\magnification\magstep1
\advance\vsize by \baselineskip

\font\bukvy=wncyr10
\font\tit=csbx10 scaled\magstep4
\font\subtit=csbx10 scaled\magstep2

\def\LaTeX{L\kern-.36em\raise.5ex\hbox{\sevenrm A}\kern-.12em\TeX}
\def\allowhyphens{\nobreak\hskip0pt\relax}
\def \uv#1{\char254 \allowhyphens#1\allowhyphens\char255 }

\def\begitems{\medskip\bgroup\catcode`\*=13 \narrower}
\def\enditems{\par\egroup\medskip}
{\catcode`\*=13 \gdef*{\par\noindent\llap{$\bullet$\ }\ignorespaces}}

\def\title #1\par{\centerline{\tit #1}\nobreak\bigskip}
\def\subtitle #1\par{\vglue10pt\centerline{\subtit #1}\nobreak\bigskip}
\def\autor #1\par{\centerline{\it #1}\bigskip}

\chyph


\title Gates versus Mattes

\subtitle —vaha o~postaven¡ \TeX{}u v~komer‡n¡m prost©ed¡

\autor Petr Ol¨ k

Pros¡m, berte tento text jako mou osobn¡ £vahu, se kterou m–‘ete, ale
samoz©ejmˆ nemus¡te souhlasit. Text byl naps n 28.~10.~1994.

Mnoz¡ z~n s si vzpom¡naj¡ na po‡¡ta‡ov‚ za‡ tky v~na¨¡ republice. Nen¡ to
tak d vno, co zde vl dly jen s lov‚ po‡¡ta‡e typu EC ({\bukvy edin\-naya
sis\-tema}) a pak to p©i¨lo. Osobn¡ po‡¡ta‡e typu IBM PC zavalily nejen svˆt,
ale i na¨¡ republiku. T¡m se dostala d©¡ve skoro nedostupn  v˜po‡etn¡
technika na stoly koncov˜ch u‘ivatel–. Nejvˆt¨¡ p©elom byl v~dostupnosti
po‡¡ta‡ov‚ grafiky a vzniku aplika‡n¡ch program– spolupracuj¡c¡ch
s~u‘ivatelem na b zi vz jemn‚ interakce.

Hned nad prvn¡mi po‡¡ta‡i tohoto typu (XT) jsme za‡ali j sat, ‘e s~nimi jde
dˆlat vˆc naprosto nev¡dan  -- po‡¡ta‡ov  sazba za pomoc¡ programu \TeX.
Kdo se v~t‚ dobˆ do \TeX{}u zamiloval, asi jej u‘ neopust¡, proto‘e \TeX{}
je skute‡nˆ perfektnˆ koncipovan˜ a my¨lenkovˆ bohat˜ a kr sn˜ program.
Rychlost p©¡chodu \TeX{}u pro prvn¡ osobn¡ po‡¡ta‡e byla d na t¡m, ‘e
autor programu Donald Knuth jej vytvo©il tak, aby byl snadno
implementovateln˜ pro libovoln˜ po‡¡ta‡ov˜ syst‚m, kter˜ spl¤uje jist‚
minim ln¡ kapacitn¡ n roky na hardwarov‚ vybaven¡ po‡¡ta‡e. Po‡¡ta‡e XT
byly na samotn‚ hranici tˆchto n rok– a p©i implementaci bylo pot©eba udˆlat
jistou netrivi ln¡ pr ci a spokojit se s~kapacitn¡mi omezen¡mi
programu samotn‚ho.

Prvn¡ \TeX{}y na XT a pozdˆji AT bˆhaly v~na¨¡ republice z©ejmˆ za pou‘it¡
komer‡n¡ho bal¡ku PC-\TeX{} a teprve pozdˆji se v~na¨ich mysl¡ch objevilo
jm‚no studenta techniky v~Nˆmecku -- Eberharda Mattese. Tento p n doslova
zruinoval firmu, kter  zalo‘ila svou existenci na prod v n¡ PC-\TeX{}u
(\TeX{}u pro DOS), jednodu¨e t¡m, ‘e dal svou implementaci \TeX{}u pro DOS
a OS/2 (v‡etnˆ vlastn¡ch program–--ovlada‡– {\tt dvi}) svˆtu zadarmo.
Implementace se jmenuje em\TeX. Nakonec n s jeho jedn n¡ tolik
nep©ekvapuje, proto‘e v¡me, ‘e samotn˜ Knuth daroval sv–j program ve
zdrojov‚ podobˆ ve©ejnosti a t¡m nastartoval jeho ¨¡©en¡ hlavnˆ po
nekomer‡n¡ch cest ch. Znamen  to, ‘e implementace pro r–zn‚ opera‡n¡
syst‚my vznikaly vˆt¨inou v~rukou fand– pracuj¡c¡ch vesmˆs na univerzit ch
a nikoli v~K©em¡kov‚m £dol¡.

