\chyph

\hoffset=-1cm \voffset=-1.2cm \hsize=18cm

\ifx\pdfoutput\undefined \else
\pdfpagewidth=21cm
\pdfpageheight=15cm
\fi

\font\logocvut=lev scaled400

\ifx\zkratka\undefined\edef\zkratka{\jobname}\fi
\def\cislo{12}

\headline={\setfonts[/10]\rm
   \ifnum\pageno>1 
   \hfill {\setfonts[/7] BI-LIN, \zkratka, \cislo, P. Olšák \quad}\else
   \firstpage\hfill\fi [\the\pageno]}
\footline={}

\def\firstpage{\vbox to0pt{\kern13.7cm\hbox{%
\setfonts[/8] a) \zkratka, \cislo, b) P. Olšák, FEL ČVUT, c) P. Olšák 2010,
  d) BI-LIN, e) L, f) 2009/2010, g) \lower1pt\hbox{\logocvut L}. 
  Viz p. d. 4/2010
}\vss}}

\input ofs [a35]  %\def\fomenc{CM}  

%\showfonts \end
%\displayfontmessages
\setfonts[NewCentury/17]  \setmath[17/12/8]  
\baselineskip=22pt \normalbaselineskip=\baselineskip

\message{\fontname\tenit}

\medskipamount=9pt
\let\ms=\medskip

\parskip=\medskipamount

\def\n#1\par{\vfill\break}

\def\g#1\par{{\null \vskip-31pt \baselineskip=30pt\setfonts[/23]\bf #1\par}\medskip}
\def\gg#1\par{{\setfonts[/55]\bf #1}\medskip}
\def\hb{\hfil\break}

\def\emerge{{\emergencystretch=2em\par}}

\parindent=0pt

\catcode`\*=13 
\def* {\par \hangindent=15pt \hangafter=1 
   \noindent \hbox to\hangindent {$\bullet$\hss}}

\let\em=\it

\def\C{{\bf C}}
\def\R{{\bf R}}
\def\Q{{\bf Q}}
\def\a{{A}}
\def\A{{\bf A}}
\def\B{{\bf B}}
\def\D{{\bf D}}
\def\E{{\bf E}}
\def\P{{\bf P}}
\def\L{{\bf L}}
\def\U{{\bf U}}
\def\X{{\bf X}}
\def\ker{\mathop{\rm Ker}}
\def\st{\mathop{\rm St}}
\def\hod{\mathop{\rm hod}}
\def\vecc #1_#2{\vec#1_1, \vec#1_2, \ldots, \vec#1_{#2}}
\def\lob<#1>{\langle #1\rangle}

% ===============================================================

\vglue .5cm

\gg Změna báze

\bigskip\bigskip

* matice přechodu od báze k bázi

* jak se změní souřadnice vektoru při změně báze?

* jak se změní matice lineárního zobrazení při změně báze?

* jak se změní matice transformace při změně báze?

\n ---------------------------------------------------------------

\g Matice přechodu

{\bf Definice}: Nechť $(B)=(\vecc b_n)$ a $(C)=(\vecc c_n)$ jsou dvě
báze stejného lineárního prostoru $L$. Pak existuje jediná lineární
transformace $\a: L\to L$, pro kterou je
$$
  \a(\vec b_i) = \vec c_i, \quad \forall i\in \{1,2,\ldots,n\}
$$
Matice této lineární transformace vzhledem k bázi $(B)$ 
se nazývá {\em matice přechodu od báze $(B)$ k bázi $(C)$}.

* Značení: $\P_{B\to C}$ je matice přechodu od $(B)$ k $(C)$.


\n ---------------------------------------------------------------

\g Vlastnosti matice přechodu

* $\P_{B\to C}$ má v $i$-tém sloupci souřadnice vektoru $\vec c_i$\hb
  vzhledem k~bázi~$(B)$.

* $(\vec c_1\ \vec c_2\ \ldots\ \vec c_n) =
   (\vec b_1\ \vec b_2\ \ldots\ \vec b_n) \cdot \P_{B\to C}$,

* $\P_{B\to C}$ je matice identity vzhledem k bázím $(C)$ a $(B)$

* Pro každý vektor $\vec u\in L$ je
$$
  \P_{B\to C}\cdot \pmatrix{\hbox{souřadnice}\cr\hbox{vektoru}\cr \vec u\cr
      \hbox{vzhledem}\cr\hbox{k $(C)$}} =
  \pmatrix{\hbox{souřadnice}\cr\hbox{vektoru}\cr \vec u\cr
      \hbox{vzhledem}\cr\hbox{k $(B)$}}.
$$
Pozor, je to opačně, než by odpovídalo názvu matice přechodu!

\n -----------------------------------------------------------


\g Matice přechodu je regulární

Platí:

* $\P_{B\to C}$ je regulární. 

