Dojmy jedné dvousetšedesátiny

Rady vysokých škol

Petr Olšák

Do Rady vysokých škol jsem byl delegován senátem ČVUT a jsem tam nováček. Rozhodl jsem se zde popsat své subjektivní dojmy z jednání Rady. Bude to tedy mnohdy velmi zaujaté. Nezaujatý popis dění lze dohledat v záznamech z jednání zveřejněných na www.radavs.cz. Takže zde nebudu opakovat pindy typu ,,předsedající uvítala takové a onaké hosty``. Místo toho raději napíšu třeba o tom, jak na mě působí schopnost předsedající řídit schůzi. A případně budu polemizovat s některými názory, které na schůzích Rady zazní.

Ostatně někteří čtenáři asi znají mé podobné a podrobné zprávy ze senátu ČVUT. Ty si mohou číst jen členové akademické obce ČVUT (protože tam dávám též interní materiály). Na druhé straně v případě textu týkajícího se Rady vysokých škol necítím potřebu ani povinnost před všetečnými internetovými vyhledávači nic schovávat.

Terminologie

Aby se v následujícím textu vyznal i náhodný čtenář, stručně nejprve uvedu, z čeho se Rada vysokých škol skládá, protože tyto termíny budu později používat. Úplný popis najdete samozřejmě ve Statutu Rady. Předseda a zpravidla 5 místopředsedů tvoří užší předsednictvo Rady. Naopak předsednictvo Rady (bez přívlastku užší) je tvořeno po jednom zástupci každé vysoké školy. Těch máme 26 veřejných, dvě státní a (momentálně) 25 soukromých. Takže v předsednictvu je 53 velevážených zástupců škol doplněných o pět velevážených studentů. Tito studenti jsou do předsednictva vysláni studentskou komorou rady, která rovněž obsahuje (ideálně) po jednom studentském zástupci z každé vysoké školy. Studentská komora si volí na svých samostatných slezinách svého předsedu, který je automaticky doporučen sněmu ke zvolení jako místopředseda RVŠ. Studentská komora měla svou první slezinu 19. 1. a zvolila si za předsedu Mgr. Jašurka, který tuto funkci zastával i minulé funkční období.

Akademický senát každé vysoké školy deleguje dohromady čtyři lidi: jednoho akademického pracovníka do předsednictva RVŠ, jednoho do sněmu RVŠ a dále jednoho studenta do studentské komory RVŠ a jednoho náhradníka studenta. Akademické senáty každé fakulty delegují po jednom člověkovi do sněmu RVŠ. Všichni delegáti musejí být z akademických obcí svých škol. Sněm RVŠ sestává z předsednictva, studentské komory a z výše uvedených dalších zástupců škol a fakult. Protože ne všechny školy delegují plný počet (typicky soukromé školy delegují jen jednoho zástupce do předsednictva a jednoho studenta), je v RVŠ dohromady ,,jen`` 260 lidí. Sněmy se scházejí zhruba jednou za tři měsíce, předsednictvo jednou za měsíc, pracovní komise a užší předsednictvo podle potřeby.

Smysl RVŠ je dán paragrafem 92 zákona o vysokých školách, kde je vymezena reprezentace vysokých škol složená ze dvou částí: z RVŠ a z České konference rektorů a je tam řečeno, že ,,ministr projednává s reprezentací vysokých škol návrhy a opatření, která se vysokých škol významně týkají``.

Byl jsem delegován senátem ČVUT do sněmu (tj. ne do předsednictva) a doporučen do legislativní komise.

Členové výše uvedených orgánů nemají své místo placené, je to funkce čestná. Za mzdu v RVŠ pracuje jen několik pracovníků tzv. Agentury RVŠ, která rozesílá materiály, dělá technickou podporu během schůze a udržuje již zmíněný web, kterému se asi z historických důvodů říká Alma Mater. Agentura užívá zkratku ARVŠ.