V~posledn¡ch nˆkolika letech ov¨em toto \TeX{}ovsk‚ nad¨en¡ dost v  v ‘nou
r nu v~podobˆ ¨¡©en¡ komer‡n¡ch program–, kter‚ ©e¨¡ v¡ce ‡i m‚nˆ tot‚‘:
vytvo©it v~po‡¡ta‡i sazbu. Tˆmto program–m se vˆt¨inou ©¡k  DTP (DeskTop
Publishing). Nav¡c je¨tˆ existuj¡ programy, kter‚ se nejprve zrodily jako
ASCII editory, pak za‡aly nab¡zet u‘ivateli jednoduch‚ mo‘nosti na
zpracov n¡ textu ur‡en‚ho pro vyti¨tˆn¡ (textov‚ procesory) a nyn¡ aspiruj¡
na to nahradit DTP syst‚my. P©¡kladem m–‘e b˜t editor WordPerfect.

V¨echny tyto programy sleduj¡ hardwarov˜ v˜voj osobn¡ch po‡¡ta‡– a
pracovn¡ch stanic, zvl ¨tˆ v~oblasti grafiky. S~v˜vojem grafiky a zvy¨ov n¡
v˜konu procesor– a pamˆt¡ p©ich zej¡ nov‚ \uv{lep¨¡} verze tˆchto program–,
kter‚ naplno vyu‘¡vaj¡ hardwarov‚ mo‘nosti nov˜ch po‡¡ta‡–. To je
samoz©ejmˆ spr vn‚. Za tyto nov‚ verze se vˆt¨inou draze plat¡ a nav¡c
datov˜ form t, se kter˜m programy pracuj¡, b˜v  v~ka‘d‚
verzi jin˜. P©¡kladem m–‘e b˜t znova editor WordPerfect.

\TeX{} ale z–st v  st le stejn˜ a jeho autor si dokonce odva‘uje tvrdit,
‘e \TeX{} bude za 100 let d vat stejn‚ v˜sledky, jako d v  nyn¡ a
bude jedno, jak  v~t‚ dobˆ bude pracovat v˜po‡etn¡ technika. Je to p©i
pohledu na prudk˜ po‡¡ta‡ov˜ rozvoj posledn¡ch let velmi p©ekvapiv‚
tvrzen¡. Mnoho lid¡ by si dokonce mohlo myslet, ‘e to hrani‡¡ a‘
s~podiv¡nstv¡m. Autor Donald Knuth ale v¡, co ©¡k . Je skute‡nost¡, ‘e jeho
program pracuje v~podstatˆ v~nezmˆnˆn‚ podobˆ u‘ od roku 1982 (tj. pokud
jsme nˆco napsali v~roce 1982 v~\TeX{}u, dnes to vys z¡me naprosto stejnˆ,
jako tenkr t). Takovou ‘ivotnost (k~dne¨n¡mu dni 12 let stabiln¡ho ‘ivota)
nem  a nem–‘e m¡t ‘ dn˜ komer‡nˆ ¨¡©en˜ program. Program \TeX{} toti‘ stoj¡
na my¨lenk ch (odva‘uji se dokonce napsat My¨lenk ch s~velk˜m M) a nikoli
na sou‡asn‚ hardwarov‚ a softwarov‚ situaci, v~jak‚ se moment ln¡ v˜robky
v˜po‡etn¡ techniky nal‚zaj¡.