* $\P_{B\to C}\cdot \P_{C\to D} = \P_{B\to D}$

* $(\P_{B\to C})^{-1} = \P_{C\to B}$


Důkaz: Protože má matice  $\P_{B\to C}$ lin. nezávislé sloupce, je
regulární. Součin matic přechodu vyplývá z věty o matici složeného
zobrazení. Je potřeba v tomto případě skládat identické zobrazení a
jeho matice vzhledem k různým bázím. Konečně třetí puntík je důsledkem druhého.


\n -----------------------------------------------------------

\g Příklad

Jsou dány $(S)=(1, x, x^2)$ a $(C)=(x^2+x,\ x-1,\ x+2)$, dvě báze
lineárního prostoru všech polynomů nejvýše druhého stupně.
Najdeme matici přechodu $\P_{S\to C}$. Ta obsahuje ve sloupcích souřadnice 
bázových prvků $\vec c_i$ vzhledem k bázi $(S)$, tedy
$$
  \P_{S\to C} = \pmatrix {0&-1&2\cr 1&1&1\cr 1&0&0}
$$
Jsou-li $(\alpha$, $\beta$, $\gamma)$ souřadnice polynomu $p$
vzhledem k $(C)$, pak
$$
  \pmatrix {0&-1&2\cr 1&1&1\cr 1&0&0} \cdot
  \pmatrix{\alpha\cr\beta\cr\gamma} =
  \pmatrix{-\beta+2\gamma\cr \alpha+\beta+\gamma\cr \alpha}
$$
jsou souřadnice téhož polynomu vzhledem k bázi $(S)$, neboli
$$p(x) = \alpha x^2 + (\alpha+\beta+\gamma)\,x -\beta+2\gamma. $$


\n ------------------------------------------------------------

\g Algoritmus pro sestavení matice přechodu

* Matici přechodu $\P_{S\to B}$ od standardní báze $(S)$ k bázi $(B)$
  sestavíme snadno: do sloupců zapíšeme souřadnice vektorů $\vec b_i$
  vzhledem k bázi $(S)$.

* Platí: $\P_{B\to C} = \P_{B\to S} \cdot \P_{S\to C} = 
  (\P_{S\to B})^{-1} \cdot \P_{S\to C}$.

* Protože $(\A\,|\,\B) \sim (\E\,|\,\A^{-1}\B)$, stačí napsat
  následující dvoublokovou matici a eliminovat: 
  $$
    (\P_{S\to B}^{\phantom1}\,|\,\P_{S\to C}) \sim
    (\E\,|\,\P_{S\to B}^{-1} \cdot \P_{S\to C}^{\phantom1}) =
    (\E\,|\,\P_{B\to C}).
  $$
V pravém bloku po eliminaci najdeme hledanou matici $\P_{B\to C}$

\n -----------------------------------------------------------

\g Příklad

Jsou dány báze $(B)=(x^2+1, x^2+2, x+3)$ a $(C)=(x^2+x,\ x-1,\ x+2)$
lineárního prostoru polynomů nejvýše druhého stupně. Najdeme matici
přechodu $\P_{B\to C}$.

Zvolme bázi, vzhledem ke které se souřadnice dobře hledají, například
$(S)=(1,x,x^2)$.
Podle algoritmu z předchozí stránky sestavíme $(\P_{S\to B}\,|\,\P_{S\to C})$
a eliminujeme na tvar $(\E\,\|\,\P_{B\to C})$.
$$
  \def\|{\kern-7pt \vbox to 0pt{\vss\hbox{\vrule height 2ex depth.7ex}}\kern-7pt} 
  \pmatrix{1&2&3&\|&0&-1&2\cr0&0&1&\|&1&1&1\cr1&1&0&\|&1&0&0} \sim
  \pmatrix{1&0&0&\|&5&4&1\cr 0&1&0&\|&-4&-4&-1\cr 0&0&1&\|&1&1&1}
$$
V pravém bloku po eliminaci máme matici $\P_{B\to C}$. Známe-li
souřadnice polynomu vzhledem k $(C)$, pak násobením maticí $\P_{B\to C}$
získáme souřadnice polynomu vzhledem k $(B)$. Kdybychom potřebovali
ze souřadnice vzhledem k $(B)$ spočítat souřadnice vzhledem k~$(C)$,
použijeme inverzní matici $(\P_{B\to C})^{-1}=\P_{B\to C}$. 