První sněm 26. 1. 2012

Dostali jsme emailem z ARVŠ pozvánku s programem a další materiály. Máme se dostavit v 9 hodin na sezení komisí a od 10.00 začíná sněm. Máme si odložit kabáty v šatně. Přicházím do modré posluchárny své alma mater (Karlovy Univerzity) v devět. Chvíli bloudím a nedaří se mi najít šatnu. Vrátný mě posílá úplně blbě od čerta k ďáblu. Dlabu na to a nechám kabát na okně posluchárny. Ukazuje se, že nejsem sám. Dostávám proti podpisu žlutý hlasovací lístek. Očekával jsem, že dostanu i hlasovací lístky pro tajnou volbu, ale zatím ne. V minulých obdobích Rady měli její členové vizitky se jmény, bohužel dnes to tak není. To mě dost vadí, protože se těžko rozkoukávám, kdo je kdo.

Monolog

V přední části posluchárny se má naše legislativní komise sejít s dočasným předsedou této komise JUDr. Hodulíkem. Přichází a spouští svůj hodinový monolog. Naprosto nepředpokládá, že by s ním někdo chtěl komunikovat. Mám dojem, že má pořád zrak zaostřen na nekonečno, neboť se mi po celou dobu s ním nepodařilo navázat oční kontakt. Toto tedy nepovažuji za schůzku komise, ale za trénink prezentace názorů JUDr. Hodulíka, kterou pak chce ještě jednou zopakovat na sněmu. Mám takový dojem, že JUDr. Hodulík chybně předpokládá, že věcné záměry zákonů (toho se především týká jeho monolog) jsme nečetli. To je ale asi hloupý předpoklad, proč jinak bychom se hlásili do leg. komise?

Zahájení sněmu

pozvánka, program

V deset hodin začíná sněm, který zahajuje taková vetchá milá stařenka paní Münsterová. Že to bude někdo starší jsem věděl, neboť dle Statutu do zvolení předsedy schůzi řídí nejstarší člen. Že to bude ale skoro 80letá paní, to mě poněkud překvapilo. Vedle ní sedí člověk z agentury, který promítá prezentace. Dále vpředu sedí předsedkyně mandátové a také předsedkyně volební komise. Ty byly zvoleny na předsednictvu Rady, které se konalo 5. ledna. Tyto dámy jsme veřejným hlasováním potvrdili i na sněmu společně s členy těchto dvou komisí. Paní předsedající jako první navrhla přeorat pořadí bodů jednání na programu schůze. Je s podivem, že optimální pořadí nenapadlo už předsednictvo před třemi týdny, když návrh programu sestavovalo.

Mandátová a volební komise

Předsedkyně mandátové komise konstatuje, že došlo 260 delegačních lístků z vysokých škol a že na sněm přišlo dnes 200 delegátů. Během svého projevu si plete pojem státní VŠ a veřejná VŠ. To působí amatérsky. Poté pro změnu předsedkyně volební komise informuje sněm, že budeme volit v tajné volbě předsedu a místopředsedy a že si máme dojít pro lístky ke vchodu znovu proti podpisu. To je vše, algoritmus volby nám neprozrazuje. Tuto stručnou informaci považuje za zprávu volební komise a nechává si ji potvrdit sněmem. Vůbec se mi to nelíbí, protože by si správně měla potvrdit sněmem algoritmus volby. Jakmile nastane šrumec a lidi začínají chodit pro lístky, jdu za ní a říkám jí, že chceme vyslechnout algoritmus volby. Osobně jej asi znám, protože očekávám, že nevymyslí nic jiného, než co měli před třemi lety (a to jsem si důkladně prostudoval). Ale seznámit s tím sněm musí. Tvrdí, že poslala všem členům Rady svou prezentaci, kde to je popsáno a že ji krok po kroku znovu bude promítat. Kecá v první čási souvětí: žádnou prezentaci neposílala. Upozorňuji ji, že doporučuji a považuji za správné s kompletním algoritmem volby seznámit sněm dříve, než nastane volba.