Investice nau‡it se \TeX{} je tedy dlouhodob  investice, a‡koli toto u‡en¡
m–‘e b˜t ze za‡ tku dosti n ro‡n‚. Na druh‚ stranˆ, pokud po¨lete nˆkoho
na ¨kolen¡ o~konkr‚tn¡m DTP, pak za toto ¨kolen¡ vyhod¡te nek©esŸansk‚
pen¡ze a to, co se tento ‡lovˆk nau‡il, m–‘e u‘ za dva roky s~klidn˜m
svˆdom¡m zapomenout.

U‘ivatel \TeX{}u m  t‚‘ ¨irokou podporu p©i ©e¨en¡ sv˜ch probl‚m–. M–‘e se
obr tit na elektronick‚ diskusn¡ skupiny o \TeX{}u veden˜ch na
universitn¡ch po‡¡ta‡ov˜ch s¡t¡ch (na n rodn¡ i mezin rodn¡ £rovni). V‘dy
se najde nˆjak˜ zku¨enˆj¨¡ u‘ivatel, kter˜ na tˆchto skupin ch odpov¡.
M -li u‘ivatel pocit, ‘e nˆco nefunguje tak jak m  (nˆjak‚ makro nebo
dokonce samotn˜ \TeX{}), m  mo‘nosti prost©ednictv¡m elektronick‚ s¡tˆ d t
tuto vˆc najevo. Vˆt¨inou bˆhem kr tk‚ doby je mu kvalifikovanˆ zodpovˆzeno
od samotn˜ch autor–. Samotn˜ Knuth vypisuje dokonce odmˆny za to, kdy‘ mu
nˆkdo v programu najde chybu. V sou‡asn‚ dobˆ je \TeX{} pravdˆpodobnˆ
program s nejm‚nˆ chybami na svˆtˆ (srovn v me-li programy srovnateln‚
slo‘itosti).

V¨e, co tady dosud ©¡k m, jsou argumenty, pro‡ pou‘¡t \TeX{}. Dalo by se
jich naj¡t mnohem v¡ce. Jako posledn¡ argument uvedu skute‡nost, ‘e 
s~\TeX{}em mohou pracovat lid‚ na r–zn˜ch £rovn¡ch pozn n¡ tohoto programu a
vytvo©it tak jakousi ide ln¡ dˆlbu pr ce.

\TeX{} relativnˆ snadno za‡nou pou‘¡vat u‘ivatel‚, kte©¡ se nau‡¡ p r
\LaTeX{}ovsk˜ch p©¡kaz–, maj¡ vedle kl vesnice tabulky nˆkter˜ch p©¡kaz–
(nap©. ‘e {\tt \char92alpha} zp–sob¡ $\alpha$) a pro jejich pot©eby 
(v~p©¡padˆ p¡sa©ky pot©eby nad©¡zen˜ch) jsou tyto znalosti posta‡uj¡c¡.

Pak jsou u‘ivatel‚, kte©¡ umˆj¡ efektivnˆ pou‘¡vat vesmˆs cel‚ makro
\LaTeX{}u a sleduj¡ nejnovˆj¨¡ v˜voj tohoto makra. Bohatost grafick˜ch
efekt–, kter‚ pou‘ij¡ ve sv˜ch dokumentech je v¡ce m‚nˆ z visl  na
existenci u‘ vytvo©en˜ch maker a p©¡padnˆ dal¨¡ho softwaru, kter˜ dan˜
efekt umo‘n¡ realizovat. Tyto mo‘nosti jsou velmi rozs hl‚. Pro ilustraci
na univerzitn¡ch s¡t¡ch se potuluj¡ (samoz©ejmˆ zadarmo) stovky a‘ tis¡ce
\TeX{}ovsk˜ch maker a dal¨¡ho podp–rn‚ho softwaru, kter˜ ©e¨¡ nep©ebern‚
mno‘stv¡ grafick˜ch po‘adavk– na sazbu. Probrat se jenom informacemi
o~tˆchto podp–rn˜ch \TeX{}ovsk˜ch prost©edc¡ch je mnohdy nadlidsk‚ £sil¡.
Ve©ejn‚ \TeX{}ovsk‚ archivy obsahuj¡ © dovˆ gigabajty nejr–znˆj¨¡ho
podp–rn‚ho software k~\TeX{}u.

