Vlaky stojí, informace žádné, zpoždění 5:45 hodin

Dovolím si podělit se o zážitky, které nám přinesla cesta vlakem z Prahy do Ostravy v sobotu dne 6. 8. 2022. Z Prahy jsme vyjeli Ostravanem v cca 8 hodin (s celkem běžným jen desetiminutovým zpožděním). Vlak měl předpokládaný příjezd do Ostravy ve třičtvrtě na dvanáct, ale my jsme tam docestovali až o půl šesté večer. Co se stalo?

Někde mezi Chocní a Českou Třebovou spadla trolej, prostě došlo tam k mimořádné události, která na dopředu hůře predikovatelnou dobu zašpuntovala provoz na hlavním železničním koridoru na Moravu. Místo, aby pracovníci SŽ a ČD najeli na nacvičené krizové scénáře a začali situaci řešit, projevili v době mobilních telefonů naprostou neschopnost vzájemné komunikace a vznikl několikahodinový kolaps železniční dopravy.

Průvodčí v Ostravanu v Chocni nám oznámila, že máme použít náhradní autobusovou dopravu. Množství lidí z Ostravanu nejprve ucpalo poměrně úzký vstup do podchodu, takže vznikla asi desetiminutová fronta. Když jsme se konečně dostali před nádražní budovu, viděli jsme tam dva narvané autobusy, do kterých se už nevejde ani noha a asi polovina lidí z Ostravanu zůstala stát před zastávkou v dešti a společně jsme tam čekali na další náhradní autobusovou dopravu. Ta se nekonala skoro hodinu. Sice tam přijely asi čtyři další autobusy, někoho přivezli, ale řidiči tvrdili, že nemají instrukce k tomu jet na Českou Třebovou a s prázdnými autobusy odjeli. Z nádražního tlampače zněl automat zřejmě napojený na počítač, který sděloval naprosto nedůležité až iritující informace, jako je upozornění pro cestující, že vlak EC xy do Prahy má na svém příjezdu asi 150 minut zpoždění, Ohlášená doba zpoždění se může měnit. A taky se měnila a pořád dokola to jen s jinou časovou konstantou automat tupě opakoval. To bylo frustrující, protože o náhradní autobusové dopravě po odjezdu prvních dvou narvaných autobusů se tlampač vůbec nezmínil.

Tady vidím první fatální chybu odpovědných pracovníků. Ti museli vědět, že půlka Ostravanu se do těch autobusů nevešla a měli komunikovat s dispečinkem, poslat další autobusy a dát o tom zprávu do rozhlasu. Nic takového se nestalo.

Po asi hodině, kdy už všichni měli automatu z tlampače i deště vážně dost, přijeli konečně další dva autobusy a nabrali nás a další lidi do České Třebové. Tam nás čekalo další překvapení. Na příjezd těchto autobusů nic nenavazovalo. Cedule s odjezdy vlaků byla plná řádků směr Praha a neexistoval tam jediný řádek směr Olomouc. Ty řádky směr Praha měly u sebe řádně vyplněnou dobu zpoždění, která se postupně měnila mezi sto a dvě stě minutami. Prošel jsem všechna nástupiště a skutečně, před špuntem do Prahy byl na každé koleji nějaký rychlík do Prahy a trpělivě čekal. Jako malý jsem si hrál s elektrickými vláčky a vím tedy, že není problém pomocí výhybek (kterých je v České Třebové vážně dost) posunout lokotku a umístit ji na druhý konec vlaku a nazvat to vlakem na Olomouc. Ale to asi nikoho nenapadlo. Nikdo z odpovědných zřejmě nevěděl, že má plné nádraží lidí čekajících na tento směr a pracovníci na nádraží zas nevěděli nic a nebyli v kontaktu s těmi odpovědnými. To je fatální chyba komunikace.

Tohle čekání na přelidněném nádraží v informačním vakuu trvalo asi tři hodiny. Nádražím prošel nějaký bezdomovec a konstatoval, že tolik lidí tu ještě v životě neviděl. Na nádraží byli lidé, kteří přijeli náhradní autobusovou dopravou a rozhodně neměli v plánu v České Třebové končit nebo nocovat. Úsměvné bylo, že na první kolej v České Třebové přistavili historický vlak s parní lokomotivou. Napadlo mě, že si vzali na pomoc sto let starou technologii a chtějí nás tím dostrkat do Olomouce. Bylo by to poetické, ale tak to ve skutečnosti bohužel nebylo.

Pak začali vypravoval vlaky směr špunt, tj. směr Praha, což dávalo naději, že špunt se postupně uvolňuje, ale má pochopitelně ještě velmi malou kapacitu, aby se to dalo nazvat normálním provozem. Pak přijel první vlak od Prahy, Valašský Expres, se svým zpožděním asi tři hodiny. Tož jsme se do něj vmáčkli, protože jakýkoli posun směr Ostrava byl pro nás vítaný. Tento pacifik nás dovezl jen do Olomouce, neboť dál neměl trasu, kterou bychom potřebovali. Na internetu v tomto vlaku jsme se dozvěděli, že Ostravan skončil jízdu v Chocni a byl návazně vypraven asi v deset hodin z České Třebové. No, to tedy s přehledem ujel náhradní autobusové dopravě. Který hampták ho mohl vypravit bez zkontrolování, zda všichni lidé s Ostravanu jsou těmi autobusy přepraveni? Od tohoto vypravení v České Třebové čtyři hodiny nic tímto směrem nejelo.

V Olomouci jsme počkali na další vlak Cracovia směr Ostrava, který přijel se svým 210minutovým zpožděním. Pochopitelně, čekal totiž na uvolnění špuntu. A tak jsme se dostali do Ostravy slavně a radostně v půl šesté večer.

Mimořádné události způsobující zašpuntování dopravy se mohou stát. Pracovníci SŽ by na to měli být připraveni a měli by správně komunikovat s vlakovými četami a s cestujícími a sledovat návaznost náhradní dopravy. Měli by vědět, že mají narvané nádraží lidmi, kteří chtějí jet obráceně, než všechny vlaky, které na nástupištích stojí. Měli by umět vlak, který dosud jel jako EC xy nazvat vlakem EC yz, obrátit ho a vypravit požadovaným směrem. Toho prostě nebyli schopni. To považuji za fatální selhání, ze kterého by si měli vzít poučení odpovědní manažeři. Ti by měli zajistit metody správné komunikace v mimořádných situacích a hledat další opatření, aby se taková selhání neopakovala.

Viz též reportáž na ČT a taky na Youtube.