Paní Münsterová se snaží omluvit nutnost nového chození ke vchodu a nových podpisů při vyzvedávání volebních lístků (což je vážné zdržení schůze) chabou legislativní výmluvou, že lístky nebylo možné rozdat, dokud nebyla potvrzena volební komise sněmem. To považuji za nesmysl: lístky bylo možné rozdat předem a potvrzená volební komise by je pak mohla prohlásit za volební lístky, nebo (pokud by se jí nelíbily) by nechala udělat jiné. Upozorňuji na to paní Münsterovou i předsedkyni volební komise. Vymýšlejí tedy novou chabou legislativní výmluvu, že mezi rozdáním lístků a volbou by mohl někdo utéct z místnosti. Nesouhlasím: protože výsledek volby závisí na počtu odevzdaných lístků, nikoli na počtu rozdaných lístků, je počet lidí, kteří před volbou s lístky utečou, irelevantní. Nakonec stejně lidé během dlouhé diskuse s kandidáty utíkají, takže snad ty dámy konečně pochopily, že ty jejich výmluvy jsou nesmyslné.

Algoritmus volby

Volba předsedy je čtyřkolová. Jakékoli kolo se stane posledním, pokud v něm některý kandidát získá více než 50 procent odevzdaných hlasů a tím je zvolen. Jinak se přechází ke kolu následujícímu. Volič označí na lístku nejvýše jednoho kandidáta, kterého volí. Z prvního do druhého kola postupuje polovina kandidátů (zaokrouhleno nahoru) s největším počtem hlasů, z druhého do třetího kola první dva kandidáti s největším počtem hlasů a čtvrté kolo se opakuje se stejnými kandidáty jako v kole třetím. Protíná-li ,,čára postupu`` více kandidátů se stejným počtem hlasů, postupují tito všichni kandiáti do dalšího kola. Podmínka postupu do třetího kola v prezentaci paní předsedkyně volební komise je formulována tak, že snese i tento výklad: pokud je ve druhém kole jediný kandidát, postupuje tento do kola třetího. Takže při dvou kandidátech do druhého a dalších kol postupuje jediný kandidát, kterého pak třeba musí sněm ve třech dalších kolech ,,nevolit`` než se prohlásí, že je to skutečně nevolitelný kandidát. To asi nebylo záměrem. Při třech a více kandidátech na začátku začíná algoritmus fungovat skoro normálně, tj. do třetího kola se dostanou skutečně dva kandidáti a v každém kole spolu soupeří aspoň dva kandidáti.

Kandidáti na předsedu

Kandidáti na předsedu jsou delegovaní senáty vysokých škol. Na sněmu přímo může někdo také navrhnout kandidáta na předsedu. Litoval jsem, že jsem nebyl s nikým domluven, že bych ho navrhnul. Kdyby to byl člověk, který není v předsednictvu (např. delegát z fakulty nebo student), možná by se přítomný JUDr. Hodulík byl nucen zamyslet, že novela Statutu z listopadu 2011 nebyla důsledná, když omezila místopředsedy na členy předsednictva, ale na předsedu může stále být navržen víceméně kdokoli. Takovým návrhem bych také znemožnil, aby algoritmus volby vedl ve druhém a dalších kolech k možnosti výběru jen z jediného kandidáta. Nikdo nenavrhnul další kandidáty, takže zůstalo u dvou výchozích kandidátů: doc. Fischera a prof. Zlatušky. I tak byla diskuse s nimi docela dlouhá. Paní Münsterová bohužel neomezila délku odpovědí kandidátů a prof. Zlatuška měl, také bohužel, často své odpovědi delší. Možná i tím někoho odradil od svého zvolení.