Na dal¨¡m stupni jsou u‘ivatel‚, kte©¡ si um¡ ps t sami makra a jednoduch˜
software podporuj¡c¡ rozhran¡ mezi \TeX{}ovskou sazbou a grafick˜m
prost©ed¡m dne¨n¡ch dn–. Odtud u‘ nen¡ daleko k~program tor–m {\tt dvi}
ovlada‡– pro v¨echna mo‘n  i nemo‘n  v˜stupn¡ za©¡zen¡ a implement tor–m
\TeX{}u pro r–zn‚ nov‚ opera‡n¡ syst‚my. To u‘ ale nejsou u‘ivatel‚ \TeX{}u,
ale st vaj¡ se jeho slu‘ebn¡ky. Sami ze sv‚ho pera (p©esnˆji ze sv‚
kl vesnice) d vaj¡ k~dispozici do univerzitn¡ch s¡t¡ makra a software,
podporuj¡c¡ r–zn‚ grafick‚ efekty v~r mci sazby v~\TeX{}u. Tato dˆlba pr ce
je v¡ce m‚nˆ ide ln¡. Pokud jsou tito program to©i dob©e vychov ni i
v~oblasti p¡sma a typografick‚ kultury, pak je ¨ance, ‘e u‘ivatel‚ jejich
maker budou m¡t sazbu po v¨ech str nk ch kvalitn¡. Takovou dˆlbu pr ce
p©edpokl dal samoz©ejmˆ samotn˜ Knuth v~dobˆ, kdy d val program 
k~dispozici.

Citelnˆ chyb¡ jist  skupina u‘ivatel– \TeX{}u, kterou bychom mohli nazvat
\uv{profesion ln¡ saze‡i v~\TeX{}u}. Tito lid‚ by mˆli p©evz¡t text od
p¡sa©ky, kter  um¡ napsat {\tt \char92alpha}, a zpracovat tento text do
v˜sledn‚ podoby. Mˆli by d–kladnˆ zn t \TeX{} a typografick  pravidla, umˆt
za©adit libovoln˜ grafick˜ efekt do sazby. P©itom by asi £zce
spolupracovali s~tv–rci nejnovˆj¨¡ho podp–rn‚ho software k~\TeX{}u. Kdyby
takov¡ lid‚ pracovali v~jednotliv˜ch nakladatelstv¡ch, pak by se \TeX{} mohl
snadno st t standardem pro vyj d©en¡ po‘adavk– sazby a tyto texty by
se mohly archivovat a znovu pou‘¡t v~dal¨¡ch vyd n¡ch knihy. V~dal¨¡m textu
se pokus¡m rozvinout £vahu, pro‡ tito lid‚ skute‡nˆ chyb¡.

PusŸme se nyn¡ do rozboru z sadn¡ nev˜hody \TeX{}u.
Odva‘uji se tvrdit, ‘e tato nev˜hoda spo‡¡v  ve vlastnostech samotn‚ho
autora \TeX{}u. M  p©edstava toti‘ je, ‘e je to ‡lovˆk nadpr–mˆrnˆ
inteligentn¡ (nev¡ nˆkdo, zda je ‡lenem hnut¡ Mensa?). Lid‚ tohoto druhu
maj¡ vˆt¨inou jednu nev˜hodu. Pohybuj¡ se v~prost©ed¡ lid¡ aspo¤ trochu
srovnateln‚ inteligence a vzdˆl n¡ (nap©¡klad v~akademick‚m prost©ed¡),
komunikuj¡ s~nimi a jsou do jist‚ m¡ry izolov n¡ od lid¡ pr–mˆrnˆ
uva‘uj¡c¡ch. V˜sledky intelektu ln¡ ‡innosti nadpr–mˆrnˆ inteligentn¡ch lid¡
mohou pak zpracovat a d–kladnˆ vyu‘¡t znova jen lid‚, kte©¡ se aspo¤
nepatrnˆ p©ibli‘uj¡ schopnostem tˆchto g‚ni–. Tyto v˜sledky jsou pro
pr–mˆrnˆ uva‘uj¡c¡ jedince vesmˆs nedosa‘iteln‚. Mysl¡m, ‘e to plat¡ obecnˆ
pro libovolnou vˆdn¡ discipl¡nu, nejen v~p©¡padˆ Knutha a jeho \TeX{}u.
Sta‡¡ p©ipomenout t©eba kvantovou teorii ve fyzice.

