\hsize11cm
\vsize16cm
\emergencystretch=1em

\chyph

\def\CS{$\cal C\kern-.1667em\lower.5ex\hbox{$\cal S$}\kern-.075em $}
\def\CSTUG{\CS{}TUG}
\def\LaTeX{L\kern-.36em\raise.5ex\hbox{\sevenrm A}\kern-.12em\TeX}
\def \uv#1{\vbox to0pt{\kern-.33ex\hbox{''}\vss}\kern-.1ex#1\kern-.1ex``}

\def\title#1\par{\noindent{\bf#1}\bigskip}
\def\sub#1\par{\bigskip\noindent{\bf#1}\par\nobreak\medskip}




\title The 14th Annual \TeX\ Users Group Meeting
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

Ve dnech 26.--30.~‡ervence 1993 se konalo na Astonsk‚ univerzitˆ 
v~Birminghamu ‡trn ct‚ pravideln‚ setk n¡ mezin rodn¡ organizace \uv{\TeX\
Users Group}, poprv‚ v~Evropˆ. Akce byla spojena s~konferenc¡ o~\TeX u~a
cel‚ se to jmenovalo \uv{A~World-Wide Window on \TeX}.

Mˆli jsme to ¨tˆst¡, ‘e jsme byli p©i tom. P©edstavitel‚ nˆmeck‚ skupiny
u‘ivatel– \TeX{}u (Dante) toti‘ nab¡dli dvˆma ‡len–m z~\CSTUG u, ‘e jim
uhrad¡ pomˆrnˆ vysok˜ konferen‡n¡ poplatek a kompletn¡ pobyt v‡etnˆ n klad–
na cestu. Nakonec jsme jeli t©i: Harel Hor k, Petr Sojka a j , p©i‡em‘ jsme
se dohodli, ‘e si cestu budeme hradit sami. V~Brit nii se tou dobou
vyskytoval i Ji©¡ Zlatu¨ka, kter˜ se ‡ ste‡nˆ tak‚ z£‡astnil. Doj¡‘dˆl do
Birminghamu z~Lond˜na. Tak‘e jsme tam vlastnˆ byli dohromady ‡ty©i.

Proto‘e jsme vˆdˆli, ‘e v˜daje na cestu se prom¡tnou do obsahu na¨ich
kapes, hledali jsme pokud mo‘no nejlevnˆj¨¡ zp–sob dopravy. Dopravn¡
probl‚m samoz©ejmˆ ne©e¨il Ji©¡, proto‘e ten u‘ v~Lond˜nˆ byl. My t©i jsme
nakonec zvolili cestov n¡ Petrovou ¨kodovkou a trajekt z~Ostende do Doveru.
P©ed cestou se to jevilo jako nejlevnˆj¨¡ ©e¨en¡. Pozdˆji se uk zalo, ‘e
tomu tak nen¡, ale podrobnosti o~tom nepat©¡ na str nky tohoto ‡asopisu.

Zcela v~centru druh‚ho nejvˆt¨¡ho mˆsta Brit nie -- Birminghamu -- se
nal‚z  takzvan˜ \uv{Astonsk˜ troj£heln¡k}. Jedn  se o~seskupen¡ budov,
ulic, studentsk˜ch kolej¡, sportovi¨Ÿ, menz a park–, kter‚ tvo©¡
univerzitn¡ mˆste‡ko. Astonsk  univerzita je z©ejmˆ nejpresti‘nˆj¨¡
technickou vysokou ¨kolou v~Brit nii nebo aspo¤ v~Birminghamu a okol¡.
Mnoz¡ z~V s ji budou zn t v~souvislosti s~nejvˆt¨¡m elektronick˜m arch¡vem
\TeX u, kter˜ nab¡z¡ na po‡¡ta‡i p©ipojen‚m na s¡Ÿ Internet. Pro
£plnost, jedn  se o~adresu {\tt ftp.tex.ac.uk}. P©ipravujeme (asi do
p©¡¨t¡ho ‡¡sla) stru‡n˜ index tohoto arch¡vu, kter˜ by mohl b˜t ‡ten ©–m
u‘ite‡n˜. Na m¡stˆ prod vali dva kompaktn¡ disky obsahuj¡c¡ cel˜ arch¡v,
p©i‡em‘ kapacita tˆchto disk– se po‡¡tala na gigabajty.