V diskusi vystupoval prof. Zlatuška radikálněji než doc. Fischer, jehož odpovědi na mě působily nemastně a neslaně. Doc. Fischera jsem neznal vůbec, prof. Zlatušku trochu. Ovšem delegáti se asi nenechali příliš ovlivnit diskusí a měli zřejmě jasno. Zvolili si drtivou většinou hned v prvním kole Fischera.

Místopředsedové

Na funkce místopředsedů také navrhují některé své delegáty senáty vysokých škol. Tím vzniká seznam návrhů, který je možné doplnit z pléna. Ovšem tento seznam je dle Statutu zcela irelevantní. V podstatě nechápu, k čemu takové návrhy jsou. Nově zvolený předseda se tímto seznamem může inspirovat při svých návrzích, ale také nemusí. Vytvoří si seznam návrhů vlastních. Respektovat by měl pouze jeden návrh ze studentské komory. O kandidátech navržených předsedou se znovu hlasuje v tajných volbách. Předseda Fischer navrhnul doc. Münsterovou, která nebyla v žádném předchozím seznamu návrhů. Dále navrhnul prof. Čecháka, prof. Opatrného, prof. Zlatušku a převzal návrh studentské komory Mgr. Jašurka. Všichni tito kandidáti na místopředsedu byli v tajné volbě zvoleni. Před volbou nebyli tito kandidáti ani představeni ani se nevyjádřili, že s návrhy souhlasí. To jsem považoval za hodně nešťastné.

Náměstek Wilhelm

Během diskuse s kandidáty na předsedu se dostavil prof. Wilhelm a posadil se do čela k předsedající Münsterové. To jsem vnímal jako velmi nevhodné: ostatní hosté seděli spořádaně v modrých brázdách modré posluchárny stejně jako my. Proč se tedy náměstek ministra zrovna sypal rovnou dopředu? Ještě nevhodnější mi pak přišel návrh paní předsedající, že přeruší jednání a vyslechneme prof. Wilhelma, protože on nemá později čas. Když nemá čas, tak proč sem lezl? Měl jsem nutkání navrhnout paní předsedající, aby nechala o změně programu hlasovat. Ale rozmyslel jsem si to, protože by to v této rozjitřené době mohlo vypadat jako nerozvážný politický vzkaz. Zatím se jako nováček budu chovat tiše. Ale nebude to napořád.

JUDr. Hodulík se správně prof. Wilhelma zeptal, zda považuje plánované jednání ministerstva s rektory o záměrech zákonů v únoru za smysluplné, když se stejně na nich nedá nic změnit, protože jsou už do vlády podané. Prof. Wilhelm mlžil. Doc. Münsterová prohlásila, že jakékoli jednání má smysl. Nesdílím s ní tento názor: jednání o tom, že voda teče dolů, smysl nemá, protože takovým jednáním ten přírodní zákon nezměníme. Naopak, je to ztráta času, který by se dal využít smysluplněji.

Přestávky

Během přestávek (při chození k urně a při sčítání hlasů) naše řady značně prořídly. Jednání se totiž značně protáhlo. O přestávce jsme se museli protahovat také my, kteří jsem seděli v modrých brázdách někde uprostřed: kolem lidí sedících na krajích ven. Z tohoto hlediska není klasická posluchárna architektonicky příliš vhodná pro taková jednání. Ovšem já jsem šel ven jen kvůli řešení základních fyziologických potřeb a pak jsem se vrátil na své místo. Jsem rozhodnut vytrvat až do konce.