Program \TeX{} je v˜sledek intelektu ln¡ ‡innosti jednoho z~g‚ni– tohoto
stolet¡. Podle toho, co jsem popsal v~p©edchoz¡m odstavci, plyne, ‘e nutit
\TeX{} pr–mˆrnˆ uva‘uj¡c¡mu u‘ivateli je p©inejmen¨¡m surovost. V~dobˆ, kdy
Knuth pracoval na sv‚m projektu, se nep©edpokl dalo, ‘e by se po‡¡ta‡
dostal do ruky ‡lovˆku bez schopnosti algoritmick‚ho uva‘ov n¡ a jist‚ho
nezbytn‚ho vzdˆl n¡. Dnes ov¨em v~souvislosti s~prudce klesaj¡c¡mi cenami
po‡¡ta‡ov˜ch v˜robk– a snaze komer‡n¡ho svˆta prodat tyto v˜robky komukoli
(t©eba cvi‡en‚ opici), se samoz©ejmˆ kl vesnice po‡¡ta‡e dost v  do rukou
i lidem bez nejmen¨¡ho ¨ajnu o~tom, co to je algoritmus. V~takov‚m
prost©ed¡ se \TeX{} {\it nem–‘e\/} u‘ivit a ve¨ker  jeho propagace pro tyto
vrstvy u‘ivatel– je marn .

Pr vˆ na tyto vrstvy u‘ivatel– se zamˆ©il komer‡n¡ svˆt. Podle toho
vypadaj¡ manu ly k~aplikac¡m, kter‚ vˆt¨inou ne©eknou skoro nic a
algoritmicky uva‘uj¡c¡ u‘ivatel p©i jejich ‡etbˆ sk©¡pe zubama.
Zde se skute‡nˆ u‘iv¡ DTP syst‚my, kter‚ u‘ivateli nab¡zej¡ kone‡nou sadu
jist˜ch n stroj– v~podobˆ grafick˜ch prvk– na obrazovce a ve¨ker‚ operace,
t˜kaj¡c¡ se £pravy sazby do po‘adovan‚ho form tu se prov dˆj¡ pohybem
my¨¡ho kurzoru po pracovn¡ plo¨e obrazovky.

Mluvil jsem s~jedn¡m nakladatelem o~argumentech pro a proti \TeX{}u.
ž¡kal, ‘e se mu vyplat¡ zaplatit cvi‡enou opici, kter  zalamuje
str nky pomoc¡ nˆjak‚ho my¨oidn¡ho DTP syst‚mu, ne‘ platit ‡lovˆka 
s~takov˜m vzdˆl n¡m, ‘e dok ‘e £‡elnˆ vyu‘¡t \TeX{} a v‘dy v~ka‘d‚m okam‘iku
v˜voje v˜po‡etn¡ techniky dok ‘e prom¡tnout do v˜sledn‚ sazby sou‡asn‚
mo‘nosti grafiky (nap©¡klad p©i za©azov n¡ obr zk– a grafick˜ch efekt– do
textu). Takov˜ch specialist–, kte©¡ d–kladnˆ zvl daj¡ \TeX{} (tj. maj¡ 
k~tomu ©ekl bych bu¤ky a chtˆj¡ to dˆlat), se potuluje po svˆtˆ velmi m lo.
Zat¡mco cvi‡enou opici na DTP kdokoli kdykoli vy¨kol¡. Tento redaktor m  
v~z sadˆ pravdu, ale smutn‚ a paradoxn¡ (aspo¤ v~na¨¡ republice) je
skute‡nost, ‘e ‡lovˆk s~uveden˜mi schopnostmi vˆt¨inou realizuje sv‚ nad n¡
v~univerzitn¡m prost©ed¡, kde m  nˆkolikan sobnˆ men¨¡ p©¡jem, ne‘ ona
vy¨kolen  cvi‡en  opice. Nad t¡m by se ov¨em mˆli zamyslet politikov‚, 
v~jejich‘ ruk ch je osud st tn¡ho rozpo‡tu. Jinak n m tyto hlavy budou st le
ut¡kat do zahrani‡¡, nebo budou investovat svou tv–r‡¡ invenci do
programov n¡ bankovn¡ch datab z¡. \looseness=-1