V~souvislosti s~uveden˜m arch¡vem se zm¡n¡m o~jednom m‚m p©ekvapen¡.
Tˆsnˆ p©ed odjezdem jsem je¨tˆ dopisoval anglickou dokumentaci k~programu
MNU a na m¡stˆ jsem za¨el za spr vcem arch¡vu, ‘e by mi ‡inilo potˆ¨en¡,
kdyby do arch¡vu za©adil m–j \uv{little program}. Spr vce udˆlal nˆco jako
{\tt find} a prohl sil, ‘e se tam u‘ nˆjak˜ program MNU nal‚z . Za‡al jsem
m¡t obavy, ‘e jsem program nevhodnˆ nazval, proto‘e u‘ v~arch¡vu existuje
jin˜ program tohoto jm‚na. Po d–kladnˆj¨¡m prozkoum n¡ soubor– se ale
uk zalo, ‘e se jedn  o~m–j program, kter˜ jsem uve©ejnil na Euro\TeX u92.
Ani‘ bych o~tom vˆdˆl a ani‘ by byla anglick  dokumentace zcela vpo© dku,
byl u‘ program za©azen do ve©ejn‚ho arch¡vu v~adres ©i{\tt support}.
Prohl sil jsem, ‘e to co m m na disketˆ, je novˆj¨¡ho data, tak‘e to spr vce
arch¡vu m–‘e p©emazat t¡m nov˜m. Druh˜ den o~tom vy¨la v~kapitole 
o~p©¡r–stc¡ch do arch¡vu jedno© dkov  zpr va a t©et¡ den jsem zjitil, ‘e u‘
maj¡ novou verzi taky ve Stuttgartu (ne zcela vpo© dku, proto‘e tam jsou
nyn¡ prom¡chan‚ star‚ soubory s~nov˜mi). Nejsem intenzivn¡ \uv{vyhled va‡}
ve ve©ejn˜ch arch¡vech, kter˜ dnem i noc¡ zamˆstn v  sv–j termin l
programem FTP, tak‘e mˆ toto automatick‚ za©azen¡ do arch¡vu ponˆkud
p©ekvapilo.

—‡astn¡ci konference mˆli p©¡stup do po‡¡ta‡ov˜ch laborato©¡ vybaven˜ch
PC-‡kama a v˜konnou laserovou tisk rnou. Tyto po‡¡ta‡e byly v~s¡ti p©¡mo
napojeny na v˜¨e zm¡nˆn˜ arch¡v, tak‘e nˆkte©¡ p©¡tomn¡ intenzivnˆ
kop¡rovali pomoc¡ protokolu FTP na diskety (nap©¡klad Karel Hor k).
Mˆ tato ‡innost nech vala chladn˜m, proto‘e stejnou ‡innost lze
prov‚st i v~na¨ich zem¡ch, kdekoli je funguj¡c¡ uzel Internetu. V¡ce mˆ
zaujalo, ‘e mohu slu‘eb Internetu u‘¡vat i obr cenˆ, tj. ‡¡st a pos¡lat
v~Birminghamu po¨tu, kter  mi p©i¨la na po‡¡ta‡ na na¨¡ kated©e. Nav¡c,
kdy‘ jsem nap©¡klad pot©eboval sv–j obl¡ben˜ editor, jednodu¨e jsem si ho
\uv{st hnul} z~na¨eho katedr ln¡ho po‡¡ta‡e. Tak‚ byly v~p©eds l¡ hlavn¡
p©edn ¨kov‚ posluch rny instalov ny termin ly a £‡astn¡ci na nich
mohli v~k vov˜ch a ‡ajov˜ch p©est vk ch pomoc¡ slu‘by \hbox{TELNET}
pracovat se svou po¨tou, p©¡padnˆ si na tˆchto termin lech spustili svou
instalaci \TeX u, kterou mˆli instalov nu na po‡¡ta‡¡ch ve sv˜ch
instituc¡ch. Tuto druhou mo‘nost jsem ale vidˆl u‘¡vanou jen v~souvislosti
s~©e¨en¡m nˆjak‚ho syntaktick‚ho probl‚mu v~\TeX u. Termin ly samoz©ejmˆ
neumo‘¤ovaly spustit prohl¡‘e‡, p©¡padnˆ tisk. K~tomu ov¨em sta‡ilo pou‘¡t
ji‘ zm¡nˆn  PC-‡ka.

Mo‘nost vyu‘¡t po‡¡ta‡ov‚ u‡ebny intenz¡vnˆ vyu‘¡val Petr Sojka, kter˜ se
p©ipravoval na veden¡ kurzu o~\LaTeX{}u. T˜den p©ed a t˜den po konferen‡n¡m
t˜dnu organizovala katedra Petera Abbotta na Astonsk‚ univerzitˆ kurzy
k~r–zn˜m problematik m, souvisej¡c¡m s~\TeX em. Tuto©i tˆchto kurz– byli
vˆt¨inou svˆtovˆ uzn van‚ kapacity. Nap©¡klad kurz o~fontech mˆl b˜t veden˜
Yannisem Haralambousem. Nakonec se nekonal, proto‘e byl mal˜ z jem. Ceny
kurz– toti‘ nebyly nikterak n¡zk‚ (alespo¤ z~pohledu na¨ich pomˆr–). Na
vypsan˜ kurz o~\LaTeX{}u nemˆli sehnan‚ho tutora a tak se nab¡dl Petr Sojka.
O~tento kurz byl celkem z jem, tak‘e se nakonec konal jako jeden z~m la. Ze
za‡ tku Petrovi pom hal Ji©¡ Zlatu¨ka, proto‘e v~angli‡tinˆ si byl Ji©¡
jistˆj¨¡.

