" po‘adavek na men¨¡
¨¡©ku tiskov‚ho zrcadla. Vyjad©ujeme se v~nezvˆt¨en˜ch jednotk ch. Uveden‚
hodnoty jsou v˜sledkem experimentu.

\begtt
\textwidth=6cm \oddsidemargin=-1cm \topmargin=-1cm
\endtt

Po nov‚m p©ekladu a spu¨tˆn¡ prohl¡‘e‡e se u‘ ‘ dn˜ font negeneruje a nav¡c
vid¡me ‡ st na¨eho textu. Cel˜ se na str nku A4 na ¨¡©ku nevejde a proto
jej budeme rotovat o~90 stup¤–. P©ejdeme tedy do nab¡dky "Print"
a tam zvol¡me polo‘ku "Edit-Options". V~editoru nap¡¨eme pouze hodnotu
parametru "tr", kter˜ ur‡uje rotaci.

\begtt
/tr1
\endtt

Kdy‘ nyn¡ spust¡me polo‘ku "PreView xxxDPI", kde "xxx" odpov¡d  rozli¨en¡
tisk rny, pak kone‡nˆ uvid¡me na str nce A4 text cel˜ a oto‡en˜. Pokud se
n m to tak l¡b¡, pak volba polo‘ky pro tisk n m p©inese k˜‘en˜ v˜sledek.

Bohu‘el, uk zku tohoto v˜sledku nem–‘eme do bulletinu za©adit, proto‘e se
sem prostˆ nevejde. Aby ‡ten © z¡skal aspo¤ p©edstavu o~kvalitˆ p¡sma,
uvedeme zde z~uk zky jedno slovo.

\bigskip

\centerline{\obrovsky nekou©¡me}

\bigskip
Novˆ vygenerovan˜ font se automaticky za©adil do struktury adres ©– 
v~instalaci. Takov‚ vˆci je mo‘no dˆlat doma na soukrom‚ instalaci \TeX u.
Generovat si svoje velikosti font– na ve©ejn˜ch instalac¡ch nem–‘e ka‘d˜
u‘ivatel. Tyto fonty maj¡ toti‘ jednor zov‚ pou‘it¡ a je nesmysln‚, aby
z–st valy v~instalaci natrvalo. Kdyby si ka‘d˜ u‘ivatel vygeneroval font a
nechal ho ulo‘en˜ ve ve©ejn‚ instalaci, diskov  kapacita jakkoli velk‚ho
disku by za chv¡li nesta‡ila. Proto b˜vaj¡ ve©ejn‚ instalace zabezpe‡en‚
proti z pisu (read only), nicm‚nˆ i zde lze pou‘¡t zm¡nˆnou metodu
generov n¡ font–. Sta‡¡, kdy‘ je tato instalace vytvo©ena z~novˆ
distribuovan˜ch disket \CS\TeX\ a obsahuje \mf\ a zdrojov‚ texty font–.
V~konfigura‡n¡m souboru "texcfg.bat" je nutno zmˆnit "SCROPT" n sledovnˆ

\begtt
set SCROPT=@scr300.cnf /pf:@f.pk
\endtt

Tato volba zp–sob¡, ‘e pokud generujeme font p©i vol n¡ prohl¡‘e‡e "View",
pak se v˜sledek (soubor s~p©¡ponou {\tt .pk}) ulo‘¡ do u‘ivatelsk‚ho
adres ©e, tak‘e programy nemaj¡ snahu nic ukl dat do read-only ‡ st¡
instalace. P©itom v¨echna ostatn¡ nastaven¡ ovlada‡–, tj. "PreView" i
tisky, dok ‘¡ tento {\tt .pk} soubor v~u‘ivatelsk‚m adres ©i naj¡t a
pou‘¡t. U‘ivatel po skon‡en¡ pr ce s m rozhodne, jak nalo‘¡ se souborem
{\tt .pk} ve sv‚m adres ©i. Nap©¡klad jej m–‘e archivovat a nˆkdy
pozdˆji pou‘¡t.

Pozor. Tento zp–sob ukl d n¡ font– m  jednu z sadn¡ nev˜hodu. Nejsou zde
rozli¨ov ny velikosti. Znamen  to, ‘e pokud vyhled vac¡ proces nenajde font
v~instalaci (kde jsou rozli¨ov ny velikosti), pak mu sta‡¡, ‘e 
v~u‘ivatelsk‚m adres ©i najde font s~p©¡slu¨n˜m n zvem a na velikost nehled¡.
To m–‘e v‚st ke kuri¢zn¡m v˜sledk–m, pokud je nap©. v~z vˆru pou‘ito
za©¡zen¡ s~jinou rozli¨ovac¡ schopnost¡.