Tisková konference

Za další poměrně nešťastnou věc považuji pořádání tiskové konference těsně po volbě užšího předsednictva, kdy se sněm ještě nestačil vyjádřit k aktuálním palčivým otázkám. Předseda a čtyři z pěti místopředsedů předstoupili před novináře a nemohli jim nic kloudného říci. Akorát: ,,tak jsme právě byli zvoleni, ha``. Na dotazy, jaký je názor Rady k postupu kolem záměrů zákonů mohli pouze říci, že to se na sněmu teprve bude diskutovat. Nicméně čerstvě zvolený předseda Fischer se pustil před novináři do odvážné prognózy a neprozradil, že se jedná o prognózu: ,,postoj Rady se nemění. Rada považuje oba materiály za nedostatečně projednané VŠ reprezentacemi``. To považuji vzhledem ke sněmu i vzhledem k novinářům za hluboce nekorektní. Schůzi sněmu řídila až do konce paní Münsterová a to i během tiskové konference, která probíhala kdesi jinde v budově. Vydržela řídit schůzi až do konce (asi do půl čtvrté), čímž na svůj věk podala heroický výkon.

Státní pokladna

státní pokladna
rozpis fin. pro VŠ

V rámci bodu Ekonomické informace vystoupil mimo jiné JUDr. Hodulík a informoval o tom, že ministerstvo financí poslalo do vlády návrh zákona, kterým (mimo jiné) podřídí účty veřejných VŠ státním pokladnám. Šok ani nervový kolaps kolegů na sněmu se nedostavil jen proto, že už jsme tento materiál dostali předem. Tento druh prorůstání státu do výhradních vod VŠ byl Radou VŠ ve spolupráci s některými poslanci odvrácen už v říjnu minulého roku, kdy to byla poslanecká iniciativa. Nyní se to vrací znovu, tentokrát do vlády jako Kalouskův návrh. Toto počínání státu považuji za extrémně nebezpečné a bude potřeba se jistě znovu zmobilizovat.

Věcné záměry

vzzvs, prezentace
vzzfps, prezentace
usnesení

JUDr. Hodulík znovu zopakoval svou prezentaci k věcným záměrům zákonů. Uvedl momentální stav legislativního procesu včetně krákého období před ním. Také vypíchnul ze záměrů zákonů některé z jeho pohledu problematické body. Před druhou částí jednání byla zvolena návrhová komise. Ta se nedohodla jednotně na návrhu usnesení a přednesla dvě varianty. Přikláněl jsem se k návrhu stručnější varianty podle prof. Opatrného a byl jsem zvědav, jak si předsedající poradí s problémem dvou variant. Postup jednání při více variantách či při protinávrhu není nijak zakotven ve Statutu. Předsedající si poradila jednoduše: dala přednost variantě delší a ke kratší variantě se nevrátila ani poté, co jsem vystoupil s návrhem, abychom se k tomu vrátili. Na druhé straně dlouhou variantu před schválením ještě upravili podle námětu Mgr. Jašurka.

Schůze předsednictva

Zasedání sněmu bylo po diskusi v bodě různé ukončeno a po krátké přestávce pokračovalo mimořádné zasedání předsednictva. Protože nebyl přítomen prof. Ripka, zástupce v předsednictvu za ČVUT (řešil zrovna něco v Bruselu), přebral jsem v souladu se Statutem jeho pravomoce v předsednictvu. Dostali jsme hlasovací lístky s jakýmisi jmény do jakýchsi komisí. Ačkoli v předsednictvu seděli kromě mě jistě i další nováčci, nikoho nenapadlo k těm jménům a smyslu těch komisí cokoli říci. Volili jsme tedy lidi, o kterých jsme nic nevěděli. Jediné jméno jsem poznával: doc. Münsterová. Kromě funkce místopředsedkyně je tedy navržena též do jakési komise. Tu jsem na základě dnešního seznámení s ní tedy nevolil.

Čekal jsem, že se bude diskutovat další postup orgánů Rady ve věci jednání se složkami státu v souvislosti s předloženými (nyní už třemi) materiály do vlády. K tomu nedošlo. Dr. Popela akorát připomněl složení vyjednávací komise z minulého období a doporučil v ní zaměnit jediného člena/náhradníka: bývalého předsedu prof. Haasze za současného předsedu doc. Fischera. Tím schůze předsednictva skončila.