Mnoz¡ z~‡ten ©– si jistˆ p©e‡etli Zaj¡‡k–v £vodn¡k v~Bajtu z~ledna 1994
s~n zvem \uv{Od \TeX{}u ke ¨kvarku}. Mohli jej pova‘ovat za po‡ tek konce
\TeX{}u, proto‘e tento £vodn¡k vyznˆl tak, ‘e \TeX{} je v~dne¨n¡ dobˆ nˆco
£plnˆ neu‘ite‡n‚ho. To samoz©ejmˆ nen¡ pravda. P©esto ale s~autorem £vodn¡ku
v~z kladn¡ch my¨lenk ch souhlas¡m. Cel  pravda je toti‘ ©e‡ena v~t‚to vˆtˆ:
\uv{Nad¨en¡ z~kouzel \TeX{}u vyprch valo s~rostouc¡ jistotou, ‘e tady pro
nˆj neexistuj¡ saze‡i, nato‘ program to©i nezbytn˜ch (a hodnˆ rozs hl˜ch)
maker dost specifikovan‚ho jazyka.} V~tomuto ‡l nku nesouhlas¡m 
s~autorem pouze v~jednom detailu, ‘e \uv{...schopnosti \TeX{}u p©ev‚st 
bohatˆ zdobenou publikaci do
barevn˜ch v˜ta‘k– jsou minim ln¡...}. To nasvˆd‡uje trochu nepochopen¡
princip– \TeX{}u. Samoz©ejmˆ, ‘e \TeX{} jako program nez visl˜ na pokroku
ve v˜po‡etn¡ technice, nebude m¡t v~sobˆ implementov ny algoritmy pro
barevn‚ v˜ta‘kov n¡, kter‚ jsou nepochybnˆ z visl‚ na sou‡asn‚m rozvoji
grafiky. Existuje ov¨em plno elegantn¡ch zp–sob–, jak v~\TeX{}u pracovat
s~barvou, ov¨em pochopitelnˆ realizace barevn˜ch separac¡ se p©enech v 
ovlada‡–m v˜stupn¡ch za©¡zen¡ (tj. v~sou‡asn‚ dobˆ nej‡astˆji
Post\-Scripto\-v‚\-mu RIPu).

Z~p©edchoz¡ch £vah snad vyplynulo, pro‡ ‘ivn  p–da pro \TeX{} je a z–stane
pouze v~univerzitn¡m prost©ed¡. Napom haj¡ tomu nav¡c tyto skute‡nosti:

\begitems
* Pro sazbu slo‘it˜ch matematick˜ch vztah– ve vˆdeck˜ch publikac¡ch asi
  dlouho nebude nic lep¨¡ho.
* \TeX{}ovsk‚ soubory jsou zpracovateln‚ \TeX{}em s~naprosto stejn˜m
  v˜sledkem na nejrozli‡nˆj¨¡ch opera‡n¡ch syst‚mech a v~akademick˜ch
  instituc¡ch se st le ve vˆt¨¡m rozsahu pou‘¡v  v˜mˆna vˆdeck˜ch poznatk–
  prost©ednictv¡m po‡¡ta‡ov‚ s¡tˆ. \TeX{}ovsk˜ form t se tak st v  jist˜m
  \uv{komunika‡n¡m protokolem} v~r mci svˆtov‚ s¡tˆ po‡¡ta‡–, pokud chceme
  p©en‚st nejen text, ale i informaci o~sazbˆ tohoto textu.
* Vˆdeck  publikace nemus¡ b˜t pln  pro pohled ‡ten ©e efektn¡ch grafick˜ch
  trik–, kterou by bˆ‘n˜ u‘ivatel, kter˜ nevid¡ do v¨ech mo‘nost¡ \TeX{}u,
  tˆ‘ko zvl dal. Takov‚ z le‘itosti jsou nutn‚ v~reklamn¡ch pouta‡¡ch a
  v~bulv rn¡ch pl tc¡ch. Proto je nab¡zej¡ (a zd–raz¤uj¡) ve¨ker‚ komer‡n¡
  DTP syst‚my. Je to ov¨em na ¨kodu typografick‚ kultury, ale takov˜ je
  ‘ivot.
\enditems

Pokud \TeX{} pou‘¡vaj¡ i mimo akademick  pracovi¨tˆ, pak je to proto, ‘e
v˜jime‡nˆ pochopili alespo¤ ‡ ste‡nˆ smysl a hloubku My¨lenek \TeX{}u,
kterou u‘ivatel‚ my¨oidn¡ch program– nemaj¡ ¨anci pochopit z~analogick˜ch
d–vod–, jako bˆ‘n˜ ©idi‡ autobusu nech pe kvantovou teorii.