D le samoz©ejmˆ nelze v~aktu ln¡m adres ©i uchov vat dvˆ bitmapy t‚ho‘
fontu a v~r–zn‚ velikosti. V~takov‚m p©¡padˆ je nejvhodnˆj¨¡ z~pozice
u‘ivatele vytvo©it si vlastn¡ u‘ivatelsk˜ konfigura‡n¡ soubor "scr300.cnf"
a "hplj.cnf", kter‚, pokud jsou p©¡tomn‚ a aktu ln¡m adres ©i, maj¡
p©ednost p©ed syst‚mov˜mi. V~tˆchto souborech pak u‘ivatel p©ep¡¨e volbu
{\tt /pf} tak, aby se vytvo©ila p©i generov n¡ font– struktura adres ©– se
soubory {\tt .pk} tam, kam m  p©¡stup k~z pisu.

Na tomto m¡stˆ bych chtˆl uv‚st doporu‡en¡ pro \TeX-admi\-nistr \-tory.
Je vhodn‚ p©epsat syst‚mov‚ konfigura‡n¡ soubory {\tt *.cnf} tak, aby
prv  alternativa parametru {\tt /pf} obsahovala adres ©e p©¡stupn‚ v¨em
u‘ivatel–m k~z pisu. Tam se budou hromadit nestandardn¡ fonty, kter‚
pou‘¡vaj¡ u‘ivatel‚. \TeX-administr tor m–‘e jednou za ‡as st hnout tyto
fonty do spole‡n˜ch knihoven, p©¡padnˆ nˆkter‚, u~nich‘ je patrn‚
jednor zov‚ pou‘it¡, m–‘e vymazat.

Je t©eba si uvˆdomit, ‘e tato \uv{snadnost} pou‘it¡ \mf u~spo‡¡v  v~tom, ‘e
Mattesovy ovlada‡e lze nakonfigurovat tak, aby p©i nenalezen‚ bitmapˆ fontu
dok zaly samy vyvolat \mf\ s~pot©ebn˜mi parametry prost©ednictv¡m programu
MFJOB, jeho‘ autorem je tak‚ Eberhard Mattes. Jako u‘ivatel‚ v–bec nemus¡me
vˆdˆt, jak se \mf\ vlastnˆ spou¨t¡. Nemus¡me ani pou‘¡t nab¡dku s~n zvem
"METAFONT", kter  je tak‚ zahrnuta do syst‚mu. Tato nab¡dka tam je za©azena
pro tv–r‡¡ ‡innost s~\mf em, p©edev¨¡m pro tvorbu obr zk–, nebo pro n vrh
nov˜ch a kr snˆj¨¡ch p¡sem. M–‘ete tak‚ deformovat tvary bˆ‘nˆ pou‘¡van˜ch
font– libovoln˜m zp–sobem. To v¨e ov¨em vy‘aduje aspo¤ trochu umˆt jazyk
\mf u. O~mo‘nostech v~t‚to nab¡dce si pov¡me nˆkdy p©¡¨tˆ.

Nyn¡ si je¨tˆ uvedeme, jak lze m¡chat pou‘it¡ font– nezvˆt¨en˜ch s~na¨imi
zvˆt¨en˜mi. Nap©¡klad tento ‡l nek je cel˜ napsan˜ v~z kladn¡ velikosti,
tj. hodnota "\mag" je rovna 1000. P©itom je zde pou‘ita uk zka slova
\uv{nekou©¡me} v~ponˆkud jin‚ velikosti. Nelze proto mˆnit parametr "\mag".
Proto je v~‡l nku na za‡ tku dokumentu naps no:

\begtt
\font\obrovsky=csbx10 scaled 6000
\endtt

\noindent
a © dek s~uk zkou m  tvar

\begtt
\centerline{\obrovsky nekou©¡me}
\endtt

\noindent
nebo v~\LaTeX u

\begtt
\begin{center}
{\obrovsky nekou©¡me}
\end{center}
\endtt

Toto ©e¨en¡ ov¨em vy‘aduje na u‘ivateli, aby znal n zvy pou‘it˜ch font–.
Zde "csbx10" je CS-font s~diakritikou odvozen˜ z~"cmbx10", co‘ je Computer
Modern font bold extended at 10pt, tedy polotu‡n˜ ©ez, pou‘it˜ p©i p©¡kazu
"\bf". Pokud bychom ale m¡sto slova "csbx10" napsali "cmbx10", dostaneme
na v˜stupu pouze zkomoleninu \uv{nekoume} (p©¡slu¨nˆ zvˆt¨enou), a
v~{\tt .log} souboru najdeme zpr vu:

\begtt
Missing character: There is no © in font cmbx10!
Missing character: There is no ¡ in font cmbx10!
\endtt

Nem me-li CS-font, mus¡me pou‘¡t origin ln¡ "cmbx10", ale pak je nutn‚
p©epsat slovo "nekou©¡me" na sekvenci "nekou©¡me".