\n -----------------------------------------------------------

\g Změna matice zobrazení při změně báze

Nechť $\A$ je matice zobrazení $\a: L_1\to L_2$ vzhledem k bázím $(B)$
a $(C)$. Nechť $\A'$ je matice téhož zobrazení, ovšem vzhledem k bázím
$(B')$ a $(C')$. Pak
$$
  \P_{C'\to C} \cdot \A \cdot \P_{B\to B'} = \A'
$$

Náčrt důkazu:
$$
 \displaylines{
  \P_{C'\to C} \cdot \A \cdot \P_{B\to B'} \cdot 
   \pmatrix{\hbox{souřadnice}\cr \vec u\cr
      \hbox{vzhledem}\cr\hbox{k $(B')$}} = \
  \P_{C'\to C} \cdot \A \cdot
   \pmatrix{\hbox{souřadnice}\cr \vec u\cr
      \hbox{vzhledem}\cr\hbox{k $(B)$}} = \cr \noalign{\bigskip} 
   =  \P_{C'\to C} \cdot
    \pmatrix{\hbox{souřadnice}\cr \vec \a(u)\cr
      \hbox{vzhledem}\cr\hbox{k $(C)$}} =
  \pmatrix{\hbox{souřadnice}\cr \vec \a(u)\cr
      \hbox{vzhledem}\cr\hbox{k $(C')$}}
}
 $$

\n -----------------------------------------------

\g Důsledky věty o změně matice

Nechť $\A$ je matice zobrazení $\a: L_1\to L_2$ vzhledem k bázím $(B)$
a~$(C)$. Pak

* $\P_{C'\to C}\cdot \A$ je matice zobrazení $\a$ vzhledem k bázím
  $(B)$ a $(C')$.

* $\A\cdot \P_{B\to B'}$ je matice zobrazení $\a$ vzhledem k bázím
  $(B')$ a $(C)$.

\bigskip

Nechť $\A$ je matice transformace $\a: L\to L$ vzhledem k bázi $(B)$. Pak

* $\P_{B'\to B}\cdot \A\cdot \P_{B\to B'}$ je matice transformace $\a$
  vzhledem k bázi $(B')$, neboli:

* $(\P_{B\to B'})^{-1}\cdot \A\cdot \P_{B\to B'}$ je matice transformace $\a$
  vzhledem k~$(B')$.


\n --------------------------------------------------

\g Příklad

Nechť 
$\a(x_1,x_2,x_3) = (x_1+x_2, x_2+x_3, x_3+x_1)$. Najdeme matici
této transformace ke standardní bázi $(S)$.
Dále najdeme matici této transformace vzhledem  k bázi 
$(B)=((2,2,2),(3,3,0),(4,0,0))$.
$$
  \A_S = \pmatrix{1&1&0\cr 0&1&1\cr 1&0&1}, \quad
  \P_{S\to B} = \pmatrix {2&3&4\cr 2&3&0\cr 2&0&0}.
$$
Matice $\A_B$ transformace $\a$ vzhledem k bázi $(B)$ spočítáme takto:
$$
  \A_B \ = \ \P_{B\to S}\cdot \A_S \cdot \P_{S\to B} \ = \
  (\P_{S\to B})^{-1}\cdot \A_S \cdot \P_{S\to B} = 
  \pmatrix {2&{3\over 2}&2\cr 0&0&-{4\over3}\cr 0&{3\over 4}&1}
$$

\n ---------------------------------------------------

\g Algoritmus: sestavení matice zobrazení 

\vskip-.5\baselineskip

\g vzhledem k libovolným bázím

Je dáno lineární zobrazení $\a: L_1\to L_2$. Najdeme matici tohoto
zobrazení vzhledem k bázím $(B)$ a $(C)$.

Nechť $(S)$ je báze $L_2$, vzhledem ke které se souřadnice dobře 
hledají. Sestavíme matici $(\P_{S\to C}\,\|\,\A_{B,S})$, 
ve které $\A_{B,S}$ značí matici zobrazení $\a$
vzhledem k bázím $(B)$, $(S)$. Eliminujeme na tvar $(\E\,\|\,\X)$. 
Pak $\X$ je hledaná matice zobrazení $\a$ vzhledem k bázím $(B)$ a $(C)$.

Proč? \ Je \ $(\P_{S\to C}\,\|\,\A_{B,S}) \sim (\E\,\|\,\P_{C\to S}\cdot\A_{B,S})$.\hb
Přitom $\P_{C\to S}\cdot\A_{B,S}$ je maticí zobrazení $\A$ vzhledem k
$(B)$ a $(C)$. 

Poznámka: matice $\P_{S\to C}$ a $\A_{B,S}$ lze sestavit snadno.