V~z vˆru m˜ch £vah bych se chtˆl vˆnovat symbolu \uv{Gates versus Mattes},
kter˜ jsem pou‘il v~nadpisu sv‚ho ‡l nku. Nazna‡uje to vztah mezi komer‡n¡m
svˆtem a svˆtem po‡¡ta‡ov˜ch nad¨enc–, kte©¡ vˆd¡, co dˆlaj¡. Jejich
v˜robky ‡asto v˜raznˆ p©ed‡¡ komer‡n¡ produkty vytvo©en‚ pro podobn˜ £‡el.
\TeX{} samotn˜ je toho jasn˜m p©¡kladem. Mezi dvˆma zm¡nˆn˜mi mu‘i
samoz©ejmˆ v–bec nen¡ ‘ dn˜ spor (oba mu‘i si dˆlaj¡ to, co pova‘uj¡ za
vhodn‚), ale pro n s u‘ivatele m–‘e tento symbol \uv{Gates versus Mattes}
nab˜t docela konkr‚tn¡ch podob.

Mnoz¡ ‡ten ©i ur‡itˆ ‡etli ‡l nek pana Kroba o~tom, ‘e Mattesovsk 
instalace \TeX{}u odm¡t  akceptovat DPMI, tj. standard spr vy pamˆti
navr‘en˜ firmou pana Gatese. M¡sto toho Mattesovy programy podporuj¡ jin‚
standardy, nap©¡klad VCPI. Ve¨ker˜ tlak na pana Mattese je zbyte‡n˜,
proto‘e tento p n prohl sil, ‘e nikdy v~‘ivotˆ nechce m¡t nic spole‡n‚ho
s~takov˜m v˜robkem, jako je Windows pana Gatese. Pan Mattes m  pravdu a
j  mu dr‘¡m ze v¨ech sil palce. Je ale pravda, ‘e na rozd¡l od pana Gatese
nepat©¡ pan Mattes mezi nejbohat¨¡ mu‘e svˆta a neprodal miliony instalac¡
sv˜ch produkt– (za obrovsk‚ pen¡ze). Obchodn¡ politika pana Gatese je
samoz©ejmˆ zamˆ©ena na u‘ivatele typu cvi‡en  opice. Na druh‚ stranˆ pan
Mattes dˆl  implementace \TeX{}u, tak‘e jeho v˜robek je vlastnˆ ur‡en
lidem, kte©¡ nemaj¡ se cvi‡en˜mi opicemi p©¡li¨ mnoho spole‡n‚ho.
Teoreticky by tedy nemˆlo doch zet k~t©ec¡m ploch m, ale bohu‘el doch z¡.
Lid‚, kte©¡ chtˆj¡ pou‘¡vat \TeX{}, toti‘ st le ‡astˆji potk vaj¡ lidi,
kte©¡ pou‘¡vaj¡ MS-Windows. Nejhor¨¡ pak je, kdy‘ se takov  vˆc
sejde v~jednom po‡¡ta‡i -- Gatesovsk  Windows a Mattes–v \TeX. Nezb˜v , ne‘
bootovat jednou kv–li panu Mattesovi a jednou kv–li panu Gatesovi. Nebo
pou‘¡vat komplikovan  a vˆt¨inou v˜konnost sni‘uj¡c¡ n hradn¡ ©e¨en¡.