V~prv‚m p©¡padˆ, kdy‘ jsme zvˆt¨ovali cel˜ dokument parametrem "\mag", jsme
se nemuseli starat o~n zvy pou‘it˜ch font–. P©itom byl skute‡nˆ pou‘it
font "csbx10" m¡sto "cmbx10", proto‘e jsme pou‘ili novou instalaci
\CS\TeX u, kde je tato vˆc zaji¨tˆna p©i generov n¡ form tu.

Nyn¡ u‘ tedy vid¡me rozd¡l mezi parametrem "\mag", kter˜ p–sob¡ glob lnˆ, a
zvˆt¨en¡m pouze jedin‚ho fontu.

Kdybych zmˆnil parametr "\mag" ve sv‚m ‡l nku glob lnˆ, tak by p©i
z vˆre‡n‚ redakci bulletinu do¨lo p©i zpracov n¡ k~chybˆ

\begtt
! Incompatible magnification (6000);
\endtt

Tento parametr je toti‘ p©en ¨en na jedin‚ m¡sto do {\tt .dvi} souboru p©i
tisku prvn¡ strany a pak je kontrolov n p©i ukon‡en¡ form tov n¡. Ostatn¡
£daje v~{\tt .dvi} z–st vaj¡ nezmˆnˆny. P©¡slu¨n‚ m¡sto, kam je hodnota
parametru "\mag" zanesena, je ‡teno a‘ ovlada‡em, kter˜ pak pron sob¡
v¨echny rozmˆrov‚ £daje v~{\tt .dvi} po‘adovan˜m koeficientem.

Hodnota "\mag" nav¡c p©i form tov n¡ ovlivn¡ p©epo‡et rozmˆr–, kter‚ maj¡
prefix "true" a to tak, ‘e je pron sob¡ p©evr cenou hodnotou koeficientu.
T¡m se li¨¡ jej¡ pou‘it¡ od jinak analogick‚ho zp–sobu zvˆt¨en¡ dokumentu
a‘ na £rovni ovlada‡e, tj. parametrem {\tt /m}. P©¡tomnost parametru {\tt /m}
zp–sob¡, ‘e ovlada‡ zcela ignoruje hodnotu "\mag" v~{\tt .dvi}.
Rozmˆry s~prefixem "true" ve zdrojov‚m textu jsou nyn¡ posti‘eny tak‚
deformac¡, proto‘e do {\tt .dvi} souboru se tento prefix nep©en ¨¡.

Z vˆrem je¨tˆ pozn mku k~omezen¡ \TeX u~a \mf u. Maxim ln¡ hodnota
parametru "\mag" je 32768. T¡m se n m poda©¡ zvˆt¨it bˆ‘n‚ desetibodov‚
p¡smo na asi 12~cm. Chceme-li vˆt¨¡ p¡smena, mus¡me udˆlat z sah do
zdrojov‚ho textu fontu. Pak ale naraz¡me na omezen¡ \mf u. Maxim ln¡ rozmˆr
bitmapy, kter˜ je tento program schopen vygenerovat je 4096~pixel– od
referen‡n¡ho po‡ tku v¨emi smˆry. Tj. maxim ln¡ v˜¨ka a ¨¡©ka je 8192
pixel– v~ide ln¡m p©¡padˆ, kdy‘ m me referen‡n¡ bod uprost©ed. V~p©¡padˆ
p¡sma je obvykl‚ m¡t referen‡n¡ bod vlevo dole a proto je nutn‚ po‡¡tat 
s~‡¡slem 4096. Toto ‡¡slo odpov¡d  p©i rozli¨en¡ 300~dpi velikosti 34~cm,
tedy p¡smeno m–‘e b˜t vˆt¨¡, ne‘ je rozmˆr strany A4. Na druh‚ stranˆ p©i
rozli¨en¡ osvitov˜ch jednotek (1200~dpi) u‘ m me maxim ln¡ p¡smeno velk‚
jen 8~cm. Tak‚ nesm¡me zapomenout na obecnˆ zn m‚ omezen¡ \TeX u, ‘e
nejvˆt¨¡ rozmˆr, kter˜ lze ulo‘it do {\tt .dvi} je 16384~pt, tedy asi
5.75~m.

Je tedy vidˆt, ‘e \TeX\ ani \mf\ nen¡ ur‡en pro generov n¡ p¡smen na
transparenty do prvom jov˜ch pr–vod–. Nic na tom nezmˆn¡ ani ta skute‡nost,
‘e tento ‡l nek p¡¨i pr vˆ v~den, kdy se d©¡ve tyto pr–vody konaly.

\medskip
\line{1.5.1993 \hfil Petr Ol¨ k}

\bye