\n ------------------------------------------------------

\g Příklad

Je dáno zobrazení $\a: P_3\to P_2$, které derivuje polynomy nejvýše
třetího stupně. Najdeme matici tohoto zobrazení vzhledem k:
$$
  (B) = (x^3+x+2, x^2+2x+3, x^2+2, x-1), \quad
  (C) = (x^2-x+1, x^2-x-1, x+4)
$$
Zvolím $(S)=(x^2,x,1)$. To je báze, vzhledem ke které se souřadnice
polynomů z~$P_2$ dobře hledají. Je:
$$
  \a(x^3+x+2) = 3x^2+1, \ \a(x^2+2x+3) = 2x+2, \
  \a(x^2+2) = 2x, \ \a(x-1) = 1
$$
Sestavím matici $(\P_{S\to C}\,|\,\A_{B,S})$ a eliminuji:
$$
  \def\|{\kern-7pt \vbox to 0pt{\vss\hbox{\vrule height 2ex depth.7ex}}\kern-7pt} 
  \pmatrix{1&1&0&\|&3&0&0&0\cr -1&-1&1&\|&0&2&2&0\cr 1&-1&4&\|&1&2&0&1}\sim 
  \pmatrix{&\|&-4&-3&-4&{1\over2}\cr \quad\E\quad&\|&7&3&4&-{1\over2}\cr &\|&3&2&2&0}
$$
Hledaná matice je v pravém bloku po eliminaci.


\n -------------------------------------------------------

\g Příklad

Je dána matice $\A'$ zobrazení vzhledem k bázím $(B)$ a $(S_2)$. Hledáme
matici $\A$ zobrazení vzhledem k bázím $(S_1)$ a $(S_2)$.

Jinými slovy: známe zobrazení $\a$ na bázi $(B)$ a hledáme vzorec,
který udává hodnotu tohoto zobrazení v libovolném bodě.
Například je známo
$$
  \a(1,1,2) = (1,0,1,0), \
  \a(1,2,2) = (2,0,2,0), \
  \a(2,1,5) = (1,2,2,1).
$$

Řešení. Podle strany [9] je 
$\A = \A'\cdot\P_{B\to S_1} = \A'\cdot(\P_{S_1\to B})^{-1}$. Matici
přechodu $\P_{S_1\to B}$ sestavíme snadno. Jde tedy o to ji invertovat
a násobit zprava s danou maticí $\A'$.
$$
  \A = \pmatrix{1&2&1\cr0&0&2\cr1&2&2\cr0&0&1}\cdot
       \pmatrix{1&1&2\cr1&2&1\cr2&2&5}^{-1} =
       \pmatrix{0&1&0\cr-4&0&2\cr-2&1&1\cr-2&0&1}
$$

\n -----------------------------------------------------

\g Příklad

Nechť osa $o$ prochází počátkem a svírá s osou $x$ úhel $\alpha$. 
Najdeme matici osové soměrnosti podle osy $o$.

Zvolíme bázi $(B)$ tak, aby vektor $\vec b_1$ ležel v ose $o$ a $\vec b_2$
byl na ní kolmý. Vzhledem k této bázi je matice osové souměrnosti
rovna
$$
  \pmatrix {1 & 0 \cr 0 & -1}
$$
Nyní provedeme přechod od báze $(B)$ k bázi $(S)$.
Matice osové souměrnosti vzhledem k $(S)$ je
$$
  \P_{S\to B} \cdot \pmatrix {1 & 0 \cr 0 & -1} \cdot \P_{B\to S},
$$
$$
  \P_{S\to B} = \pmatrix {\cos\alpha & -\sin\alpha\cr
                  \sin\alpha & \phantom{+}\cos\alpha}, \quad
  \P_{S\to B} = \pmatrix {\cos(-\alpha) & -\sin(-\alpha)\cr
                  \sin(-\alpha) & \phantom{+}\cos(-\alpha)}, \quad  
$$


Srovnejte tento příklad se stranou 17 kapitoly \uv{matice zobrazení}.

\n -------------------------------------------------------

\g Příklad

Nechť $\a: L\to L$ je lineární transformace, která zobrazí bázi $(B)$ na
bázi $(C)$. Víme, že matice přechodu $\P_{B\to C}$ je rovna matici
této transformace $A$ vzhledem k bázi $(B)$. Jak vypadá matice stejné
transformace vzhledem k bázi $(C)$?

Řešení: Označme matici zobrazení $\a$ vzhledem k $(B)$ symbolem $\A_B$
a hledanou matici označme $\A_C$. Je $\A_B=\P_{B\to C}$.
Podle důsledku ze strany [9] je 
$$
  \A_C = (\P_{B\to C})^{-1}\cdot\A_B\cdot\P_{B\to c} =
  (\P_{B\to C})^{-1}\cdot\P_{B\to c}\cdot\P_{B\to c} = \P_{B\to c}
$$
Ejhle, matice transformace $\a$ vzhledem k bázi $(C)$ je {\em stejná},
jako matice této transformace vzhledem k bázi $(B)$ a je to matice
přechodu od $(B)$ k $(C)$.


\end