M–‘ete nam¡tnout, ‘e argument prodan˜ch milion– kousk– Windows je natolik
p dn˜, ‘e by se pan Mattes mˆl u‘ kone‡nˆ vzpamatovat. Domn¡v m se ov¨em,
‘e d–vody pana Mattese, vedouc¡ k~jeho tvrdohlavosti, stoj¡ u~sam˜ch ko©en–
problematiky vztahu dobr˜ch a kvalitn¡ch program– ¨¡©en˜ch zadarmo a
komer‡n¡ho svˆta, kter˜ v~p©¡padˆ pana Gatese vede do slep‚ uli‡ky. Je
pot©eba si uvˆdomit, ‘e pan Gates nastoupil do hodnˆ rychle jedouc¡ho
vlaku, v~jeho‘ z kladech stoj¡ dnes u‘ naprosto p©ekonan˜ opera‡n¡ syst‚m
DOS. To, ‘e DOS stoj¡ na technicky naprosto zastaral˜ch principech, ur‡itˆ
pan Gates moc dob©e v¡, nem–‘e ov¨em z~tohoto vlaku s~n zvem DOS vystoupit,
proto‘e mezit¡m tam p©istoupily miliony u‘ivatel– po cel‚m svˆtˆ, kte©¡ by
jeho vystoupen¡ tˆ‘ko nesli a vedlo by to k~jeho p du. Tak dojde k~p du a‘
tehdy, kdy vlak pojede natolik rychle, ‘e se sta©i‡k˜ DOS v~jeho z kladech
zava©¡ a p©ivod¡ p d cel‚ho vlaku. Mattes v~tomto vlaku nechce b˜t ani
pasa‘‚rem a nechce sv˜mi produkty do tohoto vlaku vtahovat dal¨¡ u‘ivatele.
Po technick‚ str nce vˆci v¡ moc dob©e, pro‡.

J  spravuji heterogenn¡ DOS--UNIXovou s¡Ÿ a m m sv‚ vlastn¡ zku¨enosti.
P©¡slu¨n˜ UNIX mi bˆ‘¡ perfektnˆ, DOS samotn˜, pokud nad n¡m bˆ‘¡ nen ro‡n 
aplikace odpov¡daj¡c¡ jeho schopnostem, je taky bez probl‚m–. Dokonce se ty
dva syst‚my bezprobl‚movˆ mezi sebou pomoc¡ jist‚ho software domluv¡.
Pokud ov¨em nˆjak˜ u‘ivatel chce nastartovat Windows nad DOSem, za‡¡naj¡ mi
padat vlasy z~hlavy. Windows se toti‘ za‡nou chovat stochasticky.
Dr‘¡m proto palce v¨em nad¨enc–m, kte©¡ pracuj¡ na v˜voji opera‡n¡ho
syst‚mu LINUX, kter˜ je k~dispozici zdarma na univerzitn¡ s¡ti. Podle
propozic by mˆl LINUX v~r mci grafick‚ho X-windows prost©ed¡ (daleko
povedenˆj¨¡ standard Woken, ale pro UNIX-like syst‚my) umˆt spustit
aplikaci projektovanou pro MS-Windows. Pokud by se poda©ilo odstranit
v¨echny mouchy, kter‚ s~t¡m souvis¡, mo‘n  by to p©ivodilo rychlej¨¡ p d
vlaku, kter˜ pilotuje pan Gates. Nakonec by pan Gates za to mohl b˜t
vdˆ‡n˜, proto‘e by nepadal z~tak velk‚ rychlosti. A~kromˆ pana Gatese
by z~toho mohli tˆ‘it samoz©ejmˆ v¨ichni u‘ivatel‚ a kooperuj¡c¡ firmy,
kte©¡ v~tom vlaku v~sou‡asn‚ dobˆ jedou. Nenabili by si toti‘ tolik
cifern¡k.

Program \TeX{} z–stane t¡m ‡¡m je i za sto let. Je v~nˆm toti‘ My¨lenka
kter  p©etrv  v¨echny krachy a jin‚ geologick‚ pohyby r–zn˜ch K©em¡kov˜ch
£dol¡. A~v~tom spo‡¡v  podstata rozd¡lu mezi programy ¨¡©en˜mi zadarmo a
komer‡n¡m svˆtem. Kvalitn¡ lidsk  my¨lenka se toti‘ ned  zaplatit penˆzi a
snaha po jej¡ materializaci formou p©esn‚ho finan‡n¡ho ocenˆn¡ je marn .

\end