Dal¨¡ kurz vedl Philip Taylor. Kurz byl zamˆ©en˜ na output rutiny. Jeden
£‡astn¡k tohoto kurzu byl skute‡nˆ plat¡c¡ -- redaktor z~nˆjak‚ho britsk‚ho
nakladatelstv¡. Ostatn¡ byli podporov ni z~r–zn˜ch fond– a nebo prostˆ
nezaplatili. Byli toti‘ z~v˜chodn¡ch zem¡. T©i pol ci, jeden ukrajinec a dva
‡e¨i (h dejte kte©¡). Uva‘ovali jsme, ‘e by nebylo ¨patn‚ uskute‡nit takov‚
kurzy i u~n s. Byly by vypsan‚ pro ve©ejnost a vedli by je nˆkte©¡ ‡lenov‚
\CSTUG{}u, kte©¡ by se nab¡dli a mˆli odpov¡daj¡c¡ znalosti. Zat¡m to je jen
v~my¨lenk ch n s, kte©¡ jsme tam byli.

A~nyn¡ k~vlastn¡ konferenci. Sborn¡ky jsme dostali pouze sv zan‚ krou‘kovou
vazbou, a‡koli s zen‚ na osvitce. Z~\TeX nick‚ho hlediska na nich bylo
je¨tˆ zaj¡mav‚ to, ‘e poprv‚ nebyly vys zeny v~p¡smu Computer Modern, ale
byl pou‘it font Lucida. Od pondˆlka do p tku prob¡haly p©edn ¨ky vˆt¨inou
do pozdn¡ch ve‡ern¡ch hodin. Z~¨irok‚ ¨k ly pronesen˜ch p©¡spˆvk– se tˆ‘ko
vyb¡r , co by mohlo zaj¡mat ‡ten ©e. Nap©¡klad p©edn ¨ka \uv{NTS: a future
to \TeX?} pronesen  Philipem Taylorem. Pokud si vzpom¡n te, podobn˜m
t‚matem se zab˜val i v~Praze. Zaj¡mav‚ byly samoz©ejmˆ p©¡spˆvky Yannise,
nap©¡klad \uv{Khmer Script}. Jedn  se o~p¡smo starobyl‚ kultury ze Z padn¡
Indie z~9 a 10.~stolet¡. Je podobn‚ ‡¡nsk‚mu, p©i‡em‘ jednotliv‚ znaky se
sestavuj¡ z~element rnˆj¨¡ch tvar–. Zmˆna relativn¡ polohy element rn¡ho
znaku m–‘e znamenat jin˜ v˜znam slova. P©izn m se, ‘e by mˆ asi taky bavilo
si takto hr t s~r–zn˜mi exotick˜mi p¡smeny a s~\TeX em, ale nen¡ na to ‡as.

Ve st©edu byl pro £‡astn¡ky konference po© d n z jezd do Stratfordu, rodi¨tˆ
Shakespeara. V~r mci t‚to n v¨tˆvy bylo divadeln¡ p©edstaven¡. Hr li Kr le
Leara. O~tom nemohu podrobnˆ referovat, proto‘e jsem se p©¡li¨ nechytal.

Ve ‡tvrtek odpoledne probˆhla form lnˆ sch–ze TUGu. Z~toho, co mi z~t‚to
sch–ze utkvˆlo v~pamˆti je, ‘e se hled  vtipn‚ a univerz ln¡ ©e¨en¡
probl‚mu loga \LaTeX{} tak, aby pov˜¨en‚ a zmen¨en‚ A\ nedˆlalo probl‚my
v~r–zn˜ch fontech a velikostech.

Celkovˆ mi p©ipadalo, ‘e mˆla konference podobnou £rove¤, jako v~Praze. Byli
na ni tak‚ v¡ce m‚nˆ stejn¡ £‡astn¡ci -- dob©e zn m‚ tv ©e z~Euro\TeX u92.
P©¡¨t¡ meeting TUGu bude zase v~Americe, ale kde se bude konat Euro\TeX, to
z–st v  zat¡m otev©en‚\dots

Petr Ol¨ k

\bye